Problém pornografie

Již vícekrát jsem narazil na snahy mnoha konzervativců (ať jednotlivců či skupin) zakazovat pornografii, označovat ji za něco nepřirozeného, oplzlého, trestuhodného, atd. Rozhodl jsem se tedy, že napíšu článek o tom, jak to vidím já.

Pornografie je stará jako lidstvo samo. Prakticky neexistuje místo a historická epocha, kdy by něco jako pornografie neexistovalo. Najdeme ji na jeskynních malbách, na keramice starých Řeků, atd. Vždy a všude, kde byl přítomen člověk byla, je a bude přítomna i pornografie. Přesto se však jedná o choulostivé téma, které i v dnešní době vzbuzuje všemožné vášně. V tomto článku se pokusím pojem pornografie nějak definovat, nastínit svůj přístup k ní, zamyslet se nad více možnými přístupy a též nastíním řešení, jak se dle mého v jejím případě chovat.

Začněme tedy samotným pojmem. Asi jako první člověka napadne, že je to prostě zobrazení prasečinek. Je to ale tak jednoduché? Kde přesně je hranice oné zobrazené prasečinky? K tomuto zamyšlení mě dovedlo přečtení Sadova díla "120 dní sodomy". Kniha se skládala ze čtyřech částí přičemž první část začínala už tak dost perverzními prasečinami, kde ani pojídání výkalů nebylo nic neobvyklého. Poslední kniha pak byla spojena se sexuálními představami spojenými se sadistickým mučením, vražděním, atd. Už to samotné ale přivádí na myšlenku, kde má vlastně pojem pornografie hranice a zda záleží na tom, jak to vnímá jednotlivec nebo jak to přesně definujeme. Vezměme si třeba ono zmíněné vraždění nebo pojídání výkalů. Drtivou většinu lidí na tom asi nic nevzrušuje, ale pro někoho je to obraz nejvyšší sexuální touhy. Pro toho někoho je tedy vidina člověka s výkalem v puse pornografií, někdo jiný v tom prostě jen vidí člověka s výkalem v puse a jde hodit někam za roh šavli. (Což mi připomíná, že se nám dneska v poledne někdo vysral a vychcal ve výtahu a pak to ještě rozťapal po chodbě. Takovej hegeš jsem už dlouho nezažil, ale též jsem kdysi dávno čirou náhodou narazil na fotku muže souložícího s hovnem na trávníku, takže holt ne každého asi obraz, který se mi naskytl při otevření výtahu, zasáhne tak jako to zasáhlo mě.) To samé již ono zmíněné vraždění. Vzrušuje vás někoho vidina rozpárané mrtvoly při autonehodě například? Asi moc ne, ale pro někoho to opět může být obraz nejvyšší sexuální touhy a ta nejúžasnější pornografie. Podobných příkladů by se dalo najít mraky a to hlavně v oblasti různých fetišů. Je to tedy porno nebo ne? Pro někoho to porno je, pro někoho to porno není. Po našich plážích se procházejí nádherné polonahé slečny, v jiných zemích jim nesmí být vidět ani do očí a v časopisech jsou cenzurou zakrývány končetiny s argumentem, že je to nepřijatelná, pobuřující a amorální pornografie (samozřejmě mluvím o muslimských zemích). Kde je tedy ta již tolikrát zmíněná hranice? A viděli jste už všichni sérii českých komedií "Slunce, seno, ..."? Čte tento článek snad někdo, kdo se neválel smíchy, když slyšel způsob nadabování porna, které si v jednom díle kdosi pustil?...."Oooo dio, Ooooo dio." následované českým monotónním překladem: "Ooo boože, ooo booože." Na obrazovce probíhají prasečinky, ale sexuální vzrušení je pryč, protože díky dabingu se člověk válí smíchy. Z porna nám tedy vzniká komedie. Celým tímto chci naznačit, že definovat přesně, co je pornografie, je velmi obtížné a díky tomu je též obtížné zaujmout přesné stanovisko z hlediska nějaké obecně přijatelné morálky.

