úterý 29. prosince 2009

S písní na rtech...


......::::::......

Zoceleni bojem,

za krev válečníci,
pokračujme hrdě dál
a jděme cestou svoji.

V této době moru,
kdy národ rozklad sžírá,
jen hrstka nás zdravých,
s meči v rukách stojí.


....

Hodně sil do roku 2010 přeje Novopatriot

.............................
....................
.........
....
..
.

neděle 13. prosince 2009

Česká lidově ochlokratická šaškokratura

Je celkem známá věc, že lžirežimy všemožných druhů se nejvíce ohánějí právě tím, co jim samotným totálně chybí, případně to charakter jejich vlády přímo popírá. Například takzvaná lidová demokracie je velmi oblíbený název pro komunistické diktatury po celém světě (viz třeba Korejská LIDOVĚ DEMOKRATICKÁ republika). Úžasně něco podobného zachytil i George Orwell, když ve svém antitotalitním románu "1984" měl ministerstvo pravdy (zodpovědné za lžipropagandu a přepisování veškerých údajů tak, aby vyhovovaly vládě), ministerstvo míru (zodpovědné za válku), ministerstvo blahobytu (zodpovědné za udržování lidí pod hranicí chudoby), atd. Je to celkem jednoduchá a oblíbená taktika. Režim o sobě tvrdí, že je takový či onaký a spousta lidí prostě není dost chytrá na to, aby ho prokoukli. Vnímají pouze slova jako dobro, pořádek, demokracie, svoboda či blahobyt a protože se tím režim ohání, domnívají se, že mu na tom taky záleží a směřuje k tomu. Ohánět se něčím však ani omylem neznamená, že činy režimu s danými pojmy mají ve výsledku něco společného nebo mu na nich skutečně záleží. Jsou to jen iluze. Ne nadarmo se říká, že nejhorší zvěrstva v historii byla páchána s dobrými úmysly. Pokaždý to začíná stejně. Někdo se označí za zvěstovatele největšího či jediného dobra a snaží se ho pak páchat za každou cenu. Když situace dojde do stavu, kdy by každý rozumný tvor či režim vystřízlivěl a došlo mu, že to prostě nevyšlo, zachová se samozřejmě naprosto opačně a místo revize vlastních postojů rozpoutá hony na čarodějnice.

Ani v ČR situace není odlišná. I zde se do zblbnutí mektá o nutnosti chránit demokracii, lidské hodnoty, atd. a čím víc se ukazuje, že multikulti je jen neomarxistická utopická iluze, tím fanatičtěji se hledá třídní nepřítel. Ze současného dění lze tedy usuzovat, že pokud si někdo myslí, že podporou tohoto režimu bude i chránit demokracii, vsadil na sakra blbýho koně. Demokracie jakožto vláda lidu vyžaduje totiž odpovědnost lidí k sobě samým i společnosti okolo a stejně tak transparentní odpovědnost vládnoucí garnitury k lidu, který ji volí. Dá se ale s čistým svědomím tvrdit, že naše společnost dostatečně splňuje tyto absolutně nezbytné podmínky? Samozřejmě zde existují lidé chytří, odpovědní, myslící dopředu a snažící se o rozkvět sebe i společnosti jako celku. Činnost těchto výjimečných lidí však ani zdaleka nestačí na vyrovnání drtivé většiny ostatních, kterým je stav sebe i společnosti prostě u řiti a nebo se sice snažej, ale jsou tak nevzdělaní, duševně zruinovaní či zmanipulovaní různými formami propagand, že situaci ještě zhoršují. Současná forma vlády v ČR tedy není ani tak demokracie jako spíše ochlokracie - tedy vláda lůzy. A to nejenom lůzy vespod, ale i lůzy nahoře. A já se ptám: "Jakou má cenu zachovávat něco takového? Proč a pro koho? Pro větší slávu boha absolutního bordelu? Aby si naši potomci o nás hrdě mohli říct: Jo, naši otcové, ti věděli jak rozvinout a zachovat bordel na věky věků!? ... Něco na tom asi bylo, když Masaryk už ve své době tvrdil, že vychováváme generace, které nebudou mět pro co žít."

Většinou je oblíbené za tento chaos vinit pouze vládu, ale to by dle mě bylo až příliš laciné. Jistě, vláda má na situaci svůj neoddiskutovatelný podíl. Zároveň je ale velmi krutě nastaveným zrcadlem, které bez skrupulí ukazuje stav našeho národa. Je totiž nepředstavitelné, že by silnému, hrdému a chytrému národu mohla dlouhodobě beztrestně vládnout takováhle verbež. Trapní demagogičtí břídilové bez názorů, kteří nereprezentují myšlenky, za které se schovávají. Dnešní politika klesla už tak hluboko, že se to snad nedá nazvat ani divadlem. V tom by se totiž člověk měl alespoň pobavit, ale ze současné české politiky mu může být leda tak na zvracení. A vlastně nejenom z té české. Zdá se, že Evropa doslova přetéká bezpáteřními hady předhánějícími se v hloubce řitního ponoru do jakékoliv nastavené multikultizadnice. Hlásání odpovědných názorů a schopnost hrdě se za ně postavit se již dávno změnila v prachsprosté marketingové kupčení s hlasy voličů. Kam vítr, tam plášť. Mohl by ale chytrý a uvědomělý národ dávat znovu a znovu hlasy stranám, které ho neustále otevřeně zrazují? Nejsou tedy sami obyčejní lidé hlavní příčinou tohoto stavu, když svoji pasivitou umožní jeho pokračování? Nedokážu pochopit důvody člověka dokola volícího stranu, která ho podvádí. Častý je v této situaci argument, že se volí "nejmenší zlo". Ano, do jisté míry je volba nejmenšího zla pochopitelná. Bojovali ale naši předci za svobodnou zem a právo volby kvůli tomu, aby drtivá většina jejich potomků volila "nejmenší zlo"? Abychom se pachtili u dna a lámali si hlavu s volbou nejméně smradlavého hovna, kterým se následně pomažeme? Právo volby není jen možností jednou za pár let zvednout prdel od telenovely a jít hodit do koše obálku. Je to věc, která provází každého z nás dnes a denně. Jít vhodit lístek do urny - na to nepotřebujete nic. Prolezete pár nabízených papírů, projdete se k nejbližší komisi, dáte jeden z papírů do obálky, zalepíte, vhodíte, řeknete komisi nashledanou a připadáte si, že jste udělali něco významného a demokratického. Kulový. Kdyby tahle zhovadilost měla nějakej smysl, dávno by ji vláda zrušila. Tím ale nemyslím, že volby celkově nemají smysl. Ony by smysl měly a hodně velkej, ale v trošičku zodpovědnější společnosti. Jedinej důvod proč tady každá parlamentní strana populisticky hlásá, že občané mají zodpovědně jít k volbám, je jejich naprosto klidný přehled o situaci. Za prvé sami vypadaj hrozně demokraticky, když obyčejný lid k něčemu podobnému nabádají a za druhé velmi dobře věděj, že jejich pozice nejsou ohroženy a zase si budou moct díky nezodpovědnosti a neznalosti většiny národa 4 roky nerušeně páchat alotria. Pokud se vám to zdá přehnané, podívejte se na Švýcarsko, kde mají lidé skrz referenda část demokracie skutečně ve svých rukou a mohou tak obcházet zvůli vlády. Její reakci lze v tomto případě označit za ukázkovou. Lidé si nedávno otevřeně odhlasovali, že se v jejich zemi nebudou stavět minarety. Udělali vlastní, zodpovědné a svobodné rozhodnutí. Výsledek? Mraky politiků a zrádců všeho druhu vykřikují, že za to může přímá demokracie nebo by referenda měla být jen o "nezávadných" tématech. Tady se projevila opravdová demokracie a skutečně svobodná volba lidu a okamžitě se kupa sráčů ozve, že je to tak špatně. Jejich politkorektní představa referenda by zřejmě vypadala podobně jako ten starý vtip o národní anketě v SSSR: "Otázka 1. - Koho považujete za největší osobnost našich dějin? Otázka 2. - Proč zrovna Stalin?" Současný systém voleb je u nás bohužel prakticky totožný s oním vtipem. Trošku to připomíná i South Park, kde se v jednom díle Stan Marsh rozhodl nevolit, protože volba byla mezi vyplachovačem a obloženým hovnem. Později mu jeden člověk vysvětlil, že prakticky každá volba v historii lidstva byla mezi nějakým vyplachovačem a sračkou, čímž vlastně docela dost poukázal na silně nedemokratický prvek v možnostech volby vlastních zástupců, kdy často dochází ke stavu, že si sice smíme vybrat, ale jen z toho, co nám někdo nabídne. Nemůžu si pomoct, ale na naši současnou situaci tohle prostě dokonale sedí. Taky si můžeme "svobodně a demokraticky" zvolit z toho, co je nejdřív cílevědomě profiltrováno politkorektním sítem. To ale není žádná demokracie. Naopak je to skvělá ukázka trošku sofistikovanější diktatury. Obyčejná diktatura vám nařídí, abyste si vybrali jednu jedinou povolenou možnost. Současná "demokratura" nám nabídne vybrat si z 50 možností, které jsou všechny prakticky totožné, takže jsme ve výsledku tam, kde bychom byli za obyčejné diktatury. Vedlejší a pro režim kladný efekt je v tom, že zatímco v diktatuře si lidé připadají utlačovaní, v demokratuře mají falešný pocit svobody. Prostě jim nedojde, že možnost vybrat si z 50 špatných řešení není větší svoboda než možnost smět zvolit jen jedno. Proto ale neustále apeluju na individualitu a odpovědnost každého z nás a mám silnou nedůvěru v jakákoliv ideologická řešení. Lidé prostě musí přestat žít v bludu, že jejich účast na společenském dění začíná a končí právě vhozením volebního lístku. To by naopak měla být jen nejmenší finální formalita. Politický život, ať už se to člověku líbí nebo ne, je prostě nutnost. Smiřte se s tím. Všichni jsme součástí společnosti a jako takoví jednoduše neseme část odpovědnosti za celý její stav.

Ačkoliv, jak už bylo řečeno výše, politici často apelují na občanskou odpovědnost, ve skutečnosti (viz švýcarský příklad) se ji bojí jako čert kříže. Zatímco ve Švýcarsku plno politiků těžce kafrá, ale v důsledku se radši moc neodvažují jít proti vůli celkem uvědomělého lidu, u nás to mají politici mnohem lehčí, protože tradice cíleného nepoužívání vlastního mozku byla v této zemi po léta aktivně rozvíjena. Dlouho se zde totiž šířila choroba zvaná socialismus. Nyní, 20 let po sametovém podvodu, lze celkem s klidem říct, že choroba nikdy nebyla léčena, pouze ji teď 20 let přecházíme. Jak je přitom známo - přecházet choroby se nevyplácí. Přesně to je ale náš případ. Současný stav je dokonalým příkladem socialistického přístupu typu: Nestarejte se, stát se postará. Dlouhá léta zde takto byla budována levičácká totalita. Co ale drží podobné nelidské režimy pohromadě? Poslušnost obyvatel. A jací obyvatelé jsou poslušní? Pouze tací, kteří jsou ochotni se vzdát aktivního a permanentního kritického vztahu ke společenskému dění výměnou za klid, případně za chléb a hry. To je mimochodem hlavní změna, která se po 89 roce udála. Lidé si mohou koupit víc třpytivých serepetiček a shlédnout víc blbostí v televizi. Aktivní vztah přitom není to, že se večer podívám na zprávy a pak si jdu k osmi kouskům zanadávat do hospody a v následných volbách znova dám hlas stejným šmejdům. Aktivní vztah vyžaduje neustálé sebevzdělávání a permanentní zájem o celkový stav společnosti. Nemusíme přitom všichni být politiky. Skvělým příkladem osobní angažovanosti je působení na své okolí. Je třeba zajímavé dát si za cíl denně oslovit jednoho člověka se svými myšlenkami. To máte za rok 365 lidí a pokud 50 z nich bude souhlasit a třeba se i pro danou věc nadchnou, dá se to už považovat za celkem solidní úspěch. Jaké cesty aktivity však kdo zvolí, to je čistě na něm. Tohle je jen příklad. Aktivita však musí být dlouhodobá, protože se tím mimo jiné člověku vytváří i schopnost formovat vlastní hlubokou linii zkušeností se vším možným a následně se například nenechá tak lehce oklamat nějakou lžipolitickou partají.

O neskutečně žalostném stavu naší společnosti (ale tohle se netýká jen ČR, to platí o celém západu) svědčí i druh lidí, kteří jsou považováni za společenské elity. Mluvím o takzvaných "celebritách". Aby to někdo teď špatně nepochopil - nemám, neměl jsem a nikdy nebudu mít nic proti herectví a podobným druhům umění. Nicméně pořád to všechno jsou a budou jen komedianti! Z drtivé většiny se jedná o lidi, na kterých není, nebylo a nebude nic výjimečného, zajímavého či hodnotného. Zvláštní jsou jen tím, že jsou často v bedně. To z nich ale nedělá a nikdy nebude dělat elitu! Herec je forma klauna. Přeříkává naučené blebleble a blablabla, aby se u toho lidi pobavili. Co ale říct o národu, jehož ohromná část považuje vlastní baviče za výkvět společnosti? Byla to myslím pohádka Princ a večernice, kde šašek řekl králi: "My dva jsme si už dávno měli vyměnit role." Bohužel přesně to se stalo u nás. Z jedné strany drtivá většina lidí není schopna přijmout, že aby společnost fungovala, tak se každý z nás musí neustále aktivně angažovat a z druhé jsou našimi vládci a intelektuálními vzory různé druhy šašků. A situace je prostě taková, že dokud alespoň většina z nás nebude ochotna převzít žezlo vlastní odpovědnosti, šaškům i nadále zůstanou koruny na hlavách.

čtvrtek 3. prosince 2009

Zákaz stavby minaretů aneb vezměme si ze Švýcarů příklad!

Pomalu bych ani neřekl, že je něco podobného možné. Ne v multikulturalismem na kost ohlodané a lidskoprávními slizouny oslabené Evropě. Švýcarsko, mající trošku více demokracie než například my, uspořádalo i přes odpor drtivé většiny své zbabělé vlády referendum o zákazu stavby minaretů. I když veškeré "zaručeně nezmanipulované a pravdivé" průzkumy ukazovaly, že antiminaretová iniciativa dostane na frak, opak se ukázal být pravdou. Svobodný národ svobodně rozhodl, že minarety, symbol muslimské moci na dobytém území, nechce.

