Poslední dobou se mezi nacionalisty a lidmi podobného smýšlení stále častěji setkávám s různými odkazy na křesťanství, nutnost reformy církve nebo založení jiné - pravé křesťanské - církve, atd.
Dnešní článek bude dalším střípkem mého boje proti tomuto nešvaru.
Prvně jsem dospěl k závěru, že kdybych byl Žid, ukřižoval bych Ježíše taky. Odpověď dostanete společně s odpovědí na otázku: "Jaktože Židé, ač rozptýlení, přežili tak dlouho?" Je to jejich náboženstvím? Ne tak docela. To je jen obyčejný monoteismus. Ale má jednu nesmírně důležitou část - sounáležitost vlastní krve a izraelské národovectví. To je věc, která drží Židy takovou dobu pohromadě, dává jim moc, sílu, historii, pomáhá chránit jejich skupinu. A teď si vemte, že se najednou zjeví hippík, který je z jedné strany taky Žid (takže ho nelze označit za obyčejného nepřátelského nežida), ale ze strany druhé veškeré důležité části judaismu zpochybňuje a chce z něj udělat multikulturní žumpu, která "poskytuje spásu všem bez ohledu na rasu, národnost a sociální postavení." Starozákonní hláška o lásce k bližnímu svému (původně vztažená čistě na Židy) má být najednou přístupna všem bez rozdílu. Tím byla unikátnost židovského národa a jeho krve ohrožena. Kdyby Židé přijali křesťanství, čekal by je zánik. Smísili by se se vším možným a dnes bychom se o nich učili jen jako o sektě, ze které to všechno vzešlo.
Židé však hrozbu rozpoznali. Postavili se proti šiřiteli multikulturní a multirasové společnosti a špiniteli vlastní krve dali jasně najevo, že tudy cesta nevede. Tím sami sebe zachránili.
A my? Podle různých katolických vlastenců má být návrat k církevním kořenům před II. vatikánský koncil naší záchranou. Dnešní církev je údajně zkažená a od onoho koncilu ovládaná židozednáři. Plně souhlasím, že zkažená je. Podporuje bratříčkování se vším možným a šíření multikultury. Je k tomu ale nutné, aby ji ovládali židozednáři? Přeci už samotný název KATOLICKÁ církev popírá myšlenky, které se katoličtí národovci snaží šířit. Národovectví či rasová čistota totiž vždy budou určitými formami partikularity. Katholikos ale znamená v řečtině UNIVERZÁLNÍ, OBECNÝ, též kath holú znamená DOHROMADY či OBECNĚ. Jednoduše řečeno je katolická církev otevřená každému, což koneckonců prokazovala celou svoji historii. V křesťanství samotném není ani známka po národoveckém či rasovém cítění. Právě naopak. Existuje sice plno křesťanských vlasteneckých spolků, nicméně to nejsou vlastenci z důvodu křesťanství, ale protože si ke svému náboženství přidali ještě národovecké či rasové myšlení. Jistě lze také v některých křesťanských myšlenkách najít inspiraci a své národovectví tím trošku namíchat, ale to je asi tak všechno. Taková myšlenka navíc musí být vytržená z celkového křesťanského kontextu, aby byla jistota, že jím nebude nakažená.
Celkově vzato - církev se dneska nechová tak zvrhle, protože by ji ovládli židozednáři, ale protože už je prostě taková. Podpora šíření multikultury, multirasovosti, multietnicity, atd. není způsobena žádným cíleným nabouráním a následným zkažením. Prohnilost v těchto věcech je součástí základu křesťanské přirozenosti. Vždyť jak začalo samotné křesťanství? Jako vymezení proti židovskému nacionalismu a lásce k unikátnosti své krve. Můžeme teď snad od křesťanství čekat, že nám pomůže zachovat naši vlastní identitu? Že nám pomůže bránit naši krev a nacionalitu, když toto jsou první myšlenky, vůči kterým se křesťanství postavilo? Zkaženost, kterou dnes vidí katoličtí nacionalisté, není způsobena ničím jiným než samotnou podstatou organizace, kterou se opětovně snaží oživovat.
