Multikulturalismus

V dnešní době se můžeme setkat zpravidla se dvěma pohledy na tuto problematiku. Prvním z nich je přijetí multikulturalismu a nechání sebe sama "unášet dobovými trendy". Druhým je zpravidla totálním znechucením z dobových trendů podpořené naprosté odmítnutí multikulturalismu. Je ale multikulturalismus skutečně tak špatný?

Podle mě je pravda opět něco mezi. Je třeba si totiž uvědomit, že žádná civilizace nebo národ není na světě něčím absolutním. Též nejsou něčím absolutním naše hranice. Často slyším skuhrání nad tím, jak tehdy a tehdy byly takové a takové hranice, z druhé strany pak nadávky na to, že hranice vůbec ještě existují, protože tady je přeci místo pro všechny (I jako ateista si při poslechu podobných řečí zpravidla říkám věty typu: "Bože, ochraňuj nás před blby, co tohle myslej vážně."). Hranice jsou jednou ze základních otázek multikulturalismu. Celé to totiž je o jejich nastavení a to ať těch státních, které najdeme na mapě, tak těch pomyslných, názorových, v našich myšlenkách.

Již jsem zmínil dva obvyklé pohledy na multikulturalismus. Jeho absolutní přijetí osobně považuji za naprosté šílenství (Pokud někdo četl Foucaulta, tak mi teď prosím neargumentujte jeho pojetím bláznů.) a lidi takto orientované považuji za nevyzrálé, naivní, hloupé a hlavně nebezpečné. Je třeba si totiž uvědomit, že naše hranice nejsou něčím, co nás omezuje, ale něčím, co nás chrání. Lidé prosazující tuto formu multikulti si neuvědomují, že tímto svým hraním si na levicově-liberální salónní intelektuály ohrožují nejenom sebe a své blízké, ale i celou naši civilizaci. Nedojde jim totiž, že tyto své jedovaté kydy hlásají z pozic lidí žijících v jedné z nejbohatších, nejcivilizovanějších a nejsvobodnějších zemí na světě (Ano, mluvím o ČR. Já vím, že je to tady bordel, ale pořád se tady máme oproti většině zbytku světa jak prasata v žitě a měli bychom si toho vážit než v honbě za ještě větší žranicí zničíme náš národ podpořením nějaké šaškovské diktatury nebo naopak zrušením hranic a smísením nás s chudobou třetího světa.). A tuto svoji pozici mají právě proto, že máme hranice, které nás od zbytku světa přeci jen oddělují do té míry, abychom si tady mohli tak nějak "hrát celkem vklidu na svém písečku." Tito lidé, ať už to myslej sebelíp, jsou pro mě nosičem nejhorší choroby západní civilizace a "modlím se" (V uvozovkách, protože jsem ateista.), aby nakonec nezvítězili. Já vím, že ta naše civilizace není dokonalost sama, ale například v porovnání s hnuslimským středověkem je to pořád jak výhra v loterii. Plus je zde jedna zajímavost - multikulturalista v dnešním pojetí je od přírody pokrytec a lhář. Mluví totiž o vzácnostech a kvalitách jednotlivých kultur, ale neuvědomuje si, že tyto kultury jsou takto vzácné a zvláštní právě proto, že při jejich vývoji hrála velkou roli jejich autonomie. Smícháním všeho se vším a vytvořením takzvané "globální vesnice", jak se tomu rádo nadává, dosáhneme pouze likvidace všech kultur a jejich vzácností...toho by se ale dosáhlo ve chvíli, kdy by se všechny kultury chtěly smísit. Ve skutečnosti se snaží být otevřená jenom ta naše, takže výsledek multikulturalistova snažení bude, v případě jeho výhry, likvidace naší kultury a převzetí jejího dominantního místa jinou kulturou a tou bude jakákoliv, která nebude tak blbá, aby byla takhle přehnaně tolerantní.