Celá situace samozřejmě pořádně rozčeřila vody. Pseudohumanisté, euroanální alpinisté, zelení (či spíše rudozelení), zrádcovští lidskoprávní aktivisté a levičáci všemožného ražení začli po celém kontinentu vykřikovat, že něco takového přeci není možné. Velký muslimský vůdce Muammar Kaddáfí (autor věty: "Bez mečů, bez pušek, bez dobývání, 50 milionů muslimů změní Evropu brzy v muslimský kontinent.") se dokonce tak naštval, že požaduje vyloučení Švýcarska z Evropy (Naštěstí ne z EU, protože narozdíl od nás nejsou Švýcaři tak blbí, aby do EU lezli.) nebo jeho rozpuštění. Zřejmě bychom tedy dle tohoto mírumilovného muslima měli proti Švýcarsku využít divize pravdy a lásky a "rozpustit" ho václavohavlistickým humanitárním bombardováním. Koneckonců - z politkorektního hlediska by nešlo tomuto postupu nic vyčítat. Humanitární bombardování není bombardováním z nenávisti, ale bombardováním z lásky a kdybychom pak Švýcarsko "zalesnili" mešitami a tak o 2000 % mu zvedli kriminalitu, působilo by konečně jako správný vzor multikulturního "ráje".

Teď si ale uvědomuji, že nebylo úplně přesné napsat, že řvou lidskoprávní zrádci z tohoto kontinentu. Jejich plačky (či spíše splašky) se totiž ozývají i mimo něj a to konkrétně z OSN, což je mimochodem organizace, na jejíž půdě roku 1974 prohlásil alžírský president Houari Boumediene toto: "Jednoho dne miliony lidí opustí jižní polokouli a vydají se na sever. A nepůjdou tam jako přátelé neboť půjdou dobývat. A oni zemi dobyjí a zalidní svými syny. Jsou to dělohy našich žen, které nám přinesou vítězství." Za zmínku jistě stojí i fakt, že v OSN se vytváří docela silná klika muslimských států, které požadují kriminalizaci jakékoliv kritiky islámu, což by prakticky znamenalo konec pro západní svět a jeho kulturu, která je právě na možnosti svobodné kritiky a vyjadřování názorů postavena. V tomto bodě se zároveň i docela divím, že čeští anarchisté, tak často se ohánějící svobodou a nezávislostí jednotlivce, též nepodpoří boj proti islámu. Zřejmě jim ještě nedošlo, že muslimové se jim na tu jejich anarchii zvysoka vykašlou, stejně jako to udělal Lenin, když je označil za užitečné idioty a nechal je po velké říjnové revoluci postavit ke zdi a postřílet. Muslimové k jejich názorům nebudou o moc shovívavější, takže pokud tohle čte i nějaký anarchista, pak doufám, že tímto získal trošku potravy k přemýšlení. Bon appétit :)

Ze všech těch politicky korektních kolaborantských zvratků by si člověk skoro řekl, že muslimům Švýcaři hrozně moc ukřivdili. Trošku jsem se nad tím zamyslel a dospěl jsem k závěru, že tomu tak skutečně je. Kdybych totiž měl čerpat z historie a být k muslimům opravdu fér, tak by zde muslimové mohli být, ale měli by jakousi západní verzi statutu dhimmi. Museli by platit daň z hlavy "za ochranu", nesměli by stavět další mešity, nesměli by nikoho obracet na islám, často by jim bylo zakázáno vykonávat nějaké důležitější funkce, vlastnit zbraně, atd. Statut dhimmi je totiž tradiční muslimský pojem pro nemuslimy žijící v muslimských zemích. Dhimmi jsou občané druhé kategorie a navíc se to zpravidla týká jen křesťanů a židů, což jsou dle islámu také lidé, kterým byla zjevena svatá kniha. Jak by dopadli zdejší svobodomyslní ateisté, pohané či lidé, kteří prostě náboženství nijak nechtějí řešit, je otázkou, na kterou si netroufám odpovědět, nicméně si osobně myslím, že status dhimmi by byl něco, o čem bychom si mohli nechat leda tak zdát.

Současně s debatou o minaretech se jistě vynoří i různé debaty na téma tolerance a svobody vyznání či svobody slova. K tomu jen jediné - měli bychom si dát bacha na pojem svobody slova, když ho hlásají příznivci náboženských a ideologických totalit. Pro ně to totiž neznamená snahu ochránit svobodný prostor pro názory všech, ale snahu vytvořit "svobodný" prostor pro hlásání názoru, který považují za zjevenou pravdu, kterou je třeba ostatním nějak vnutit. Myslete na to až se muslimové zase ozvou s tím, že omezujeme jejich svobodu. Pojetí svobody podobných lidí znamená, že ostatní mají svobodné právo vzdát se svých názorů a přijmout ty jejich. Na to jim kašlu a teď nemluvím ani zdaleka jen o muslimech!

Pojem tolerance je taky případ sám o sobě. Je to pravděpodobně nejdůležitější slovo ve slovníku různých levicových ochránců lidských práv a bylo by moc fajn toleranci živě využívat. Bohužel by to znamenalo umět ji posoudit z hlubšího hlediska, což je věc, která podobným lidem uniká. Tolerance má totiž smysl pouze v případě, že je oboustranná. Pokud je jenom jednostranná, nejedná se už o toleranci, ale o kapitulaci. Opět si na to vzpomeňte až se vám někdo bude snažit vnutit, abyste něco tolerovali. Jak jsou takoví jedinci sami tolerantní zpravidla poznáte ve chvíli, kdy si dovolíte s nimi nesouhlasit a s vyvalenýma očima pak už jen sledujete příval označení typu xenofob, rasista, extrémista, ultrapravičák, nácek, omezenec, nevzdělanec, atd.

Nakonec snad jen toto - současný politkorektní multikulturalismus je šílená utopická ideologie a nic než další pokus o vytvoření ideální společnosti totálním nahrazením starého řádu. Nacismus zdemoloval kus Evropy, ale vyhrabala se z toho. Komunismus zdemoloval mnohem víc, ale pořád jsme se z toho vyhrabali. Pokud ale necháme zvítězit současnou doktrínu multikulturalismu, nezbude už v Evropě nikdo, kdo by se mohl z něčeho znova vyhrábavat. Tohle je naše poslední šance něco udělat. Každý za sebe i všichni společně se musíme proti tomuhle hnusu postavit. Poučit se od cizí kultury? Suprová věc! Nechat se ovládnout cizími a být za nesouhlas ještě perzekuován politiky, kteří byli zvoleni, aby prezentovali naše názory? NEPŘIJATELNÉ! Zákaz minaretů ve Švýcarsku není jen prvním krokem k něčemu mnohem důležitějšímu, ale jasně taky ukázal, že velká část politické scény po celé Evropě není způsobilá pro další vedení svých zemí. Švédský ministr spravedlnosti dokonce prohlásil, že rozhodování o takovýchto otázkách nepřísluší lidu (sic!) a defakto tím vystihl situaci západní civilizace. Politici jsou zaprodaní nebo totálně odtržení od reality života běžného člověka a z podobných výroků je zřejmé, že nejsou obránci hodnot lidí, kteří je zvolili, ale že si naopak hrají na jakési malé diktátory s patentem na pravdu a nejlepší znalostí toho, co je pro obyčejného a hloupého voliče dobré. Z oficiálních obránců svobody se stále více stávají její kati. Nevím jak vy, ale já osobně nemohu nečinně přihlížet, když vidím, co se děje okolo. Konat v takovém případě není právem, ale povinností každého z nás! Co si multikulturní ideologové po celé Evropě dovolují již dávno přesáhlo všechny meze! Nedávno se ukázalo, že levice v Anglii úmyslně tahala do země přistěhovalce, aby si tak zajistila voliče a obešla demokratický volební systém! Naší vládě nedělá problém 20 let po revoluci vládnout s komunisty a zvát si sem delegace z různých nedemokratických zemí, ale bojovník proti islámu, Geert Wilders, demokraticky zvolený politik spojeneckého evropského státu, nesmí promluvit na půdě našeho parlamentu, protože ho prakticky celá naše vláda označila za nenávistného xenofoba! Toto a mnoho dalších příkladů ukazuje pouze na jediné - je to opět na nás. Politici se nezmění. My jsme jediní, kdo s tím může něco udělat!

neděle 15. listopadu 2009

Dopis do xenofobního Česka

Zdárek, dnešní článek bude trošku výjimečný. Nepsal jsem ho totiž já. Poslal mi ho přes mail kamarád, který je zároveň jeho autorem, ale nemá stránky, kde by ho publikoval. Současně s tím není můj blog prvním místem, kde by se tato slova objevila, protože ho už dříve posílal v různých verzích na internetové diskuse, odtud ho přebírali jiní diskutníci a už jsem ho našel i na jiných stránkách jako článek s odkazem na jeho převzetí z jedné diskuse. Taky si teď nejsem jistý, jestli mi jeho hodně zkrácená verze dříve nepřišla i na e-mail. Jelikož však článek považuji za výstižný, rozhodl jsem se, že ho zveřejním i u sebe a poskytnu tak všem prostor k zamyšlení. Nejedná se, jak je u mne zvykem, o úvahu, ale o určitý fiktivní dopis. Nechť si každý z Vás sám udělá obrázek, do jaké míry vystihuje tento dopis realitu.