Pro nás, skutečné ochránce krve a nacionality, je zde pouze jediná možná reakce na snahy o rekatolizaci - TOTÁLNÍ ODMÍTNUTÍ A NÁSLEDNÝ PROTIÚTOK.
neděle 11. října 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Zajímavý pohled na věc. Musím se přiznat, že mně přijde i vcelku logický a jen mě utvrzuje v tom, že židé jsou nejvíc pokrytecký národ. Spousta vlastenců se odvolává na katolickou církev, jako na nositelkou tradic a vidí v ní jakýsi štít před muslimskou invazí. Problém je v tom, že to co fungovalo ve středověku, nebude určitě fungovat v dnešním globalizovaném světě. Navíc tehdejší cirkev bránící svá dogmata ohněm, mečem, je na hony vzdálená dnešnímu spolku patetických vazalů. Katolická církev určitě není naše spása, spíš naopak.
OdpovědětVymazatPat: Mnoo, přemýšlím, jak to formulovat. Asi takto - židé zvládají to, co arabové -> identifikují se skrze příslušnost k náboženství a národu. Snaha o podobnou apelaci tady byla za první republiky, od té doby jen nic, nic, nic. Takže sice máme vzory, ale nevíme, jak toho stavu dosáhnout :(
OdpovědětVymazatNorso: židé jako pokrytci na základě tohoto článku? Proč? Naopak! Vzor! Krom toho se obávám, že to co jsi psal o církvi znamená, že toho moc o církvi nevíš :( Doba křižáckých válek a reformace byla před spoustou dogmat (dogma je vlastně vymezení nauky vůči bludu) a následná "obrana" byla věcí politickou, nikoliv v rukách církve..
pavel: Zatímco židé jsou rasističtí a svojí integritu si úzkostlivě hlídají, bílý evropan snažící se o totéž je jimi špiněn, popliván a zesměšňován. Stačí se podívat na jejich reakce na události třeba v Janově a konfrontovat je z jejich chováním v Gaze. To jest k pokrytectví. Vzor? Určitě. Problém je, že nám nikdy nedovolí chovat se jako oni, byl by to totiž jejich konec.
OdpovědětVymazatCo se týče dogmat. Dogmata jsou články víry, které církev uznává jako zjevenou pravdu. I když jsem měl na mysli spíše obecnější výklad, nevadí. To že mohla být církev v té době označována za nositelku tradic bylo právě proto, že si mohla dovolit zatočit s popírači těchto pravd skrze světskou moc, což je dnes naprostou utopií.
Jinak mám moc rád vševědy, který mi svými profesorskými větami typu "o tom toho moc nevíš" defakto ubírají právo na názor. Pokud nesouhlasíš, napiš proč a nepiš jen vysvětlivky ke slovům, která mohou být jen odlišně interperetována.
Norso: Aj ta dřívější církev používala oheň a meč čistě z ideologických důvodů, vždy ochotná přijmout jakéhokoliv bubáka, který se otočí ke Kristu. O kulturu našich předků jim taky nešlo. Tu likvidovali kdekoliv na ni narazili. Šlo jim o to, aby postupně ovládli celé lidstvo a udělali z něj uniformní křesťanskou masu, která zapomene kultury svých předků a přijme jen jednu vyvolenou ideologii....
OdpovědětVymazatPavel:
OdpovědětVymazatS tou věcí politickou a nikoliv v rukách církve. Mno, hele, zase tak bych je neomlouval. Upalování čarodějnic bylo taky věcí světskou, nikoliv církevní. Církev jen obvinila, světská moc udělala špinavou práci.
....