A nyní ten druhý pohled. Ten je zpravidla založen na nenávisti k současné formě multikulturalismu. Z osobní zkušenosti vím, že rozhodnutí činěná z nenávisti, byť sebeoprávněnější, bývají často špatná a když už chce člověk něco koumat, má to dělat s chladnou hlavou. Dříve jsem taky "prostě bojoval proti multikulturalismu". Ale ono to tak jednoduché není. Člověk si totiž nakonec uvědomí, že i ten multikulturalismus má svoje nesporné výhody a též že v něm svým způsobem žijeme od počátku věků. Pořád se ty kultury nějak mísej. I ve vlastní minulosti toho najdeme dost. Pozůstatky jsou i v našem jazyce. Spousta běžně používaných slov má kořeny všude možně a nikomu to nevadí (a taky proč by mělo)... Naše současná kultura není nic absolutně daného a pevného. Je to neustále se rozvíjející proces, při kterém jsme ovlivňováni vším možným a to prakticky odevšad a toto ovlivnění nemusí vždy být negativní, jak si to zpravidla lidé doběla nasupení na současný odporný multikulturalismus ani neuvědomí.

A co tedy s tím? Je třeba si hlavně uvědomit, že prvotní důležitost má zachování našich hranic. Ne proto, aby nás izolovalo, ale aby nám umožňovalo si na svém území rozhodovat dle svého a hlavně aby nám umožnilo si vybírat. Ovlivnění z ciziny zde vždy bylo, je a bude. Pro nás je důležité umět vybrat to správné a zahodit to špatné. Mnozí z nás zřejmě poslouchají různou muziku. Ale kdo z nás poslouchá jen české kapely? Pochybuju, že zde někdo takový je. Ale možnost poslouchat cizí kapely je už multikulturalismus. Je na tom něco špatného? Samozřejmě, že není. Mnozí z nás také dělají různé sporty. O kolika takových sportech můžeme ale říct, že vznikly na našem území? Naše možnost dělat tyto sporty je dalším pozitivním důsledkem multikulturalismu. A co třeba jídla? Kdo z vás má rád kořeněná jídla? Já třeba moc ne, ale znám dost lidí, kteří si bez kořeněných jídel neumějí život představit. A k tomuto je jako stvořená mexická kuchyně. Multikulturalismus též umožňuje pokud možno volný přesun informací. Umožňuje vnímat cizí kultury, brát si z nich to dobré a komunikovat s nimi. Ale už proto bychom se měli sami zasazovat o jejich zachování, protože jinak nebude s kým komunikovat, když tady ze všeho uděláme globální vesnici. Musíme si umět zachovat dominanci vlastní kultury na našem území, ale stejně tak respektovat ostatní kultury a jejich dominanci na jejich územích. Musíme být otevření novým věcem (Mezi ně patří například i technologie. Bez nich bychom byli totálně v řiti. To bychom si rovnou mohli vlízt zase na stromy. Možnost předávat technologie je opět pozitivním aspektem multikulturalismu.). Nesmíme být ale tak otevření, aby toho mohli ostatní zneužívat. Nijak nám nepomůže, když se necháme ojebávat tak, jak to děláme dneska. Nijak nám nepomůže, když svoji krásnou zem necháme vydrancovat mohamedány či nějakým jiným etnikem. Celej svět se nám tlemí a zároveň nás chce sežrat a to jen proto, aby si dredatí salónní levičáci připadali vyspěle. Tohle nesmí dál pokračovat! Multikulturalismus je, byl a vždycky bude a je to tak dobře, ale musí se k tomu přistupovat s rozumem. Přehnaná otevřenost zničí naši kulturu, protože v ní prostě časem získá dominanci někdo, kdo toho využije, ale sám otevřený nebude. Přehnaná izolace na druhé straně nás zničí taky a za čas bychom v takovém systému zjistili, že už dál svoji kulturu chránit vůbec nemusíme, protože by se prostě, jednoduše, doslova a do písmene rozpadla na prach. Kultura je živá. Je to nezastavitelný mechanismus, který je, byl a bude neustále v pohybu.

A naším cílem je jediné - umět s tímto pohybem správně pracovat. Umět vybrat to dobré a nepřijímat to špatné. Takový je multikulturalismus ve zdravém pojetí, které prospěje nám všem!