Jmenuji se Mohamed a mam 14 decek.Jsem z Afriky a mam hlad i s moji rodinou.Pochazim ze 16 sourozencu, se kterymi jsem prezil zle casy hlavne diky zasilane podpore od nevericich psu, bilych a prezranych rasistu od vas ze zapadu. Je nas tu cim dal vic, posilaji malo a nedavno dokonce chteli, abych si něco vypestoval sam. Je tu sucho a poslední strom spalil muj deda, když si opekal zbyly exemplar jestereky v okoli.Alah nam v dnesni dobe moc nepreje. Nas imam v mesite rikal, ze je to urcite tim, ze jsem posledni dobou podrezal malo krestanu.Sice jsem si tak zajistil místo v raji, kde je vseho hojnost a ceka na me za to 72 panen, ale hladny jsem uz dnes. Memu bratrovi zateka do piratske barky, kterou mu posledne odmitli spravit drzi francouzsti namornici, kteří ho na chvilku zajali, když se s vidinou lupu nakladni lodi sekl a zautocil strelbou z kalasnikova na jejich valecnou lod.A tak chceme do EU, kde je vse zadara, kde mnoho nasich pratel nemusi vubec makat a kde kdyz jim meneceni kafiri nechteji postavit dalsi mesitu, protoze se naší muslimsti bratri zdarne mnozi, vsechno kolem podpali.Jsme blbi a mame pry byt lacina pracovni sila pro nadnarordni spolecnosti u vas, kterym vase lobisticke vlády jdou na ruku, ale to nepujde, protože nikdo z me rodiny poslednich 1400 let poradne nemakal.Slibuji, ze moje decka nebudou okupovat vase skoly dele, nez několik zakladnich trid s vyukou islamu a ze cast z nich za vase peníze pujde zpet do Afriky vrazdit civilisty za nami sireny mir, Alaha a jediny mozny svetovy rad Kalifat.Jsme nositeli mirumilovne viry, coz dokazuje i to, ze téměř vsude kam moji bratri muslimi v historii prisli, jsou dnes jenom muslimi.My muslimi jsme skutecni beranci.Napr auta v Parizi zapalujeme jenom každý druhy tyden a posledne jich nebylo 1100, ale jenom 1000.Svedska, Norska, Recka, Italska... města také nedemolujeme uplne a skody nepresahuji vice nez par set miliard eur.Take nejsme vubec radikalni, to jenom par procent, coz nedela z 50 milionu muslimu v EU vice jak 2,5 milionu a z toho se navíc ne vsichni vzdycky odpali ve skolce, když není po nasem.Ono totiž po nasem bude i bez bomb.
Radi bychom k vam do ceska, ale slysel jsem, ze jste tam pry az moc normalni a ze neradi zivite nefachcenka.Take si pry prilis moc vazite tvrde práce a obeti vasich predku, kteří to tam vsechno vybudovali a po staleti branili, aby vam to zanechali jako bohatsvi k dalsimu predani vasim potomkum.Nerozumite vubec multikulture a znasilnovani vasich divek, ktere nenosi burku , byste povazovali za zlocin. K ulehceni procesu kulturniho obohaceni venujete malo pozornosti vasi Tv a tisku, jez jsou informacemi politicky korektne a evropsky nasmerovany bez negativnich zprav o nas.Neni vubec pravda, ze lzou, zamlcuji a prekrucuji.Neurazeji vas majici vas za idioty, jenom lukrativne prohledly a tak vi nejlepe, kde je ta spravna pravda.Take je to samozrejme nehorazna pomluva, ze se pry z těchto byvalych hlidacich psu demokracie stala bezzuba a knucici stenata prasivych poulicnich bastardu, která si dnes hlavne hlidaji sve pelisky, kapsy a nechutnym patolizalstvim koryta mocnych.
Neztrapnujte se jiz vice a zapomente na vase slavne evropske hrdinne valecniky typu Sobieskeho, Stepana Velikeho, Martela, Hunedoaru, El Cida, Lazara Srbskeho, Hunyadiho a dalsich spolu s miliony padlych, kteri branili vase uzemi.Dnes vidite, ze to bylo stejne k nicemu. Byli evidentne pomyleni a nechapali vubec stesti a hodnoty, které jim prinaseli naší predkove v podobe islamu.Vzdyt dnes mnohe z vice jak 2200 mesit v Nemecku nesou jmena tech pravych a skutecnych hrdinu těchto dob.Zapomente na ty vase trapne tradice a naslouchtejte vice vasim detem, kterym dnes a denne neomarxiste ve skolach s uspechem multikulturne vyplachuji mozky a pripravuji je tak na stastny život s prispenim Alaha.Vyzyvam vas také k radnemu dodrzovani vasich lidskych prav, která jsou sice z hlediska jedineho spravneho uceni koranu projevem slabosti, nebyvale absurdity a nemaji v nem vubec zadne místo. Avsak jejich vyhody na me dobře pasuji, protože jsem prece take clovek.Navic pozdeji si uz s nimi stejne nebudete muset delat starosti. Chceme vas obohatit islamem, vratit se zhruba o 500 let zpet, abyste se uz tolik necpali veprovym buckem a nenalivali pivem.Take vas naucime zachazet se zenskymi, které jsou pry u vas strasne drze a nechteji rodit.Je třeba pritvrdit.Ta moje, kterou jsem zbavil panenstvi když ji bylo 9 let, me stala jednoho stareho, ještě chodiciho velblouda a tak ji ted muzu rezat od rana do vecera a ani necekne.Muj bratranec ve Svedsku Ali ma 3 zeny, z nichž jednu vzdycky poradne zmlati, když nevyhraje ve sportce a jednu starsi před 6 lety uvazal dole v garazi k hlidani auta a skutecne si to pochvaluje.Ali mel puvodne zeny ctyri, ale tu jednu podrezal jako ovci, protože jevila znamky integrace a zacala se chovat prilis evropsky.Mimo jine nechodila po ulici 5 metru za nim a chtela se dokonce i vzdelavat.Casto, kdyz dostane chut na bilou holku, znasilni ji podle vzoru Mohameda za taktickeho mlceni sdelovacich prostredku a vlády s policii.Necekejte reakci vasich pritroublych feministickych bojovnic, ktere to pecou s nama za vase penize.Necekejte stejnou chybu od Vatikanu, kterou udelal ve stredoveku, kdy se mnohokrat hrde postavil vrazdicim hordam kolonizacnich vojsk nasich predku.I ta krestanska vrchnost uz dobre vi, co je dnes pro vas nejlepsi.Neurazejte prosim nas koran srovnavanim ho s Main Kampfem od Hitlera.Koran je mnohem dokonalejsi a pripominani si ho 5x denne od utleho detstvi ma doslova zazracne ucinky na lidskou mysl.V hlave vam uz pak nezbyde moc mista na ty vase kraviny o svobodnem a tvorivem mysleni, demokracii, toleranci a o svobode vubec. Jednoduse budete stastni, nebudete potrebovat zadne odpovedi, nebudete se pitome ptat vubec.Nelitujte homosexualy, ktere u nas popravujem a kteri jsou udajne od prirody jinak orientovani.Jsou to zlocinci a nevi vubec nic o lasce.Nedavejte nam za priklad vasi dnesni zdegenerovanou a sebedestruktivni demokracii s velkohubymi figurkami lobistickych politiku.Vase demokraticke volby jsou uz jen smutna fraska, v niz sice mají volici svobodu volby, ale jiz davno nemaji svobodnou mysl, která je patricne medialne zmanipulovana pro ucely mocnych.Volite si nepratele a ještě se radujete.Jste jen dojne kravy rozsahlych lukrativnich projektu za podpory multikulturnich silencu a levicaku.
Dejte nam sanci a my vam dokazeme, ze jsou si vsechny rasy rovny a po par generacich budeme dokonce jeste rovnejsi.Dejte nam sanci ukazat, ze jsou si vsechny kultury rovny a to presto, ze u nas mnoho zmen od doby kamenne neprobehlo. Dejte nam sanci posvitit vam na tu jedinou spravnou cestu a dokazat, ze tam, kde komunisti s fasisty zklamali, islam urcite zvitezi. Dejte nam sanci, par miliard eur pro zacatek a pak uz se nemusite vubec starat.Ihned po prichodu se spojime s nasimi muslimskymi bratry u vas, dale s levicovym hnutim, které budem v budoucnu volit, s Clovekem v tisni, Kocabem, Dzamilou, Uhlem a hlavne s mnoha pravniky a statem dotovanymi organizacemi z tzv etnobusinessu, tolik lepkaveho pro parazity.Neposlusne a vahave politiky s podporou petrodolaru uplatime nebo vystrasime par vybuchy nasich statecnych na tech nejlidnatejsich mistech.Cim vice nas umirnenych na vasem uzemi bude tim hure nas vase policie uhlida.S naslednou infiltraci na vsechny posty nas uz nikdo hlidat stejne nebude tak jako v zap EU.Neverte tomu, ze kultura muslimu v konfrontaci s vasi prohrava na všech frontach a ze vyvoj naší se zastavil nastupem islamu ve stredoveku.Nebojujem sice s rakovinou, nedobyvame vesmir, nevyvijime ani nanotechnologii, ale mame pro vas k vasemu obohaceni prave islam i s jeho vznesenymi pravidly.Navic ona konfrontace ještě zdaleka neskoncila a jsme to my, kdo se nyní smeje.Porazite se sami, protože zatimco my nase zradce popravujem, vy si je volite do preplacenych vladnich postu.Vasi hamizni lidri se bud prepocitali nebo jste jim uz davno ukradeni a po nich uz jen potopa.Alah zvitezi.Neposlouchejte fasisty a ultrapravicaky, co si jako blazni například jiz 20 let cvikaji v 6h rano ve fabrice.Neverte ani rasistum, kteri vstavaji kazde rano v 5 do práce vubec.Neprotivte se policejni sile vedene vyssimi zajmy pro lid proti lidem.Hlavne nam nic nevycitejte, my vam nevolime vase politiky zatím a vy si také prece zvednete bankovku na ulici.Nenazyvejte nas milovany islam provokativne rakovinou, která cim dal vice metastazuje a rychle se siri po cele planete, nici ji a pozira.O rakovine zas tolik nevim, ale slysel jsem, ze není nebezpecna az v konecnem stadiu, ale uz od zacatku.Neplacte po vasi socialisticky zdegenerovane zapadni kulture, vedene financniky v habitu krysaru.Vzdyt k cemu je lidem draze vykoupena svoboda, prosperita, emancipace, nejaka lidska prava a demokracie, když mají islam?
Nebojte se progresivniho socialistickeho inzenyrstvi demografie obyvatelstva a dejte mu zelenou po vzoru napr Anglie, kde uz plati leckde nase saria a nebo Francie, kde uz je vice jak 800 mestskych ctvrti, kam domaci nemuzou a policie se boji.Tam uz to totiž ridi nas Alah. Jinak uzivat vase zachody nas také ucit nemusite, postavite nam nase spolu s tisici mesit.Nemejte strach a nebudte xenofobni.Za par generaci to u vas bude vse uz jen na Alahovi.Zapomente na minulost vasich pradedu, plnou snahy, vzdelavani se, odrikani, tvrde práce a discipliny, která vas dostala na spicku civilizace. Pochopte konecne, co je pro vas nejlepsi a podrobte se dnesnim modernim smerum EU!
Jmenuji se Mohamed, mam 14 decek a chci byt zatim jen vas soused.
Dejte nam sanci a my napisem nase dejiny na vasem uzemi!

ALLAHU AKBAR!

pondělí 19. října 2009

Pecinova "romská karta"

Že vláda v poslední době pomalu rozjíždí program na boj proti extremismu není žádným tajemstvím. Jeho součástí je i takzvaná "romská karta". Vládní experti došli k závěru, že extremistům je třeba vzít vítr z plachet tím, že vláda začne sama řešit jejich oblíbená témata. Bude však Pecinova romská karta esem v rukávu nebo jen dalším z mnoha nízkých čísel? Snaha ukončit filosofii natažené ruky, donutit Cikány, aby se o sebe začli víc starat sami, posílali děti do školy, platili nájmy, elektřinu, pracovali, atd. zní na první pohled jako skvělá věc a nijak nepochybuji, že to i spoustu lidí uspokojí.

Já osobně z toho ale zrovna moc radost nemám. Za prvé tady byly podobné kecy už snad tisíckrát, nikdy se nic fakticky nevyřešilo a pokaždý to jen stálo hrozný prachy, za další mě hned na začátku trknul do hlavy samotný důvod této vládní činnosti. Jedná se o SOUČÁST BOJE S EXTREMISMEM. Prvotním impulsem tedy nebyly problémy s Cikány a je totálně mimo, kdo by si snad myslel, že si jich vláda konečně všimla. Situace se nezměnila ani o kousek. Stejně jako předtím, ani teď o Cikány nikomu nejde a to samé platí i o nebohé části obyvatel ČR, kteří mají tu smůlu, že bydlí někde poblíž. Vládě záleží čistě na znemožnění rehabilitace národních myšlenek v obecné diskusi a odčerpání skutečných i potenciálních voličů národoveckých směrů. Nejde tedy o řešení, ale naopak o zabránění tomu, aby se někdy něco řešit začlo. Skutečná reforma by totiž musela jít až do hloubky společnosti a totálně odsoudit současný sebevražedný multikulti-politkorektní přístup k menšinám a přesně tomuhle se naopak vláda staví do cesty. Systém si všimnul, že mnozí lidé začli být naštvaní a tak se je snaží opětovně ukolébat do sladkého nicnedělání. Avšak už jen to, že důvodem k řešení romské problematiky není romská problematika, ale šlapání na systémová kuří oka, by mělo u každého člověka vyvolat alespoň kapku ostražitosti.

K tomu bych jen rád dodal, že vládní snaha převzít údajným extremistům oblíbená témata je zároveň velkou výzvou pro extremisty samotné, aby naopak vládě vzali její oblíbená témata a naučili se zapojit do široké politiky a oslovit všechny možné skupiny obyvatel. Vláda zde svojí činností paradoxně dává extremistům najevo, kudy se mají vydat, aby zlepšili své výsledky.

Dále je třeba si uvědomit, že ačkoliv plán v nás má vyvolat falešný dojem, že teďka se už konečně stát s Cikánama mazlit nebude, pouze opak může být pravdou. Jsme totiž součástí západní civilizace a jedním z trendů je bohužel totální podlézání komukoliv, kdo je označen za utlačovaného. Čím hlouběji se zapadne do takové řitě, tím delší potlesk multikulturních ideologů bude následovat. Nelze si tedy myslet, že vláda se skutečně pokusí Cikány trošku popostrčit, aby se sebou začli něco dělat, protože by to ihned bylo označeno za rasismus. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že plán bude bez úspěchů, pokud se vůbec po volbách nějak rozjede. Peněz koneckonců dnes není moc a základním cílem je vzít údajným extremistům voliče, ne řešit romskou problematiku jako takovou. A i kdyby se situaci náhodou povedlo nějak zlepšit, což by na zdejší poměry byl prakticky zázrak, tak to stejně nic nevyřeší dlouhodobě. Přijdou další problémy s dalšími menšinami a jakmile se zase někdo ozve, dostane prostě nálepku nácka a vláda pohotově vytáhne na další antiextremistickou křížovou výpravu, ověšena pozlaceným brněním již tisíckrát řečených a nikdy nesplněných slibů.

Zároveň by ale byla sranda, kdyby se něco skutečně zlepšilo. Vláda sama by tím fakticky prokázala, že onen údajný extremismus má smysl. Dokud totiž nezačly po městech běhat skupinky aktivistů a národovecká scéna nenastartovala průnik do politiky, tak na romskou problematiku všichni politici kašlali a můžeme se spolehnout, že pokud národovecké aktivity poleví, budou na ni kašlat znovu.

Pro nás je tedy primárním úkolem v této záležitosti jediné - neusnout na vavřínech a nenechat si od vlády blbnout hlavu fiktivní činností. A slovíčkem "nás" nemyslím jen národoveckou scénu, ale kohokoliv, kdo čte tento článek. Myslím si totiž, že vláda zde ani tak nemá strach z národovců jako spíš z možnosti, že by se lidi postupně naučili brát věci skutečně do svých rukou. Pro jakoukoliv vládu totiž vždy bylo nejnebezpečnější, že lidé začnou myslet a jednat. Pouze masa nečinných ovcí ochotných vzdát se svých názorů a nechat za sebe přemýšlet někoho jiného je manipulovatelná a tím i ovladatelná. Žádná vláda si nikdy nebude nic přát víc než aby lidi drželi hubu a krok. Naše vláda není jiná. Pamatujte na to až vám zase začnou politici mazat med kolem huby a dělat vše pro to, aby vás ukolébali v pocitu bezpečí a toho, že "oni už se postarají, vy si zatím můžete dáchnout".

středa 14. října 2009

Praha: matka ghett

Na světě asi není člověk, který by si občas alespoň na chvilku nepřál vidět do budoucnosti. Někdo proto touží po stroji času, jiný čte horoskop, další si nechá věštit budoucnost z dlaně od Cikánky na pouti. Proč ale vstupovat na pole sci-fi technologií nebo okultních věd? Bohatě stačí procházka po václaváku. Česky se nedomluvíte, tma je tam i ve dne, permanentně vám někdo nabízí drogy nebo prostitutky, všude smrdí moč, na lavičkách se válej homelessáci, občas po vás někdo chce "nějakou tu pětku na rohlík" a bezpečně se tam necítíte ani se zbraní v kapse.

Centra dávných kultur byla pokaždé výkladní skříní civilizace. Jedna nádherná stavba střídala druhou. Národ prokazoval svoji moc a velikost neskutečně krásnými uměleckými díly a samo takové město bylo něčím jako obřím uměleckým dílem. Praha je svým způsobem stejná. Taky je to výkladní skříň. Bohužel výkladní skříň multikultury. Ulice jsou špinavé, pohyb v noci je nebezpečný, památky i obyčejné domy jsou posprejované a spousta věcí prostě chátrá. Celé město působí neskutečně nečistým dojmem. Samozřejmě jsou určité části lepší a určité horší, ale celkově to je fakt průšvih. Myslím, že hlavní město země by mělo podléhat trošku jiným pravidlům než ostatní města. Mělo by skutečně být tím nejlepším, co kultura nabízí. Každý občan by měl být pyšný na výkladní skříň své země. Drtivá většina lidí mě známých ale Prahu zrovna dvakrát v lásce nemá. Není se čemu divit. Komu by se také líbila výkladní skříň přetékající špínou a smradem?

Na začátku článku jsem psal cosi o budoucnosti. Ano, přesně to nám Praha ukazuje. Přelidněná multikulturní žumpa v celé své parádě. Kdo chce znát budoucnost své obce, měl by se podívat do Prahy, kde je multikulti "pokrok" nejvíce vpředu před zbytkem republiky.

Bylo by ale hrubě nefér psát jen o Praze a zbytek země nechat bez povšimnutí. Krátkodobý pobyt v Bílině mě taky hodně naučil. Praha je ale výjimečná. Zatímco Bílina (a zdaleka ne jen ona) ukazuje budoucnost míst obývaných Cikány, Praha, krom cikánských částí, ukazuje budoucnost míst přijímajících současnou politkorektní multikulti. Již zmíněný václavák je pro takové poznání ideální místo. Pokud by to někomu nestačilo, doporučuji navštívit přilehlý "sherwood" a pár ROMantických hospůdek okolo.