Můj přístup k pornografii je takový, že ji mám rád a myslím si, že ji bude mít rád asi každý zdravý člověk. Nevidím nic špatného na tom, abych ji sledoval a rozhodně odmítám něčí snahy rozhodovat o tom, na co já se budu či nebudu moct koukat. Jakožto dospělý člověk si o sobě chci a budu rozhodovat sám ať už se to nějakému moralistovi líbí nebo ne.

Pornografie má ale i svoje stinné stránky. Pomineme-li kriminalitu, která se kolem ní občas objevuje (Ano, teď si asi někdo řekne, že proto je dobré proti ní bojovat, ale já rovnou odpovídám, že tím by se dosáhlo přesně toho, čeho se dosáhlo prohibicí na alkohol v USA - celé odvětví průmyslu se ze dne na den kriminalizovalo, chlastat se nepřestalo, zato mafie si užívaly. Toho ale přeci dosáhnout nechceme, že?), je zde ještě otázka přijatelné a nepřijatelné pornografie (soft porno VS pedofilní porno například) a též otázka dopadu na celkovou společnost. Začnu tím dopadem.

Podle mě je pornografie hrozně fajn, ale tak nějak mi vadí, když to vidím na každém kroku. A co mi na tom vadí? Že jsme tím doslova a do písmene přesycováni. Televize je plná sexuálních narážek, časopisy jsou plné sexuálních narážek, všude člověk vidí jen samej sex, sex, sex. Jakožto chlap mohu říct, že ženské přirození je hrozně fajn věc, ale když se na mě nějaké šklebí kdykoliv projdu kolem stánku s časopisy, tak to prostě ztrácí svoje kouzlo. A o to mi zde přesně jde. O udržení jakési kultury. Problém dnešní společnosti je, že buďto se dělí na jedince, kteří pornografii všemožně podporují nebo naopak na její odpůrce. Nějak se mi těžko hledá něco mezi. Jako první krok by bylo vhodné přestat pornografii tabuizovat. Sex je přirozená část života každého jedince a je blbost kolem toho moralizovat (jako to dělají třeba pánbíčkáři). Pokud někdo má rád porno, není na tom nic špatného. Z druhé strany ale přesycenost pornem škodí, protože pomáhá vulgarizovat společnost i celkový pohled na tak hluboce citovou a doslova duševní a duchovní záležitost jako je sex. To je ale špatně. Myslím si, že společnost by se měla naučit pornografii přijímat jako něco přirozeného, ale zároveň by měly být omezeny její projevy v různých časopisech, televizi, rádiích - zkráceně na veřejnosti. A to ne kvůli otázce morálnosti, ale právě kvůli onomu již zmíněnému kouzlu sexuality. Porno je tak trošku jako sůl. Jídlo bez ní je zpravidla k prdu. Ale když ho přesolíte, tak už se to žrát nedá. Jistě zde někoho napadne i otázka cenzury internetu - zde jasně odpovídám, že NE, NE a ještě jednou NE. Tento prostor musí zůstat plně svobodný. Otázka cenzury je vůbec na celý další článek. Kdo a z jaké pozice má právo rozhodovat o tom, co já si smím myslet či na co smím koukat? Dospělému a svéprávnému člověku prostě do něčeho takového nemá jiný dospělý a svéprávný co kydat. Ohledně oné vulgarizace společnosti se rozepíšu ještě v dalším článku, protože to je taky na celé samostatné téma.