Islám vzniknul jako kombinace prvků křesťanství, judaismu a tehdejších pouštních pohanství. S těma vzorama máš pravdu....problém je, že žádnej vzor tady není dostatečně silnej, aby zaujal tolik lidí...navíc naše civilizace je založená na neustálém sporu a zpochybňování. Dík tomu se rozvíjíme. Ale taky se dík tomu rozpadáme....je to dilema, no....
Norso: Předem - omlouvám se, pokud sem se Tě dotknul, nebyl to úmysl. Ano, bílý Evropan se ke svému náboženství a zemi hlásit nesmí. Za náboženství bude zesměšňován, za zemi mu hrozí nálepka. To není úplně v pohodě ani v mých očích.
OdpovědětVymazat...
Pokud se budu odvolávat na církev, bude to vždy odvolávání se na nositele morálky a společných hodnot (na kterých stojí např. náš právní systém). Náboženství může být velice silným pojicím prvkem a byla by škoda tento fakt přehlížet. S tradicí a dogmaty v provedení ŘKC to, podle mě, nemá nic do činění.
Pat: To co píšeš Norsovi jsou hrubá slova, ale nelze s nimi nesouhlasit. Nevěřit v Boha by nemělo být trestné, ale je to nepochopitelné. Dá mnohem více práce nevěřit než věřit :) (ponechme stranou aparát a instituci církve)
...
Neomlouvám činy inkvizice, bylo to jak jsi psal - odsoudit, předat a umýt si ruce. Co se vzorů týká - čeho moc, toho příliš. Bohužel to není jen zpochybňování, ale také zastrašování. Jako příklad budiž lidé, kterým se nelíbí teorie evoluce. Nebo vědci s menšinovým názorem. Demokracie se tak stává samopalem v rukách neandrtálce. Než se jej naučí používat, tak zastřelí pár lidí kolem sebe, při troše štěstí sebe jako prvního a když už pochopí co je k čemu, dojdou mu náboje.
Pavel:
OdpovědětVymazatZa náboženství budeš zesměšňován, ale tak vážně bych to zase nebral, protože každej je tady za něco zesměšňován. Zesměšňování je ještě celkem přirozená věc a děje se každému z nás. Větší problém jsou ty nálepky, protože za ně se vyhazuje z prací, zavírá do kriminálů, atd....
----
Náboženství je a bude silný pojící prvek, o tom bez debat, ale i vzhledem k naší historické zkušenosti je to tady s křesťanstvím už totálně zabitý....
-----
Jsem rád, že souhlasíš s těmi "tvrdými slovy pro Norsa". S tím Bohem či bohy - já osobně v tom nevidím problém, byť jsem odjakživa tak nějak nevěřící, ale náboženskou zkušenost nepopírám. Spíše ji odmítám racionalizovat a ideologizovat. Beru ji jako inspirativní, protože si uvědomuji svoji nemožnost určit tam nějaký záchytný bod. Stačí vidět mraky civilizací všude okolo nás i tu naši. Lidé mají zkušenosti, které považují za náboženské a je to přirozené, ale na milionu možných výkladů je také vidět, že určit přesně nemohou nic. Proto jsem pro individuální náboženství z hlediska jedince a pro oživování našich pohanských kořenů z hlediska národa.
-----
Tu demokracii jsi vystihl naprosto dokonale. Fakt je to příznačný přirovnání. Teďka s kámošem zvažujeme tak trošku sparťanský rozdělení obyvatel. Civilista a občan. Občan by měl větší práva než civilista, ale nebylo by to tak, že by civilista byl nějaká podřadná bytost. Občan by se prostě vyznačoval tím, že osud společnosti vnímá do určité míry jako svoji vlastní odpovědnost a třeba právo volit by si musel vydobýt nějakou službou, atd....prostě by se z toho mohl rozvinout způsob vedení lidí k odpovědnosti. Snažíme se přitom inspirovat ve staré Spartě...jsme na začátku a je tam sakra co vypracovávat, ale hodí se každý názor, takže co ty na tohle? Víš co, tady máme demokracii, to je fajn, ok, ale jak jsi sám vystihl, tak je to jak sapik v rukou neandrtálce. Tím chci jen říct, že lidem u nás chybí odpovědnost a je naivní doufat, že najednou začnou být odpovědní. Měl by zde vzniknout tedy nějaký motivační společenský systém, který by dával větší práva lidem, kteří mají větší zásluhy.