Naskýtá se otázka: "Co s tím?" Je dost lidí, kteří na víkend z dané lokality zmizí, další se odstěhují radši úplně pryč. Je to ale řešení? Ve skutečnosti totiž není kam utíkat. Zatím samozřejmě ano, ale do budoucna nikoliv. Vzhledem k cikánské porodnosti je třeba počítat s rapidním zhoršováním situace ve všech místech, kde se již nyní Cikáni nacházejí. To samé platí o černo-imigrantské situaci, kterou lze dnes a denně zažít na václaváku. I ten se pomyslně rozroste jak do svého okolí, tak i na mnoho dalších míst. Jak dlouho to tak ještě necháme? Chceme opravdu dojít až do situace, kdy Praha, matka měst, se stane Prahou, matkou ghett?

neděle 11. října 2009

Křesťanství - hippie judaismus

Poslední dobou se mezi nacionalisty a lidmi podobného smýšlení stále častěji setkávám s různými odkazy na křesťanství, nutnost reformy církve nebo založení jiné - pravé křesťanské - církve, atd.

Dnešní článek bude dalším střípkem mého boje proti tomuto nešvaru.

Prvně jsem dospěl k závěru, že kdybych byl Žid, ukřižoval bych Ježíše taky. Odpověď dostanete společně s odpovědí na otázku: "Jaktože Židé, ač rozptýlení, přežili tak dlouho?" Je to jejich náboženstvím? Ne tak docela. To je jen obyčejný monoteismus. Ale má jednu nesmírně důležitou část - sounáležitost vlastní krve a izraelské národovectví. To je věc, která drží Židy takovou dobu pohromadě, dává jim moc, sílu, historii, pomáhá chránit jejich skupinu. A teď si vemte, že se najednou zjeví hippík, který je z jedné strany taky Žid (takže ho nelze označit za obyčejného nepřátelského nežida), ale ze strany druhé veškeré důležité části judaismu zpochybňuje a chce z něj udělat multikulturní žumpu, která "poskytuje spásu všem bez ohledu na rasu, národnost a sociální postavení." Starozákonní hláška o lásce k bližnímu svému (původně vztažená čistě na Židy) má být najednou přístupna všem bez rozdílu. Tím byla unikátnost židovského národa a jeho krve ohrožena. Kdyby Židé přijali křesťanství, čekal by je zánik. Smísili by se se vším možným a dnes bychom se o nich učili jen jako o sektě, ze které to všechno vzešlo.

Židé však hrozbu rozpoznali. Postavili se proti šiřiteli multikulturní a multirasové společnosti a špiniteli vlastní krve dali jasně najevo, že tudy cesta nevede. Tím sami sebe zachránili.

A my? Podle různých katolických vlastenců má být návrat k církevním kořenům před II. vatikánský koncil naší záchranou. Dnešní církev je údajně zkažená a od onoho koncilu ovládaná židozednáři. Plně souhlasím, že zkažená je. Podporuje bratříčkování se vším možným a šíření multikultury. Je k tomu ale nutné, aby ji ovládali židozednáři? Přeci už samotný název KATOLICKÁ církev popírá myšlenky, které se katoličtí národovci snaží šířit. Národovectví či rasová čistota totiž vždy budou určitými formami partikularity. Katholikos ale znamená v řečtině UNIVERZÁLNÍ, OBECNÝ, též kath holú znamená DOHROMADY či OBECNĚ. Jednoduše řečeno je katolická církev otevřená každému, což koneckonců prokazovala celou svoji historii. V křesťanství samotném není ani známka po národoveckém či rasovém cítění. Právě naopak. Existuje sice plno křesťanských vlasteneckých spolků, nicméně to nejsou vlastenci z důvodu křesťanství, ale protože si ke svému náboženství přidali ještě národovecké či rasové myšlení. Jistě lze také v některých křesťanských myšlenkách najít inspiraci a své národovectví tím trošku namíchat, ale to je asi tak všechno. Taková myšlenka navíc musí být vytržená z celkového křesťanského kontextu, aby byla jistota, že jím nebude nakažená.

Celkově vzato - církev se dneska nechová tak zvrhle, protože by ji ovládli židozednáři, ale protože už je prostě taková. Podpora šíření multikultury, multirasovosti, multietnicity, atd. není způsobena žádným cíleným nabouráním a následným zkažením. Prohnilost v těchto věcech je součástí základu křesťanské přirozenosti. Vždyť jak začalo samotné křesťanství? Jako vymezení proti židovskému nacionalismu a lásce k unikátnosti své krve. Můžeme teď snad od křesťanství čekat, že nám pomůže zachovat naši vlastní identitu? Že nám pomůže bránit naši krev a nacionalitu, když toto jsou první myšlenky, vůči kterým se křesťanství postavilo? Zkaženost, kterou dnes vidí katoličtí nacionalisté, není způsobena ničím jiným než samotnou podstatou organizace, kterou se opětovně snaží oživovat.

Pro nás, skutečné ochránce krve a nacionality, je zde pouze jediná možná reakce na snahy o rekatolizaci - TOTÁLNÍ ODMÍTNUTÍ A NÁSLEDNÝ PROTIÚTOK.

neděle 27. září 2009

Papež v ČR

Původně jsem na tohle téma nic psát nechtěl, ale světová média, pohrdavě píšíc o našem bezvěrectví a nezájmu o papeže, mi opět dodala energii k sepsání dalšího antikřesťanského článku. Prý zde chyběly plakáty a početné davy lidí, které by přivítaly svatého otce. Dokonce samotné New York Times psaly, že jsme ground zero náboženské apatie v Evropě a boj proti ateistické ideologii a konzumerickému hedonismu by měl začít právě zde! Chápete to? NEW YORK TIMES nám budou kázat o konzumní společnosti. Docela bych se i zasmál, kdyby něco tak absurdního nebylo spíše k pláči. Vatikán papežovu návštěvu zde pasoval do role "návštěvy apoštola mezi odpadlíky". Jejich nadutost zřejmě nezná mezí a tak nás považují za jakýsi svůj majetek, který by se měl "přirozeně" navrátit do lůna matičky církve. Pro mne to znamená jediné - hrozba rozšíření křesťanské totality je stále zde a je třeba proti ni bojovat a nikdy v tomto boji nepřestávat. Mnohokrát jsem se od některých (ne všech a toho si vážím) křesťanů dočkal označení "ateistický fanatik". Ateisté jim prý nevadí, byť je nemají v lásce, ale vadí jim ateističtí fanatici. A jak se takový jedinec pozná? Lehce tím, že dává svůj ateismus najevo. Takže pokud jste ateista nebo člověk uznávající osobní spiritualitu jedince, ale nemající v lásce organizovaná náboženství - NEAKTIVITA V BOJI PROTI ORGANIZOVANÉMU VĚŘENÍ JE PŘESNĚ TO, CO PO VÁS CÍRKVE CHTĚJÍ. Vyvození důsledků z tohoto poznatku je už na vás.

Nesmíme zapomínat, že křesťanství je exkluzivní náboženství. Nezastaví se dokud neovládne naprosto vše a způsoby jeho jednání s oponenty nejsou závislé na nějaké etice, ale na možnostech. Příkladem budiž pronásledování křesťanů, které skončilo zrovnoprávněním této víry a během pár desítek let pokračovalo křesťanskou dominancí a likvidací starých kultů a kohokoliv, kdo měl něco proti. Hranice s čarodějnicemi dnes nehoří jen díky nemožnosti něčeho takového.

V dnešním článku se nehodlám zabývat analýzou papežovy návštěvy v ČR, vyvracet, dokazovat, upozorňovat, atd. Na to bude ještě času dost. Nedávno jsem si ale přečetl Úvahy o vládnutí a o vojenství - soubor třech děl od Niccoló Machiavelliho. Lze tam najít dost zajímavých myšlenek. Včetně pár úvah o křesťanství. Ty budou tvořit zbytek článku, protože jsem dospěl k závěru, že nejlepší reakcí na papežovo misionářství v ČR bude připomenout, co je křesťanství zač a jak "mile" se tento vynález zachoval ke skutečným kulturám našich předků. Těm kulturám, které teď křesťanství ignoruje a namísto toho samo sebe lživě označuje za něco původního, k čemu bychom se měli navracet.

Citát 1.: "Proč starověké lidstvo milovalo svobodu víc než národy moderní? Domnívám se, že příčiny tkví v rozdíné výchově tehdejší a dnešní. Křesťanství nás učí pohrdat světskými poctami a hodnotami, pohané si jich však nade vše vážili, považovali je za smysl života a proto byli tak udatní a bojovní."

Citát 2.: "Pro nás je nejvyšší ctností pokora, sebezapření a pohrdání světskými poctami, pro tehdejší lidi byla ideálem smělost ducha, tělesná síla a zdatnost."

Citát 3.: "Křesťanství žádá sílu jen na to, aby člověk snášel trýzeň, trápení a útlak."

Citát 4.: "Tak se postupem času z nás stali slaboši, snadná kořist zločinců a ti nás beztrestně sužují, protože za vidinu posmrtného ráje obětujeme pokorně svou lidskou důstojnost."

Citát 5.: "Zrod každého nového náboženství následuje po čase snaha vymýtit starou víru a tím upevnit vlastní existenci. Všimněme si jen, jak nemilosrdně zacházelo křesťanství s pohanstvím, jak do základu bořilo jeho obyčeje, obřady a památky. Svatý Řehoř a další cílevědomě vymazávali vzpomínky na antický svět, pálili díla básníků a historiků, ničili obrazy a sochy. Jestliže se jim to přece jen zcela nepodařilo, pak jen díky tomu, že i církev se dorozumívala latinským jazykem. Kdyby se byla mohla uchýlit k jazyku jinému, nebyla by po starověku zůstala ani stopa."

Dále Machiavelli připomíná, že ona svoboda, které si pohané tak moc vážili a kterou křesťanská mentalita potlačila, byla i jedním z důvodů, proč měli Římané tak ohromné trable ve svých snahách o získání kontroly nad mnoha jinými pohanskými národy. A co vy? Chcete být svobodní nebo svůj život obětujete fiktivním křesťanským představám o zásvětí? Ač se mnohým z vás může zdát křesťanství zde překonané, opak je pravdou. Stále žijeme v mentalitě, kterou křesťanství tisíce let budovalo. Nacházíme se v době, kdy se nás snaží imigrací ovládnout Arabové v čele s totalitní islámskou ideologií. Pokud nezačneme být stejně udatní a svobodomilní jako staří pohané, budou výdobytky naší společnosti již brzy nenávratně ztraceny. Je tedy jen na nás, zda si necháme od křesťanů nakukávat, že křesťanství je základem naší civilizace, ke kterému se máme navrátit. Skutečná záchrana spočívá v inspiraci v dobách předkřesťanských a v udatnosti našich pohanských předků před příchodem křesťanství - vynálezu zkázy.

čtvrtek 10. září 2009

Školní psycholog - inkvizitor multikulturní propagandy

Jak jistě mnozí víte, každý režim se snaží využívat dostupné vědění tak, aby vše odpovídalo jeho záměrům. Takto se ve středověku filosofie stala pouze služkou teologie a jejím úkolem již nebyla snaha přiblížit se moudrosti, rozvažovat a objevovat nejzazší zákoutí lidské racionality, ale pouze dokazovat pravdivost náboženských dogmat.

Stejným způsobem je zneužívána a "jediným správným směrem korigována" i věda. Svědky masových pokusů o zneužití vědy ve prospěch vládnoucího režimu byli již naši vzdálení předci. Ti se totiž mohli setkat s prvními pokusy o "vědecký marxismus".

Ani současnost není jiná. Od dob Goebbelsových a Orwellových však propaganda udělala ohromný krok kupředu. Ta dřívější často dělala jednu velkou chybu. Pojmenovala se. Dnes už se pojem propagandy nepoužívá a to naprosto úmyslně. Někomu totiž konečně došlo, jak nebezpečné se může stát, když něco pojmenujete a hrdě vystavíte na odiv. Cokoliv špatného si pak každý může spojit s konkrétním jménem, které to zastřešuje. Náš dnešní svět je plný propagandy, ale už se tomu tak neříká. A čemu se nijak neříká, toho si lidi musej nejprve všimnout na více místech a nějak to pojmenovat sami. Systém jim přitom může tvrdit, že se to jen zdá, že nic takového neexistuje, atd. To pak vede k různým výkladům, hádkám o ně, atd. Systém mezitím zůstává v klidu.

Kdo viděl film "Ďáblův advokát", jistě už ví, že moderním knězem je právník. Pronikne všude a funguje to, co posvětí. Kdo ale hraje roli moderního inkvizitora? Naše země ještě není v dostatečně pokročilém stádiu rozkladu, abychom to mohli odsud poznat. Lze si však pro příklad dojít do zahraničí. Například na "mezinárodní školu". Nebudu jmenovat ani zemi, protože na západ od nás začíná být takto prohnilé prostě všechno. Na takové škole studuje jedna moje kamarádka a jakože jsem člověk se silným žaludkem, tak mi dělá docela problém udržet obsah v klidu při čtení některých jejích vzkazů.

Je asi každému známo, že klíč spočívá v mladé (de)generaci. Děti a mládež jsou podstatně tvárnější hmota než dospělí a vychovat z nich oddané loutky je primárním úkolem každého režimu. Ty dřívější se to snažily ve škole udělat silou a kdo zlobil, ten dostal dvojku z chování, rákoskou od učitele a pak ještě opaskem doma. Výsledkem byl často vzdor. Multikulturalistický systém používá podstatně sofistikovanější zbraň (made in USA).

Tou zbraní není nikdo jiný než školní psycholog. Nijak se zde nezdráhám nazvat ho inkvizitorem, protože jeho funkci to vystihuje dokonale. Tento na první pohled nevinný prvek pomoci dětským duším je ve skutečnosti vlk v rouše beránčím. Nebo spíš vlkodlak, protože vlk by dítě jen sežral. Tato bestie se ho ale snaží nakazit a cíleně z něj udělat stejně nebezpečné monstrum. Pro názornější ukázku teď konečně přiblížím vzkazovou korespondenci se svoji kamarádkou ze zahraničí.

