Již v jednom z předchozích článků jsem kladl důraz na individuální stránku vlasteneckého jednání. Nyní se pokusím něco z toho ještě trošku rozepsat a upravit.
Především je třeba vyvrátit omyl, pokud si někdo myslí, že národovecké aktivity musejí být nějak organizovány. Naopak si myslím, že v dnešní době, kdy je tak kladen důraz na osobní život (což mi nevadí, aby si někdo nemyslel) je třeba i tyto aktivity přizpůsobit. Mnozí si hned představují, že když je někdo patriot, tak je to člověk, který potřebuje svoje stádečko (v tomto případě národ) a proto za něj bojuje. Tak to být samozřejmě může, nicméně v mém případě tomu tak ani omylem není a nemělo by být ani ve vašem. Stádní mentalita je úpadková. Podpořit nějakou skupinu není špatné, ale je špatné nechat ji přemýšlet za sebe. Jak jsem již psal, dělám to pro sebe a své blízké, ale pomáhám tím celku. Na toto je třeba se zaměřit.
Současná národovecká scéna, zdá se mi, poslední dobou sílí. Má ale z mého hlediska právě tu ohromnou vadu, že často žije právě v oné stádní mentalitě a na vše se dívá skrz konzervativně historické síto. To se v praxi často projevuje jako ono klasické fňukání po ztracených pořádcích a věty typu: "Jooo, tenkrát bylo fajn.", atd. To je k prdu. Dnešek je individualistický, ale národoveckých myšlenek je potřeba více než kdykoliv v historii. A i proto je třeba odpoutat se od konzervatismu, nesnažit se bojovat proti dnešku jako celku. Však i ten dnešek má plno výhod, čehož je důkazem například to, že si ty teď čteš můj článek na netu místo aby jsi se strachoval o to, jestli náhodou neumřeš třeba hlady, můj milý čtenáři.
Občas se pobavím s obyčejnými (tím myšleno neaktivními) lidmi a zjišťuji zajímavou věc - jsem přesvědčen, že zde, v ČR, je silný vlastenecký potenciál. Tito lidé se ale velmi často k vlastenectví nijak nehlásí, ale když se s nimi bavíte, zjistíte, že to prostě mají v sobě. Hned se samozřejmě naskýtá otázka, proč se k tomu nehlásí. Má to dva závažné důvody. Jedním z nich je hloupá a nebezpečná multikulti mediální masáž, kdy za nacistu a nejhorší špínu lidstva je automaticky označen každý, kdo má tu "drzost" projevit nějakou vlasteneckou myšlenku nebo dokonce říct, že je rád, že je bílej (podle multikulti propagandy bílej může za všechno zlo na světě, takže jediné jeho právo je omlouvat se a nechat svou zem vydrancovat přistěhovalci, svou ženu znásilnit a svou kulturu zničit). Tento mediální hon na čarodějnice má pak vedlejší efekt v tom, že k neonacismu a nacismu se tak velmi často dostanou i lidé, kteří by tam nikdy nesklouzli, ale neonacisté jsou jediní, kdo je tak nějak "vezme pod svá křídla". Tedy ano, slyšíte dobře, slepý mediální antifašismus pomáhá "vyrábět" fašisty, což se nám časem může kurevsky vymstít (ale o tom až jindy). Druhým zásadním problémem pak je častá hloupost současných nejaktivnějších národoveckých spolků, které aspekt lidské individuality většinou nepokrytě ignorují, nedokáží se přizpůsobit současným podmínkám a uvědomit si, že tady už není první republika nebo druhá světová a že je třeba hlavně vycházet ze současných poměrů a též, nechápu proč, velmi často "smrděj kostelem". Když jejich názory pak vypadají jak kombinace introvertního bolševika s polským katolíkem, není se čemu divit, že na ně lidi kašlou. Onen aspekt "kostelního smradu" asi časem ještě prozkoumám, protože mi opravdu nejde na mysl, proč se národovci v nejateističtější zemi světa (ano, přesně to ČR je a je to jedna z mála věcí, na které můžeme být právem hrdí) nechávají indoktrinovat klerofašismem.
Žádné komentáře:
Okomentovat