A to nejlepší nakonec. Přijatelnost či nepřijatelnost některých druhů pornografie. První se naskýtá otázka morality - tady asi není co řešit. Každý máme nějaký vkus a svoje choutky a někomu se líbí soft, někomu hard, někomu SM, jinému fetish, atd. Pokud chceme nad možností zákazu některých druhů porna přemýšlet, musíme prvně onu otázku morality vyhodit naprosto pryč. Ta je totiž jen hloupým předsudkem založeným na individuálních choutkách a naši snahu co nejnezaujatěji posoudit situaci to jen naruší. Dám zde malý příklad - Někoho třeba vzrušují dámské nožky a tak bude vyhledávat porna, kde je tomuto tématu věnováno více než obvykle. Už se mu ale třeba hrubě nelíbí SM, takže si řekne: "No fuj, jak na to někdo může koukat, tohle je už fakt hnus, to by měli zakázat." Sadomasochista nemající úchylku na footfetish by si zase mohl říct: "No to je hnus, jak někoho tohle může rajcovat, to by měli zakázat." A třeba někdo, kdo porno nesleduje vůbec, může silácky prohlásit, že by se to mělo zakázat všechno (Nemohu si zde nerýpnout, protože toto často prohlašují lidé na pornu závislí nebo kteří mají sami problém se svou sexualitou a tím, že se postaví za to, co je "normální" si sami sobě dokazují, že oni jsou taky normální)...soudy čistě z morálního hlediska jsou v této oblasti prostě naprosto mimo a zbytečné. Takové budou vždy ovlivněny individuálním vkusem a ztratí tak na hodnotě.....je zde ale hledisko, které má už podstatně závažnější důvody. Jedná se hlavně o pedofilní porno. Ke vzniku něčeho takového je totiž třeba spáchání zločinu. Následuje zoofilní porno, kde došlo k týrání zvířete. Pokud se ženská nechá ojet nadrženým psem, tak ať už se to někomu sebevíc hnusí, tak je to prostě v pořádku a je to jen jejich věc. Pokud někdo zneužije slepici, tak už je to týrání a zaslouží si trest. Podobným případem je i nekrofilie. Mrtvole je to sice už jedno, ale měla by platit určitá úcta k mrtvým a též je zde možnost poškození příbuzných, takže tady taky jasné NE. O pedofilii se zde ještě trošku rozepíšu, protože toto téma je propletenější než se může na první pohled zdát. Pedofilové zde byli, jsou a budou. Potrestat někoho takového je fajn, ale to už jdeme tak trošku s křížkem po funuse, protože naší hlavní prioritou by mělo být, aby nedošlo ke zneužití dítěte. Pedofila ale nepoznáte dokud něco takového nespáchá nebo se vám s tím nesvěří. Co tedy s tím? Porno působí jako celkem silný ventil všemožných choutek. Co zde teď napíšu by museli posoudit už psychologové nebo psychiatři, ale svoji úvahu si nemohu odpustit. Pokud by se ukázalo, že dostupnost pedofilního porna pro pedofily funguje jako určitý ventil, díky kterému se vyřádí ve své fantazii, ale nezneužijí dítě ve skutečnosti, tak by to celý náhled na pedofilní porno docela komplikovalo a vyvolávalo by to celkem silná dilemata. Pokud by se pedofil mohl vyřádit u porna a nezneužil díky tomu dítě, bylo by to tak dobře. Pokud bychom ale povolili uzdu pedofilům v možnosti sehnání a distribuce dětského porna, tak bychom zase automaticky podpořili výrobce těchto svinstev, při kterých k příslušnému zločinu dochází. Ale co kdyby třeba přístup ke kreslenému pedofilnímu pornu nebo povídkám podobného tématu (tedy k materiálu, k jehož výrobě nemusel být spáchán zločin na dítěti) dokázal sloužit jako onen ventil a zabránil tak skutečnému zločinu? Netroufám si zde v této chvíli hledat nějaké řešení, protože ho sám neznám, nicméně mám za to, že by toto téma mělo být lépe probráno. Pedofilie je fakt a ne něco, čeho se společnost může zbavit jednou provždy. Měla by se tedy zaměřit jak na tvrdé tresty pro ty, co zločin spáchají, tak na možnosti prevence pro ty, co jsou pachateli potenciálními. Ale právě ona otázka prevence je zde dost zapeklitá. Berte tohle jako potravu k přemýšlení.....

Mno a nakonec trošku shrnutí - Společnost by se tedy měla zaměřit v otázce pornografie na dvě základní věci. Za prvé - netabuizovat toto téma. Nebo snad někomu přijde divný, že když doma každej píchá jak může, tak by mělo být něco špatného se na to i koukat? A za druhé - snaha porno pokud možno vytěsňovat do soukromého prostoru jednotlivce a to čistě v zájmu udržení oné kultury a boje proti vulgarizaci společnosti. Do toho soukromého prostoru ale nijak nezasahovat a brát lidské úchylky (krom těch pár problémových, které jsem jmenoval výše) jako soukromou záležitost a ne jako důvod k démonizaci onoho jedince. A jak jsem již psal - dámské přirození je fajn věc, ale když to na člověka bafne na každým kroku, tak to prostě ztrácí kouzlo....