Vše začalo před pár dny, když mi napsala, že má zase ve škole problémy, protože nedržela jazyk za zuby a že ji opět posílají ke školnímu psychologovi, protože prý "nemá cit pro etiku". Docela jsem se tlemil. Posílali ji tam už dříve kvůli všemožným prkotinám a já čekal, která se z toho vyklube tentokrát. Co ta holčina začla psát mi ale smích docela zarazilo a naopak mi to dost zvedlo adrenalin. Vše začlo jednou z mnoha debat, kdy žáci diskutují s učitelem na zadané téma. Tato byla na téma "zda mají bohatí přispívat na chudé" - rozuměj: bohaté země povinně platit chudým černým zemím. Kamarádka zmínila darmožroutství a pár teorií o parazitech k tomu a už byl oheň na střeše.

Zde je první bod, který mě docela dostal do kolen a jasně mi dokázal, že ve skutečnosti se o žádné diskuse nejedná, přestože se tomu tak oficiálně nadává. Svobodná diskuse je taková, kde má člověk právo vznést jakékoliv názory a námitky a zároveň za to nebýt poslán k psychologovi, aby ho vyšetřil, jestli není blázen. Cílem takovýchto školních diskusí není předvedení argumentů a zamyšlení, ale naprosto nehorázná propaganda jediného povoleného názoru a útlak protiargumentů. Diskusní charakter ale hraje naprosto stěžejní roli. Stará propaganda je zpravidla cílená snaha někoho přimět k poslušnosti vůči určitým myšlenkám a přesvědčit ho, že ty myšlenky jsou pravdivé. Ale propaganda vedená diskusí je podstatně zákeřnější zbraň. Lidé jsou tak přesvědčováni nepřímo a navíc nemají pocit manipulace, protože "přeci mohli říct svůj názor". Komu z nich ale dojde, že ten "jejich názor" není nic jiného než výsledek mnoha let vymývání mozků a skryté politické indoktrinace? Moje kamarádka v jejich systému nevyrůstala, proto má ještě zdravé názory, ale kdo v tom vyrůstal, je beznadějně ztracen. Demonstrativní poslání "většinovým názorům odporující" osoby k psychologovi jako nějakého cvoka je již jen třešničkou na dortu, která má dotyčné ovce utvrdit v tom, že jejich léta propagandou formovaný názor je ten jediný správný.

U školního psychologa to bylo neméně zajímavé. Pominu teď fakt, že ji tam posílají každou chvilku a považují ji za nenormální i kvůli tomu, že poslouchá tvrdší muziku a nesleduje nejmodernější trendy v oblečení. Nebýt to ještě mnohem víc k pláči, tak by skoro komicky znělo, že tam často chodí na udání svých vlastních spolužáků, kteří jsou naučení okamžitě hlásit jakékoliv vybočení z normy na vyšší místa. Psycholog ji doporučil navštívit nějakého odborníka, protože má zřejmě schopnost ubližovat lidem okolo sebe (rozuměj: schopnost říct vlastní názor). Nakonec se radši naoko podřídila "správným názorům", aby neměla totální průšvih, nebylo ji znemožněno studium, atd. Zajímavé je, že v tuto chvíli se odstoupilo od posílání k dalším "odborníkům", ale přišel multikulti-trest. A to doslova. Dostala za úkol ušít nějaké náramky, prodat je spolužákům ve škole a dané peníze pak věnovat na černošskou charitu.

Černošská charita zde přitom není jen náhodně vybraný prvek. Názory mé kamarádky byly údajně nelidské, protože se neshodovaly s oficiálním multikulti levičáctvím. Přispět na černošskou charitu je zde cenou za jakýsi společenský návrat k lidskosti a možnost dále studovat, protože oni by ji za nepovolený názor byli klidně schopní vyhodit ze školy a vzdělání ji znemožnit. Tento trend se bohužel rozmáhá už i v naší vlasti. Škola se rozhodne podporovat černoušky v množení a kdo jim nepošle peníze, bude k tomu nějak donucen. Nejde přitom o malé částky. V přepočtu na naše se často jedná o tisíce. Což mi připomíná, že mi včera psala ještě jiná kamarádka a stěžovala si, že na popud zaměstnavatele musí povinně zaplatit 700 kč na charitu pro nějakého dalšího čmouda. Její vlastní finanční problémy zřejmě nikoho nezajímají. Zato mě začíná zajímat vedení těchto takzvaných charit, adopcí na dálku, atd. Vsadil bych boty, že se jedná o velmi výnosný byznys. Zvláště když není problém někoho k "dobročinnosti" nutit násilím.

Když jsem se ptal dál, dozvěděl jsem se, že u školního psychologa skončí člověk kdykoliv, když nějak vybočuje z normy. Ten pak má pouze jediný úkol. Donutit jedince se podřídit nebo ho posílat ke kolegům a označovat za blázna, pokud se podřídit odmítne. Pravým účelem jeho práce je tedy stůj co stůj zařadit jedince do průměru a ořezat všechny přečuhující části. Chcete snad lepší důkaz o snaze vychovat z lidí nemyslící stroje poslušné skrytě totalitní vládě? Kdykoliv má kamarádka jela k danému psychologovi, dlouho se předtím procházela přírodou a poslouchala uklidňující muziku. Pokud prý nejste "happy", souhlasíte s válkou či nechcete komukoliv pomáhat za jakoukoliv cenu, je s vámi něco v nepořádku a budou vás zkoumat dokud se nenaučíte být "happy" a mít ty správné "happy" názory. U psychologa přitom skončíte kdykoliv řeknete cokoliv nekonformního. Zda vás udá učitel nebo spolužáci už je celkem jedno.

Shrnuto a podtrženo: časté školní diskuse mají dva účely. Jedním je indoktrinace a druhým je zjištění "přečuhujících" jedinců. Naprosto stejnou funkci pak mají i různé psychologické výzkumy a testy. Jejich úkolem je pouze jediné - pokud podpoříte oficiální názor, v testu vám vyjde, že jste eticky založení, lidští, atd. Viz následující citát z jednoho vzkazu: "jsme si dělali etický koeficient (naštěstí anonymně) - jak eticky se kdo chová... vyšel jeden extrémně nízký výsledek a myslím že to byl můj". Kdo neodpovídá standardu, je poslán k inkvi...eeeeh...psychologovi na vyšetření a je "vyšetřován" do té doby než přijme správné "nebláznovské" názory. Celá škola pak funguje nejenom jako centrum propagandy a politického výplachu mozků, ale i jako obří vysavač na peníze z nucené podpory dalšího přemnožení Afričanů. A můžete třikrát hádat kam asi půjdou až nebudeme schopni jim další přemnožení platit a oni najednou zjistí, že u sebe mají nedostatek a je nutné přemístit se "jinam".

Hmmmm....přemýšlím o nějakém moudru na závěr článku. Snad jen: Vítejte ve vzdělávacím systému 21. století. ... A přečtěte si George Orwella. Kniha má název "1984". Ale varuju vás předem. Pokud poznatky z této knihy srovnáte s mým článkem a zamyslíte se celkově nad dnešní dobou, výsledek vás pravděpodobně "lehce" zamrazí v zádech...

pondělí 7. září 2009

Zlý bubák s patkou a knírkem

Tak jsem se před chvilkou dočetl, že Německo je pobouřeno klipem proti AIDS, na jehož konci se jako milovník nicnetušící nevinné dívky ukáže postava připomínající Adolfa Hitlera. Ten je dle autorů klipu ztělesněním absolutního zla a proto se tedy hodí jako personifikace AIDS, který je také absolutní zlo.

Není to poslední dobou poprvé, co se s Adolfem setkávám. Nedávno údajně proběhla dražba některých jeho obrazů. Ve mne osobně nevyvolávaly špatný dojem. Nebylo na nich nic negativního, nepřevládala tma, nikdo nikoho nevraždil, nikdo nikoho neplynoval a ani tam nepobíhaly zamračené postavičky s nožem v ruce - oblíbený to motiv umělecké činnosti psychopatických masových zabijáků. Na konci reportáže z dražby bylo samozřejmě povinně zmíněno, že odborníci srovnávají Adolfovy obrazy s horším vesnickým učitelem výtvarky. To víte, konec vždycky visí ve vzduchu a není možné dopustit, aby si někdo snad i řekl, že těch pár domečků s postavičkami a přírodou je namalováno docela pěkně a celkově z toho jde velmi příjemný dojem.

Zpět ale k AIDS-klipu. Na článek jsem narazil na (hov)novinkách tečka cézet a jako obvykle byla pod ním i nepříliš dlouhá diskuse. Docela mne zajímalo, jestlipak tam někomu došlo, že jakákoliv snaha označit Hitlera za absolutní zlo či ho alespoň nějak spojit s neúspěchem (viz "špatný malíř") je mimo jiné i účelovou manipulací politickými názory. Výsledek? Nic. Někomu se klip líbil, někomu ne. U nikoho ani náznak povědomí o dobře nachystané pasti.

Kopání do Adolfovy mrtvoly ani zdaleka není pouze výrazem pomstychtivosti náhodných jednotlivců. Má to podstatně hlubší význam. Adolf je totiž ikona, kterou lze i dnes spojovat s mnoha myšlenkami. Je to ale "zlá" ikona. Vzor záporáka. Jako takový bude mít tím větší účinek, čím nadpřirozenější negativní vlastnosti získá. Týká se to samozřejmě i jeho přisluhovačů a myšlenek, které k tomu náležejí. Jednou z nich je i nacistický ideál nadčlověka. Už ten samotný název má mystický nádech nadpřirozeného tajemna. A právě tohoto tajemna je mistrně využíváno. Pokud pominu známou hru Wolfenstein 3D, mohu jako příklad uvést jednu postavičku z komixového a později zfilmovaného hellboye. Je jím Karl Ruprecht Kroenen (pozorně si všimněte, že už toto příjmení budí jakousi hrůzu). Před druhou světovou válkou praktikující okultista a také chirurgický masochista, který měl sklony k sebepoškozování skalpelem. Díky tomu si odřezal i rty a oční víčka a celé jeho tělo bylo pokryto odpornými jizvami. Ve filmu ho lze poprvé vidět v jakési zvláštní plynové masce a nacistické uniformě. Před chvilkou jsem se na oficiálních stránkách dočetl, že s jeho sklony k perverzi pro něj nebyl problém zaprodat svůj život nacismu a po pádu třetí říše se stát oddaným služebníkem pekla. Jeho tělo je znetvořené stejně jako jeho duše a jeho krev již dávno vyschla a místo ní má jen prach. Nevím jak vám, ale mě to trošku připomíná standardní mediální popis průměrného českého vlastence.

I autoři AIDS-klipu využívají onoho tajemna. "ADOLF HITLER JE ABSOLUTNÍ ZLO." Slyšíte to tam taky? To ABSOLUTNÍ? Adolf Hitler zde není prezentován jako člověk, ale jako koncentrace negativity, která jakoby přišla z jiného světa (viz Kroenen). Můžete si toho všimnout všude kolem sebe. Vůdce už dávno není člověkem. Je to archetyp - pravzor nenávisti. A kde není možné ho spojit se zlem (třeba malování docela pěkných obrazů), tam je ho třeba alespoň spojit s neúspěchem (což je taky forma zla). Je totiž naprosto skandální, aby si snad někdo myslel, že Adolf mohl mít i dobré stránky. ABSOLUTNÍ ZLO nemůže mít dobré stránky. Jak už jsem ale psal, cílem není kopat do jeho mrtvoly. Adolf je totiž mocná zbraň. Stačí ho jenom přiřadit k vybrané myšlence nebo tématu. Vyvrátit totiž nějakou myšlenku není vůbec sranda. Ale s nálepkou zla jde hned všechno lépe. Nevěříte? Projevte někdy strach o zachování bílé rasy a sledujte okolní reakce:)

Absolutizace Adolfa a totální zlořečení čehokoliv s ním spojeného má ještě jeden důležitý rozměr - ODLIDŠTĚNÍ. Naprosto dokonale to bylo vyjádřeno v mentalitě, která se táhla jedním ne moc starým článkem na libimseti. Jmenoval se "hry, ve kterých vystřílíte nácky". Hned v úvodu bylo opět zmíněno, že nacismus znamenal nejenom utrpení, ale i ABSOLUTNÍ ZLO. Celý článek pak rozebíral různé hry, kde se jako obvykle snoubila krvelačnost s antifašismem a celé to bylo jakoby podloženo jistým duchem dobra - tím dobrem je samozřejmě kdokoliv, kdo střílí nácky a brodí se v potocích jejich krve. Být zlý je sice fuj, ale u nácků se to nepočítá, protože ti zastupují ono absolutní zlo a tedy to nejsou ani lidé a kdo je chce vyhladit, může logicky být jenom "dobrý". Mě zde napadá už jen jedna malá poznámka - jak by autor reagoval, kdyby někdo například udělal hru, kde budou stříleni multikulturalisti, levičáci, případně nějaké rasové či jakékoliv nenacistické názorové etnikum? To by byl řev, co?

Je třeba také mít na paměti, že jakékoliv zapochybování o vůdci v roli absolutního zla povede jednoduše k tomu, že taky dostanete nálepku značky ADOLF. Není dovoleno pochybovat. On je ZLÝ a cokoliv s ním spojené je taky ZLÉ a nebo alespoň neúspěšné či nějak narušené a měli byste se od toho držet dál a moc to neřešit. Není koneckonců co řešit. ZLÉ je prostě ZLÉ, protože to tak prostě je a kdo o tom přemýšlí, je ostatními vnímán taky jako ZLÝ. I mě tak teď jistě spousta čtenářů tohoto článku vnímá. Mnozí možná i jásaj nad tím, že jsem se konečně ukázal jako zastánce Adolfa a tedy jsem se teď stal náckem a absolutním zlem, které je třeba zastřelit, eliminovat a strašit jím děti ve školách i dospělé jedince. To vás ale zklamu. Adolf je pro mě ukázkou opravdu zajímavé osobnosti a geniálního řečníka, ale taky člověka, který toho dost zvládnul posrat a ubližoval i naší zemi, což je neodpustitelné. Taky mi nevadí střílet nácky v počítačových hrách, stejně jako mi nevadí tam střílet kohokoliv jiného. I hellboy je podle mě skvělej komix i film a stejně tak i spousta dalších, které na druhou světovou nějak navazují. Rád se těmahle věcma bavím a nevidím v tom problém. Už mi ale dávno došlo, že snahy o znelidštění určitých idejí a následné umělé propojování s jinými "nepohodlnými" myšlenkami mají v naší společnosti trošku hlubší význam než se na první pohled může zdát. A co vy, taky už se trošku rozsvítilo?

úterý 1. září 2009

Podpořme britské (homo)konzervativce aneb politická prostituce v praxi

Tak se mi dneska dostala do rukou zpráva o podstatných změnách v mentalitě britských konzervativců. Strana dříve bojující proti homosexualizaci této ostrovní společnosti si v rámci své politické prostituce nechala zduhovatět logo, aby nalákala homosexuální voliče. Já, politicky-korektně uvědomělý a levicově-liberální rastahumanista samozřejmě nemohu zůstat pozadu a tak jsem se rozhodl konzervativním posunovačům fekálií s kampaní lehce pomoct a vyjádřit zde pár návrhů na zlepšení.

Například logo strany není změněné dostatečně! Původně to byl jen strom a teď je to v rámci homokampaně duhový strom. Stačí to ale? Podle mě by ten strom mohl například někomu vyrůstat ze zadku! To by homosexuální konzervativce nejenom ještě více oslovilo, ale i vzrušilo. Každý by pak také viděl, v čem má podobná politika kořeny!

Prdelní duhový strom by také nakrásno britským konzervativcům zapadl do plánované stranické konference, která se má údajně odehrávat přímo v centru jedné manchesterské homočtvrti. Nijak nepochybuji o charakteru našich, cizích a tím ani britských politických představitelů a proto jsem si jist, že až konference skončí, bude mít spousta konzervativců dostatečně provětrané rektum na to, aby se jim tam nějakej ten stromek lehce ztratil:)

S homosexualizací britských konzervativců je třeba také spojit pořádnou billboardovou kampaň! Onu konferenci údajně povedou společně hlavní konzervativní homosexuál a hlavní konzervativní lesbička. Na homomužské verzi billboardů by tedy mohl hlavní homokonzervativec ocumlávat pořádnou černošskou kládu, penetrovat si anál (jak jinak než černým) robertkem a v druhé ruce držet Korán. Vynechat muslimskou menšinu by byl totiž taky rasismus a mít na billboardu jenom černocha dnes už nestačí. Krom toho je homosexuální (i obyčejné) znásilnění evidentně oblíbenou muslimskou kratochvílí (viz zprávy o homosexuálním znásilňování íránských demonstrantů nebo kamenování znásilněných žen), takže v tom jistě nebude žádný problém. Dotyčný černoch na billboardu by navíc měl být na první pohled obludně tlustý, hamburger žeroucí hip-hoper. To aby bylo vidět, že strana podporuje i společnosti přínosnou gangstakulturu a přijde ji přirozené, když se někdo ve jménu konzumu vyprasí hamburgerama tak, že neprojde ani dveřma.

Na homoženskou verzi kampaně by se naopak mohla zaměřit hlavní konzervativní ližkundička. Ta ji může výhodně spojit i s bojem za feminismus, takže v horní části billboardu by pak mohlo být nějaké feministické heslo. Například aby vlaky zastavovaly na přejezdech a muži mohli močit jen vsedě. Hlavní ližkundička (odborně Lady cunnilingus) by měla na obrázku ukájet nějakou černou muslimku. Ta by samozřejmě byla oblečená v burce a krom holého podvozku by ji byly vidět jen oči. Nikdo přeci nechce morálně citlivou muslimskou menšinu urazit a koneckonců - jedná se o kampaň konzervativní strany, takže zahalení obličeje muslimské lesbičky je jediná politkorektní možnost. Naprosto nejideálnější by pak bylo, kdyby se daná scéna odehrávala v synagoze a byla tak zdůrazněna potřeba mezináboženského dialogu!

David Cameron, předseda (homo)konzervativní strany prý před nedávnem uvedl, že jeho strana chce být moderní a oslovit opravdu každého bez ohledu na rasu, náboženství či sexuální orientaci. A když už jsem navrhl možnosti oslovení homosexuálů, lesbiček, feministek, muslimů, židů, cizích ras, gangstahoperů a přežíračů, je třeba nezapomínat ani na další důležité a společnosti prospěšné menšiny! Například kampaň oslovující křesťany by v rámci sexuální osvěty společnosti mohl vést nějaký odsouzený pedofilní kněz. Nebudu radši popisovat, jak by vypadaly billboardy, ale rozhodně by se tato kampaň dala spojit i s bojem za práva vězňů. Zavřít někoho za pouhé spáchání zločinu do kriminálu je přeci tak nehumánní! Navíc některé zločiny jsou již pasé a neměly by být nadále trestány. Například pedofilie je zločin spáchaný z čiré lásky k dětem a naše západní společnost má přeci děti tak hrozně ráda! S tím by se navíc dala spojit i další kampaň a to za co největší rozšíření americké formy pedocentrické výchovy, ve které je dítě v pozici boha a rodič v pozici poskoka platícího tučné kapesné a třesoucího se před udáním na sociálku, kdyby mu náhodou ujel nějaký ten pohlavek.

A když už chtějí oslovit konzervativci opravdu všechny, neměli by zapomínat na kampaň za víc mentálně postižených lidí v parlamentu. I člověk s IQ padesát a méně má přeci právo být zvolen! Případná nesvéprávnost, tento nástroj politického útlaku, mu nesmí být nadále překážkou! Při pohledu na současnou politiku se to sice na první pohled nemusí zdát, ale skutečných postižených je v ní jen opravdu málo a já jako uvědomělý multikulturalista se mohu jen ptát: "Jak dlouho ještě tento hanebný stav potrvá?!" Postižené v politice však bude třeba rozmístit rasově "rovnoměrně" tak, že 10 % retardů bude bílých, 30 % černých, 30 % žlutých 30 % budou ve zvláštních školách vystudovaní čeští Cikáni, kteří místo do Kanady emigrovali do Anglie. Pouze takový poměr bude multikulturně citlivý a tolerantní. Bílých tam bude nejméně, protože i když jsou postižení, přeci jen jsou stále členy zlého nebarevného etnika, které může za všechny světové problémy a utrpení nebohých menšin. A jako takoví i oni musejí nést svoji část tohoto břímě! Dále snad netřeba dodávat, že z každé skupiny budou muset polovinu retardů tvořit feministky! A aby se všichni nehádali, tak budou sjednoceni v klubu, který povede psychicky narušená recidivistka a černá odborářka na mateřské s desátým (taky postiženým) dítětem (Jakožto mentálně postižená by měla děti mít ideálně s fyzicky postiženým, automaty hrajícím a neléčeným narkomanem - rodina přeci musí být rozmanitá!). Každé z těch dětí by také mělo mít založeno vlastní charitativní konto, na které mu budou moct hodní lidé (A vy přeci nejste zlí, že ne?) posílat peníze. Podobné příklady je totiž zapotřebí co nejvíce podporovat, protože uznejte sami - co naši společnost dokáže obohatit více než takto dojemné a následováníhodné osudy?

Celkově je tedy vidět, že britští konzervativci mají ještě hodně co dělat, aby se jim podařilo oslovit skutečně všechny přínosné menšiny. Jsem ale bytostně přesvědčen, že oni to jednou zvládnou a i naše vlastní parlamentní strany nezůstanou nadlouho pozadu.

sobota 1. srpna 2009

Proč je i dnes důležitý boj proti křesťanské mentalitě

Mnozí si dnes myslí, že boj proti křesťanství už není důležitý. Osobně jsem přesvědčen o opaku a nyní vysvětlím i své důvody k tomuto postoji.

Obvykle si většina lidí pod pojmem křesťanství představí určitý náboženský směr, případně z jednoho kořene vzešlé náboženské směry podobného rázu, které se všechny nějak odvolávají na jednoho Boha a Ježíše Krista.

Já ale nedefinuji křesťanství jen jako náboženství, případně ideologii. Identifikuji ho i jako mentalitu a jsem přesvědčen, že nás s ní ještě čeká velký boj. Je totiž velmi dobře skryta a bez pochopení hlubších souvislostí nejsme schopni ji poznat.

Křesťanství samozřejmě může být vnímáno různými způsoby a nemyslím si, že by každý křesťan byl automaticky špatný člověk. Jsem ale přesvědčen, že tato idea v sobě nese dekadenci nejhoršího rázu, která se díky pomyslnému obalu "dobra" neustále přenáší do dalších a dalších myšlenek. Ty se přitom naoko mohou tvářit, že nemají s křesťanstvím nic společného nebo mohou být dokonce proti. Toto neustálé přenášení určitých idejí nazývám permanentní reformací a jako nejdůležitější úkol vidím odhalení této reformace a následné definitivní odstoupení od ní.

Úpadek provázejí dva základní činitelé. Myšlenka dobra jakožto něčeho existujícího samo o sobě a myšlenka rovnosti - též vnímána absolutně jako něco daného "odněkud odjinud". Nietzsche například psal o dobru jako o něčem, co má kořeny ve zlu. Co je jednou dobro, to dříve bylo zlo, ale prosadilo se to a lidé si na to zvykli a přijali to a naopak je za zlo považováno něco, co se staví proti současnému pomyslnému dobru. Ale s absolutním pojmem dobra je to jiné. To nemá svoji historii a je vytržené z jakéhokoliv kontextu. Je to něco, co je postavené mimo náš svět a co je nám bez důkazů předhazováno jako "morálně správné", "jediná cesta", "zjevená pravda", atd. S myšlenkou rovnosti je to podobné. Ta je výrazem nejpodlejší možné slabosti, strachu, žárlivosti a v neposlední řadě i pohodlnosti. Být si roven je tak jednoduché. A taky kolik hesel touha po rovnosti zplodila. "Moudřejší ustoupí.", "Je třeba umět prohrávat.", atd. Odkdy je moudřejší ten, kdo se vzdá? A není náhodou mnohem důležitější umět vyhrávat? Opět prosím - nevnímejte má slova absolutně. Někdy je skutečně moudřejší ustoupit, protože vítězství například není možné nebo by způsobilo příliš škod a nevyplatilo by se. A je i třeba umět prohrávat, ale přijde mi, že lidé to opět rádi vnímají absolutně. Moudřejší ustoupí, když je pro něj výhodné ustoupit a ne proto, že je moudřejší. Berte to jako malé příklady a potravu k přemýšlení a opětovné připomění, že není primárně špatné být dobrý nebo si být s někým roven, ale je primárně špatné to vnímat jako něco, co je dané a má to vlastní neměnné morální vzorce. Být "dobrý" nebo "rovný" je stejně jako vše vždy otázkou momentální situace, ne otázkou zhůry daného morálního kodexu. Neexistuje nic jako dobro samo o sobě nebo rovnost daná Bohem či něčím jiným. Tohle jsme si všechno vymysleli a přesně tohoto uvažování se musíme zbavit. Nebrat tedy věci jako dané odjinud, ale jako něco, co si vymyslel jen a jedině člověk.

Ne nadarmo bylo původně křesťanství především náboženstvím otroků. Plně odpovídá jejich mentalitě a co hůř - šíří ji mezi ostatní. Je jako mor, který nakazí, oslabí a podřídí. Naprostým základem života je expanze. Snaha vítězit, stávat se lepším, dominovat. Pravým opakem toho je smíření se s otrockou pozicí a snaha "být dobrý a být si roven". Já takový nejsem, nebyl jsem a nikdy nebudu. Nechci si být roven a nechci být dobrý. Odmítám pozici ovce ve stádu. Odmítám pozici jedince, který se podřídí a mají ho proto všichni rádi, protože je takový hodňoučký, neškodný, bezbranný, prostý a možná i trošku hloupý a lehce manipulovatelný. Chci pochybovat, hodnotit, rozvíjet se. Chci být umělcem, který tvoří hodnoty, ne divákem, který je přejímá.

Z těchto důvodů odmítám křesťanství osobně, ale ono nemá jen ráz osobní, ale i celospolečenský. Čím hlouběji se dostávám do této problematiky, tím více míst mi ukazuje svoji skrytě křesťanskou tvář a tím více si uvědomuji, jak jsou nejzhoubnější části tohoto monoteismu stále přitomné v naší společnosti.

Je třeba si uvědomit, že křesťanství, toto náboženství otroků a podřízených, mělo v Evropě možnost deformovat mentalitu po dlouhá staletí. Takové dědictví se neodpáře jentak za noc. Křesťanství přitom předtím proniklo opravdu naprosto všude. Ovlivňovalo názory, mentalitu, umění, architekturu, vzdělání, vědu, výchovu, literaturu, atd. Promítlo se doslova do všeho a taky ve všem pevně zapustilo kořeny. Lidé křesťanství samotnému časem přestali tolik důvěřovat, ale tehdy už mělo na všem svůj podpis. Bojovali proti církvi, ale ta přitom už dávno nebyla hlavní příčinou problémů. Byla mnohem více štítem, do kterého se opíral proud kritiky a jen málokomu došlo, že problém už dávno neleží jen v křesťanství samotném, ale naprosto ve všem, do čeho se křesťasntví infiltrovalo.

Z tohoto pohledu lze komunismus a na něj navazující koncepty vnímat jako určitou formu pokračující křesťanské reformace. Chápu, že to na první pohled může znít šíleně, ale kam se asi tak přelily ideje rovnosti a absolutního dobra, tak moc zakořeněné především v obyčejných masách? Přelily se sem. Je jedno, že komunismus se oháněl ateismem, skoncováním s náboženstvími a materialismem. Nejmocnější a zároveň nejzhoubnější ideje křesťanství se přesunuly do něj a masy je tam vyčenichaly a opětovně podpořily.

Určitá forma ještě z křesťanství zakořeněné úcty k náboženské vrchnosti je viditelná i v případě vědy. Lidé bezmezně věřící ve vědu a vědce. Lidé ohánějící se mnoha teoriemi, u kterých sotva dokáží vyslovit název, ale tvářící se, že "vědci na to přišli". Lidé hrdě se bijící do prsou, že znají tu skutečnou pravdu, tentokráte zjevenou vědci. Neříkám, že mám něco proti vědě. To naopak. Nicméně občas se mi zdá, že někteří lidé to s vírou v ni opravdu přehánějí a že naprosto skvěle se mentalita úcty ke kléru a vrchnosti přenesená na vědu zjevila i v již zmíněném komunismu, který materialismus a provědecké nadšení postavil na jeden z piedestalů své ideologie jakoby jeho choré metafyzické bludy o lineárních dějinách směřujících k jasně danému cíli měly s vědou něco společného. Masy ale ve "vědeckých odůvodněních" vycítily další zjevenou svatou pravdu a nepochybně i to přispělo k úspěchům, kterých komunismus dosáhl. Koneckonců to z nich čpí ještě dneska. Zarytí materialisté, kteří vědecky vyřešili problémy společnosti a znají její účel a cíle. Hahaha...

Každopádně se slíbený ráj nekonal a mnohým došlo, že komunismus asi nebude tím pravým ořechovým a tak je třeba ho zmírnit. A samozřejmě k tomu nedošel nikdo jiný než lidé s komunistickou (v přenesení tedy i křesťanskou) mentalitou, kterým komunismus nevoněl jako celek, ALE V JÁDRU JIM TO PŘIŠLO JAKO DOBRÁ MYŠLENKA a tak se ho podobně jako ve středověku křesťanství pokoušeli reformovat. Nedošlo jim, že to nejhorší tak přežije, jenom zakuklené a připravené vybuchnout někdy v budoucnu. Kosmetické úpravy byly provedeny, jádro zůstalo stejně shnilé.

Ale i různé socialismy s lidskou tváří časem u mnohých ztratily na kráse a postupně vznikla nová ideologie - multikulturalismus. Myšlenka rovnosti (!!!) ras, národů, etnik, vyznání, atd. založená na tom, že je to tak dobré (!!!), protože je to přírodou dané. Lepší odůvodnění nehledejte. Nenajdete ho. A že je to celé naprostý kec? To nikoho nezajímá. Mentalita ubohosti ztělesněná touhou po dobru a rovnosti si opět našla další oběti a tak se multikulturalismus stal dalším z nositelů křesťanské reformace. Dalším z hostitelů parazitických myšlenek absolutní rovnosti a hledání absolutního dobra.

V současné době lze pozorovat, jak se tyto zhoubné myšlenky opět přelévají jinam. Tentokrát do různých "zelených" organizací. Těžko ale říct, jak dlouho tam zůstanou. Už dnes se zeleným všude možně říká "melouni", protože si každý všímá jejich podezřelé narudlosti. A pokud opravdu alespoň většině lidí v zemi nedojde, že se stále přelévá jedno a to samé svinstvo, můžeme se v budoucnu těšit na další pokračující "reformaci".

Boj proti křesťanství tedy nelze vnímat jen jako náboženský boj. Je to věčná obrana proti všem rovnostářům a absolutistům ať už se oni samotní nazývají jakkoliv. Boj proti této zhoubě je přitom o to těžší, že na každém kroku se přímo podbízí nějaká ta reforma. Ne! Skutečnou šanci na změnu získáme pouze za předpokladu, že veškeré reformy odmítneme a postavíme společnost na odlišných základech.

neděle 26. července 2009

Proč jsem pro zákaz předvolebních průzkumů

Po určitých úvahách jsem dospěl k závěru, že v rámci poctivé soutěže politických stran by měly být zakázány politické průzkumy o procentuelních "šancích" těch a těch stran vyhrát nebo prohrát ty či ony volby.

Průzkumy jsou velmi dobře zneužitelné a nepochybuji o tom, že jsou i zneužívané. Stačí se na ně někdy podívat. Jednou vede ODS, najednou příště vede ČSSD a modroptáci ztrácej, jindy se zase na stránkách DS objevil průzkum před volbami do europarlamentu, kde se psalo, že 4,6 % voličů chce dát této straně hlas. Je to přitom tak jednoduché. Pokud průzkum není kompletně zfalšován, lze ho provádět v oblastech, které jsou známé silnými základnami voličů určitých stran. Pokud průzkum DS nebyl totální výmysl, zřejmě byl prováděn v Janově nebo někde, kde měla DS podporu. Ukázat vysoké číslo bylo nutné, aby se lidé nebáli tuto stranu volit. ODS a ČSSD to mají složitější. Vysoká čísla mohou před volbami daným stranám uškodit, protože jejich potenciální voliče ukolébají v pocitu bezpečí. Naopak se hodí spíše nižší čísla, protože pak to může skalní odpůrce opačné strany vyburcovat k volení a podpoření "menšího zla".

Je mi samozřejmě jasné, že existují i skutečné průzkumy, kdy strany opravdu chtějí zjistit své přibližné šance. Nicméně síla falešného průzkumu je opravdu velká. Pamatujete na zelené a jejich vstup do vysoké politiky? Zeptejte se pár lidí v okolí a pokud někdo přejde ohromný stud a přizná se, že tuhle špínu volil, tak se ho pak zeptejte na důvod této volby. V drtivé většině případů se dozvíte, že zeleným dal hlas proto, že se všude psalo o jejich šancích na vstup do parlamentu. Že se jednalo o neznámou stranu zde hrálo důležitou roli, protože nikdo neviděl skandály a kontroverzní chování. Kdo, kde a koho podplatil si netroufám odhadovat, nicméně faktem je, že zelení, do té doby se motající u dna a naprosto neznámí, získali šanci až poté, co se o nich začlo psát, že mají šanci.

Celkově vzato jsou předvolební průzkumy velmi účinnou formou manipulace s voliči a zároveň nástrojem k vyšachování malých stran (Kdo nikdy neslyšel o tom, jak malé strany nemají šance a nemá proto cenu je volit a to vše založené na volebních průzkumech?) nebo naopak k podpoření malé strany, která se hodí. Co totiž zplodili zelení? Kocába, Džamilu, biomasu Jacques, syna zbohatlíků a socialistického retarda Matěje Stropnického, pár kudel do zad větších stran, atd. Strana zelených je ale koneckonců okrasou snad všech evropských parlamentů a zpravidla bývá útočištěm těch nejhorších multikulturních zrádců. Zřejmě někomu "vzadu" došlo, že by bylo dobré, kdybychom i my zde měli nějaký podobně rozkladný element. Naštěstí teď vše vypadá, že se ten element díky vnitrostranickým hádkám rozložil sám a v dalších volbách už o něm neuslyšíme.

Nenechte sebou manipulovat. Volte podle svědomí, ne podle volebních průzkumů. A nebojte se, že volbou menší strany něco pokazíte. Beztak jsou ti nahoře všichni podobná verbež, takže prakticky není co ztratit.

středa 15. července 2009

Multikultura - jiný název pro sebevraždu

Z rádií, magazínů, televize, filmů, atd. se na nás valí růžově natřená ideologie; multikulturalismus v dnešním pojetí - tedy vesměs levicové myšlenky o rovnostářství, multikulturní a multirasové společnosti. Je situace ale opravdu tak růžová?

Multikultura jako soužití mnoha na jednom území je přirozená pouze ve chvíli, kdy spolu dané skupiny chtějí žít. A pokud má multikultura někde fungovat, musí se jednat o velice pomalý, jemný, dobrovolný a oboustranně aktivně podporovaný proces sbližování, za kterým nejsou skryté žádné nekalé úmysly jedné či druhé strany.

Pokud ji ale lidé nechtějí, musí být multikultura vnucená, což je přesně náš případ. Multikulturalismus se chová jako jakýkoliv jiný systém v ohrožení – začne jednat totalitně a potírat své nepřátele. To je aspekt, kterého si lze dnes všimnout taky. Nejste multikulturalista? Pak jste extrémista, xenofob, nácek, rasista, měli by vás vyhodit z práce nebo nejlépe zavřít do blázince tak, jak to občas dělali komunisté lidem, kteří chtěli utéct na západ (kdo by totiž utíkal ze socialistického ráje). Anti-multikulturalista je prostě kacíř moderní doby. A jako ke kacíři je k němu přistupováno.

Multikultura nevydrží bez zázemí. Chce-li přežít, musí si mezi obyvatelstvem vychovat nositele. O to se ta naše snaží, jenže ji to nejde, protože ji obří množství lidí odmítá jako vnucený a nepřirozený systém a hlavně – odmítají ji většinově i přistěhovalci, kteří na rozdíl od nás nejsou zmasírováni dekadentní propagandou a umějí si více vážit svých hodnot. Sice ji naoko podporují, ale jen proto, aby mohli lépe protlačit vlastní názory a získat vrch nad námi. Současná multikultura tak není zničující jen pro nás všechny, ale svojí podstatou ničí i sebe samotnou. Ke zkáze odsuzuje ale i demokracii, protože i její stav bude závislý na stále větším počtu lidí, kterým podobné hodnoty nic neříkají. Multikulturní systém tím doslova páchá sebevraždu a výsledkem zde nebude multikultura jako soubor kultur, které se vzájemně tolerují, skvěle spolu vycházejí a nemají spolu problémy. Výsledkem bude (a vlastně už je) akorát multibordel, který s trochou štěstí nepřeroste v celoevropskou občanskou válku.

Své počínání odůvodňuje současná multikultura rovností a tolerancí. Ona sama taková ale není. Je třeba si položit otázku: "Proč někdo vymýšlel ideologii multikultury tak, jak je nám dnes ze všech stran vnucována?" Odpověď zní: "Protože se snažil vytvořit systém lepší než byly ty, které znal.“ A v tom je zakopaný pes. Multikultura sama sebe považuje za NADŘAZENOU. A co se považuje za nadřazené, to samo sebe vidí jako lepší než něco jiného. A co se považuje za lepší než něco jiného, to velmi lehce podlehne dojmu, že když je to tedy lepší, bude to tak i vnímáno a každý to s radostí přijme. Nebo snad viděl někdy někdo, že by multikultura sama sebe stavěla na úroveň monokultury? NE! Multikultura rovnost šíří, ale sama taková není. Rovnost je v ní obsažena v absolutní podobě a tak si multikultura nepřipouští možnost svého neúspěchu. A v tom je její zkáza. Ona totiž naprosto bez skrupulí a v naivní víře umožní, aby proces míchání a kulturních změn proběhl tak rychle, že nikdo nestačí její myšlenky přejmout. A taky - spousta těch, kterým dá prostor, její myšlenky ani NEBUDOU CHTÍT PŘEJMOUT. Multikultura tuhle otázku neřeší, protože se považuje za nadřazenou ostatním pohledům, ale ti ostatní ji tak nevnímají. Berou ji pouze jako prostředek k prosazení nadřazenosti vlastních kultur. Multikultura tak umožní jenom jediné - smíchá vše se vším a nějaká myšlenka pak prorazí a smete ji. Jenže zatím to ani omylem nevypadá na myšlenku, která by naší civilizaci nějak prospěla. Naopak to v současnosti vypadá na islám - ideologii, která demokracii považuje za zločin proti Bohu, protože v demokracii lidé přejímají jeho funkci a to je nejhorší hřích.

Zde je třeba si uvědomit, že velkou roli hraje víra v integraci. Tedy v přizpůsobení různých etnik, přijetí hodnot multikultury, stejného smýšlení (mylně se nekalkuluje s rozdíly mezi rasami) a stejného chování. Doslova se počítá s mávnutím kouzelného proutku a následným vytažením skvěle fungující a všemi opěvované multikulturní společnosti z klobouku. Fanaticky se zde věří v jakousi automatickou proměnu všech cizinců na rodilé příslušníky. To je ale naprostý nesmysl. Ještě je možné, aby byla NĚKTERÁ etnika dobře vstřebána, pokud se budou do dané společnosti dostávat jen po opravdu malých dávkách a místo ústupků na ně bude vyvíjen tlak na přizpůsobení a nepřizpůsobiví budou okamžitě vykazováni z našeho území. Ale i tak se jedná o opravdu dlouhodobou záležitost. Ale dnešek? Otevřená stavidla s nedotknutelnými "právy" etnik na jedné straně a povinnostmi původní majority na druhé? Neúnosné!

To je samozřejmě velkému množství lidí proti srsti, protože taková společnost je naprosto nepřirozená. Lidé se ale nevzbouří, protože je nám to šikovně servírováno v malých dávkách. Kdyby nám sem najednou chtěli nastěhovat několik milionů většinově černých muslimů, postavit stovky mešit, začít výuku islámu na školách, zkrouhnout naše práva, výrazně posílit práva cizích menšin a po celé zemi rovnoměrně rozestavět tisíce nebezpečných ghett, lidé by se okamžitě vzbouřili. Ale takhle ne. Jde to po kapkách. A na každou tu kapku je člověk naštvanej, ale nejde kvůli ní demonstrovat, protože "je to jen jedna kapička". Je ale jen otázkou NĚKOLIKA DESETILETÍ než tohle bude naprosto běžné. Přitom je to hrozně krátká doba. Na západ, jih i sever od nás už to takhle mají. A u nás to bude stejné, pokud to dopustíme.

Jak je tedy vidno, chceme-li si zachovat (Ačkoliv možná bych měl spíše než slovo "zachovat" použít slovo "vytvořit", protože svoboda má v naší společnosti docela mouchy.) svobodnou společnost, musíme multikulturu přehodnotit. Když to neuděláme, multikultura to tu rozloží a než sama zanikne, stihne napáchat nenávratné škody. Proběhnou hodně velké a nemilé změny a nás jednoduše nebude dost, abychom to mohli zvrátit. To je ale jen jedna varianta. Druhá není optimističtější. Pokud bude pokračovat současné vnucování soužití lidem, kteří o to nestojí, může se stát, že poklička spadne z kotlíku dříve než multikultura završí své dílo zkázy. … ale obávám se, že na povrch pak nevybublá nic pěkného...

sobota 11. července 2009

Psychologická manipulace a její nástrahy

Existuje široká škála možností zneužít psychologii ve prospěch naprosto kohokoliv nebo proti naprosto komukoliv. Často mluvíme s obdivem o úspěšných lidech, kteří měli zlé mládí, ale pokud s někým nesouhlasíme, tak se hnedka hodí jako protiargument, že matka byla alkoholička nebo otec chyběl u rodiny či dítě bylo už zamlada drzé a problémové ve škole.

K tomu hodně přispívají lidé parazitující na psychologii a nevědomosti průměrného člověka o záludnosti psychologických tvrzení. Ideální příklad nedávno předvedl při soudu s neonacisty český politolog Zdeněk Zbořil, když názory neonacistů označil za vadné a odůvodnil to tím, že se jedná o kluky, co si nenašli holku. S podobnými pohledy se setkávám i na diskusích. Každou chvilku se tam ukáže nějaký zaručený odborník na psychologii, který všem vysvětlí, že někoho nějaký názor přejde až si holku najde. A stále se najde dost blbců, kteří to naprosto neproblematicky sežerou.

Pokud někdo ještě neměl holku (dámy prominou, budu používat jen mužský příklad), může ho lehce psycholog označit za sexuálně neukojeného a frustrovaného panice. Pokud měl jen několik holek, může ho psycholog označit za megalomana, který trpí nedostatkem úspěchu v přirozeném boji o samice a užírá se závistí před úspěšnějšími samci. Pokud měl někdo holek hodně, psycholog ho zase může označit za člověka, který si vyšším než průměrným počtem partnerek kompenzuje nějaký mindrák a mít spoustu holek u něj znamená pouze snahu si něco dokazovat. Podobné vzorce uvažování se dají použít prakticky všude.

Samozřejmě může být pravda, že někdo je hodně aktivní v nějaké nesexuální oblasti, protože v té sexuální či citové má nedostatky. Stává se to a není to nic neobvyklého. Ale bohajeho, přeci se to nedá používat jako argument proti konkrétnímu názorovému spektru! Neexistuje nic jako ideologie vzniklá kvůli nedostatku sexu, která zanikne až dostatek sexu bude. Pokud o někom zastáváme názor, že uznává nějakou ideu jen z nedostatku sexu, může to samozřejmě být pravda. Možnost pravdivosti je jeden ze základních stavebních kamenů tohoto tvrzení. U někoho to platit může, u někoho zase ne. Člověk pak zapochybuje a řekne si nějaké to "co kdyby". Ale ideu jako takovou to přeci nevyvrací. Celé je to hodně podobné snahám o útoky na sexuální orientaci. Dojdou argumenty, přijde obvinění z homosexuality, pedofilie, zvrhlosti, amorality, atd. Viz třeba Ahmádinežád, který nedávno prohlásil, že všichni západní politici jsou banda homosexuálů. Chytrý člověk se podobné hlouposti (ať už vzejde od kohokoliv) jen zasměje. Hlupák ale ne. Ten zajásá nad tím, jak protivník dostal na frak.

Sexuální oblast je kapitolou sama o sobě. V sexualitě člověka se totiž skrývá ohromná energie a je naprosto přirozené, že člověk má nutkání svoji sexualitu někde vybít. Ideální by pro to byl sex, ale už dávno se přišlo na to, že když se sexuální energie usměrní jinam, dá se toho využít. Do této kategorie spadá jak celibát, tak i veškerá kázání o moralitě a amoralitě různých sexuálních praktik. Ta už jsou přitom ve společnosti tak zažraná, že většině lidí ani nedojde, čím se nechali oklamat = psychologicky zmanipulovat.

Psychologická manipulace je věc mnohem závažnější než se může prvně zdát. Momentálně jsou například označováni za nepřátele lidstva a nejhorší formu kacířů odpůrci současného pojetí multikulturalismu. Psychologická manipulace zde hraje velkou roli, protože prosazovatelé multikulti se často chovají naprosto nedemokraticky. Nesmějí tak ale vypadat. Multikulturalismus je růžová ideologie lepších zítřků a máme přeci demokracii, takže musí demokraticky působit i veškerá represe vůči režimu nepohodlným prvkům. Demokratické vzezření přitom hraje doslova klíčovou roli, protože do multikulturní společnosti jsme nuceni. Problém je, že jakákoliv různost se dá udržet pohromadě jen za předpokladu, že se dané skupiny chtějí vzájemně tolerovat. Pokud nechtějí, může nucená diverzita vést i k občanské válce. Udržet spolu znepřátelené skupiny nelze jinak než vynucenou tolerancí - tedy terrorem.

Joseph Goebbels, říšský ministr propagandy, prohlásil, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. A to zde funguje taky. Stát opakuje lži o prospěšnosti multikultury, o nemožnosti se ji vyhnout, o cizích právech a našich povinnostech, historických stigmatech bílého člověka, atd. Když to lidé poslouchají celý život, tak tomu prostě většina uvěří. Mnohé nenapadne, že to může být i jinak.

Důležitou roli hraje psychologická manipulace s dětmi a zneužívání dětské důvěřivosti. Ne nadarmo se snaží systém nejsilněji působit právě na ně - tedy na tvory, kteří ještě ani zdaleka nemají vlastní rozum a schopnost předkládaná témata hlouběji analyzovat. Zato je bude většina z nich považovat za zjevenou pravdu a čím déle budou daným bludům věřit, tím menší budou jejich šance na nápravu.

V dospělosti se schopnost rozeznávání reality, analýzy situace a individuálního úsudku zvětšuje. Nikdy ale nebude stoprocentní a přesně v tom je skrytá past.

Psychologická manipulace, vymývání mozků, reklama, propaganda, zaručeně výhodné nabídky, slevy, které musíme využít, kraviny, bez kterých nebudeme IN a proto si je musíme koupit, zjevené pravdy, atd. Setkat se s tím lze všude. Základem něčeho takového je přitom jednoduché pravidlo - oblbnutý si NENÍ VĚDOM svého oblbnutí. Dal by ruku do ohně za to, že on se rozhodl podle sebe. Proto bděte, tento nepřítel číhá skutečně všude.

sobota 4. července 2009

Kocáb, Dežomila a jiné zhoubné nádory

Udělalo mi kdysi ohromnou radost, když končila ve funkci Dežomila Stehlíková. Říkal jsem si, že by byl opravdu nadlidský výkon najít někoho dalšího s podobnými "kvalitami" a dál jsem se o to už nezajímal. Ukázalo se záhy, že jsem se šeredně mýlil. Michael Kocáb, dosavadní ministr pro lidská práva a národnostní menšiny, se zatím v tomto úřadu drží jako klíště a snaží se páchat ještě více škod než jeho předchůdkyně. Oba mají sice obří zásluhy na tom, že lidi jejich typu jsou stále větší části národa odporní, ale i tak jsou velmi nebezpeční.

Nejdříve něco málo o Dežomile. Ta už je naštěstí pryč, ale stejně se o ní letmo zmíním. Neměli bychom například zapomínat na její snahu postavit pomník Cikánům, na které spadla stará hala, když v ní kradli kovy. Při své prudké inteligenci totiž podřezali budově nosníky. Jeden kamarád má taky známého, který studoval na škole, kde Dežomila vyučovala. Na jeden předmět měl referát o Matiční ulici (referát jsem viděl, aby někdo náhodou nebrblal). Nebylo to nic rasistického. Dokonce radši ani nenapsal, že když se tam přiblížili a pořizovali fotografie, začla po nich jistá menšina házet kameny. Fotky to byly zajímavé. Zničené domy obývané utlačovanými, obrovské haldy odpadků, v hospodě popelníky přidělané řetězem ke stolu. Ten kluk nebyl blbej, takže když se z něj Dežomila pokoušela vypáčit jeho názory na OTO (občané trvale opálení), prostě radši řekl, že na ně žádný názor nemá a jen zdokumentoval situaci. A její reakce? Požádala ho, zda by ji cédéčko s prezentací mohla nechat. Když souhlasil, cédéčko si vzala a před celou třídou (!!!) prohlásila: "Tak a teď to proti tobě použiju." ... Nakonec nepoužila nic, ale považoval jsem zmínění této příhody za důležité. Krásně totiž podtrhuje "charakter" různých bojovníků za multikulti.

A teď ke Kocábovi. Stihlo se kolem něj vytvořit už dost mýtů. Narazil jsem například na spousty lidí, co na diskusích píší, jak mu děkují za odsun Rusů z ČR. Nestačil jsem se divit, když jsem tohle mnohokrát četl. To je opravdu někdo tak naivní, že si myslí, že Rusy někdy nějaký Kocáb zajímal či že hrál jen minimální roli v jejich ústupu z našeho území?

Jelikož je mi z tohodle "člověka" opravdu na blití, nechtěl jsem se dříve jeho osobou zabývat ani zde. Poslední události mne ale k reakci donutily. Původně jsem si myslel, že název "ministerstvo pro lidská práva a národnostní menšiny" je jen multikulturním newspeakem přeložené "ministerstvo pro Cikány". Jeho dosavadní činnost by tomu alespoň plně odpovídala. Jejím ideálním příkladem je boj proti exekučnímu vymáhání peněz od neplatičů v Chomutově a označení této činnosti za rasistické a extrémistické ubližování nejslabším členům naší společnosti. Už se samozřejmě moc nemluvilo o tom, že u většiny neplatičů se jedná o pohledávky za trestnou činnost a strašák exekucí donutil velkou část z nich zařídit si splátkové kalendáře. Mimochodem - pokud pracujete a někde si uděláte dluh, exekutor vám sebere naprosto vše. Netřeba ale smutnit. Stačí být nemakačenko na sociálních dávkách a nedostanou z vás ani halíř. Jednoduše řečeno - pracujícího a společnosti užitečného člověka může stát během chvilky ohlodat až na kost a nikdo se o to nebude zajímat. Nepracujícího parazita na sociálních dávkách se stát ani nedotkne a když se s tím někdo pokusí něco udělat, hned přiběhne nějaký Dežomil a vyřeší situaci po multikulturalisticku.

Hodně se dnes mluví o tom, že Kocábovo ministerstvo je zbytečné. Podle mě ale zbytečné není, protože lidská práva jsou důležitá. Například je třeba hájit práva bílé většiny (byť to je relativní, protože z hlediska světového jsou bílí menšina) proti útlaku ze stran různých nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva. Koneckonců - jak jinak si taky vysvětlit, že tmavých je všude v kriminálech vzhledem k jejich zastoupení v populaci nepoměrně více než bílých (a to ještě za situace, kdy se tmavým nadržuje). Ministerstvo bych tedy nerušil, ale za současné situace by bylo vhodné ho přejmenovat. Ideální název by bylo "ministerstvo pro podporu kriminálníků a asociálních živlů". Původně jsem považoval boj proti exekucím v Chomutově za ojedinělý případ Kocábovy extrémní hlouposti (mimochodem to soud zrušil, takže vybrané peníze musí být kriminálníkům vráceny; tenhle zvrácený systém asi nesnese, když něco funguje). Z omylu mne ale opět něco vyvedlo - případ squattu Milada.

Squatt Milada byl neoprávněně obsazený dům, ve kterém dotyční neměli co pohledávat. Na balkónech se pěstovala marihuana, mezi zadrženými byla údajně i celostátně hledaná osoba. Není ale koneckonců žádným tajemstvím, že kolem různých anarchistických hnutí, antify a jim podobných se s oblibou motají různá nebezpečná individua (narkomani, zločinci), takže nález drog a hledané osoby pro mne osobně není nijak překvapující. A koneckonců - známe všichni dredaté intelektuály, kteří ve jménu míru s oblibou házejí dlažební kostky a demolují soukromý i veřejný majetek. Často odmítají, že by měli něco společného s komunismem, ale je to jen lež, o které jsou mnozí z nich přesvědčeni. Jejich myšlení je rudé. Stejně tak jako "sociálně spravedlivá společnost", po které prahnou. Krásně je to znát i na jejich "úctě" k cizímu majetku. Je přirozené, že majitel bude se svým majetkem zacházet jak uzná za vhodné. Jenže když má někdo smýšlení člověka, který cizí majetek považuje za společné vlastnictví, nebude mu nikdy dělat problémy někomu něco ukrást nebo rozbít, případně alespoň posprejovat (antifa toto ničení soukromého i veřejného majetku nazývá "street art"). V atmosféře této mentality pak není žádným překvapením, když skupinka podobných existencí obsadí nějaký objekt a následně se odmítá vystěhovat, když se ozve majitel. V ČR je ale situace ještě celkem OK. Podstatně horší je to v zahraničí, kde se často stává, že nepřizpůsobiví přistěhovalci společně s levičáky neobsadí starou, chátrající a totálně opuštěnou budovu, ale klidně i objekt, který funguje a je využíván.

Nebyl by to ale náš ministr pro feťáky, kdyby se verbeže vyhnané z Milady nezastal. A co hůř - on jim navíc zprostředkoval bydlení v centru Prahy. Bydlení za symbolickou 1 kč nájemného. Říkal jsem si, že v tom bude asi zakopán nějaký pes, protože to přeci není normální, aby si někdo do domu naprosto vědomě natahal kupu fetek. V televizi se současní nájemníci jiných částí domu (ti samozřejmě platí vyšší nájemné než 1kč) zmiňovali, že se je majitel snažil už dříve vyházet, takže nastěhování fetek je pravděpodobně jen hodně sofistikovaná zbraň k dosažení daného cíle. On sám bude vypadat jako lidumil, Kocáb se díky tomu zase mihne v televizi, feťáci budou mět kde fetovat a cena jimi obývaného majetku půjde do závratných nížin. Současní obyvatelé po čase za částečně vybydlený dům nedostanou ani almužnu, majitel pak smažky vyhází, dům zrekonstruuje nebo zbourá kvůli lukrativnímu pozemku a následně vše výhodně zpeněží, protože po odchodu fetek cena majetku i pozemku opět vzroste.

Upřímně musím ale uznat, že Kocábovi závidím jeho žaludek. V době, kdy velkou část republiky sužují povodně a lidé přicházejí o své domovy a své blízké. V době, kdy mladá a pracující rodina sotva uživí sebe nebo své děti (pokud si je může dovolit). V době, kdy po celé společnosti stoupá kriminalita menšin a narkomanů. V té době Kocáb shání bydlení bandě vyfetovaných netáhel. Z celé činnosti tohoto ministra pro multikulturní útlak plyne jediné - chcete pomoc státu? Nebuďte bílí, nemějte práci, páchejte kriminalitu a berte drogy. Pan Kocáb se vás pak jistě s radostí ujme...

Celá tahle absurdní situace ale svědčí o mnohem hlubším problému. Nenazývám Kocába a jemu podobné rakovinným bujením jen čirou náhodou. Oni totiž jsou rakovina společnosti. Rozežírají ji, cíleně rozkládají a stále více přitom napadají národovce - její imunitní systém. Nikdy by ale nemohli takto škodit, kdyby naše společnost nebyla skutečně těžce nemocná. Kde je zdravý rozum? Kde je pomoc lidem, kteří to skutečně potřebují? Kde je ochrana vlastní rasy i kultury? Odpověď zní: Kdekoliv, kde neřádí kocábovina a její odrůdy. ... Dokáže se ale tělo naší civilizace vzpamatovat? Lékem na chorobu je naše vlastní aktivita. Musíme se neustále ozývat a dávat najevo pohrdání podobným odpadem. Máme ale dostatek této vakcíny? Skutečně zdravá společnost by totiž nikdy nedovolila podobnému individuu zastávat nějaký důležitý úřad a vůbec by v ní mělo být zrození takto pokřivených charakterů prakticky vyloučené. Jaká je ale současnost? Čím víc se někomu takovému podobáte, tím jste pro systém přijatelnější. To se musí změnit. Když ne, zanikneme.