Novopariot: Neříkal jsem, že církev nositelkou tradic, byla, říkal jsem, že v té době za ní mohla být alespoň považována. Dnes už ani to ne. Jinak souhlas.
OdpovědětVymazatCo se týče dnešní idiokracie. Je to tak, ostatně ani původní antická demokracie neznamenala vládu plebsu, ve kterou se zvrhla "demokracie" moderní. Díky tomu také strany nevyhrávají racionální dlouhodobou politikou, ale populistickými akcemi typu pastelkovného. Ve stávající formě vede demokracie k degeneraci a pomalé smrti.
Norso:
OdpovědětVymazatMno, církev tehdy mohla být považována za nositelku tradic a často je i dodnes, nicméně ona nese jen svoji vlastní tradici. Všechny ostatní ničí nebo požírá a překutává na svoji vlastní verzi. Proto ji za nositelku tradic nepovažuji dnes ani nikdy v minulosti. Zajímavě to taky vyjádřil Fíba, když říkal, že co je na křesťanství nějak zajímavé je jen to, co ukradlo z pohanství. Viz většina církevních svátků, které se nápadně kryjí s původními pohanskými....
----
Vláda plebsu už ani není nazývána demokracií, ale ochlokracií - lůzovládou. Ano, stávající forma demokracie je degenerativní a časem nás zničí úplně. Teď co s tím, no...
Pat: Inividuální náboženství nikdy pojítkem nebude (můj názor). Myšlenka angažovaných a neangažovaných občanů je zajímavá, budu se těšit na nástin.
OdpovědětVymazatNa církvi vidím spoustu zajímavého, ale svátky mezi ně neřadím :) To jsi, hádám, ale předpokládal.
____________________________________________
PS: Pokud jsi skutečně z Mostu nebo blízkého okolí a nevadilo by Ti setkat se (v dlouhodobém časovém horizontu, nemám moc čas), uvítám to.
Pavel:
OdpovědětVymazatProti setkání bych nic neměl, nicméně bydlím hodně daleko od téhle oblasti. Dříve jsem tam chvilku pobýval akorát.
S tím nástinem - tohle ještě bude dlouho trvat:D
Individuální náboženství pojítkem nebude, nicméně zajímavá myšlenka je třeba to, co vyjádřil nedávno kámoš. Překopčím to sem: "Osobně mi nevadí to co nazývám lidovým křesťanstvím. Na individuální úrovni je každého věc, jaké provozuje duchovno. Odděluju ale toto lidové křesťanství od církve, tedy organizace. Tahle organizace si v minulosti velmi ráda dělala monopol na duchovní zážitek. Dnes už jsou samozřejmě tolerantnější, což si ale vysvětluju ne změnou myšlení, ale ztrátou moci k prosazování jejich záměrů. Naproti tomu starověrství (pohanství, heathen, pagan) nejen že respektuje mnoho bohů, ale ani nikomu nevnucuje způsob prožití duchovního zážitku. Takže tu mohl existovat domácí kult předků a rodinných bůžků, skřítků, uctívání lesních bytostí u studánek, pramenů, kamenů, posvátných stromů. Dále tu byly i nějaké oficiální kmenové oslavy slunovratů, oslavy úrody a pod., stejně jako různé válečnické i jiné spolky zasvěcené konkrétním božstvům. Celý tento pestrý svět nepotřeboval žádného svatého vůdce jenž by nařizoval jak má vypadat modlitba atd. Když přišlo křesťanství snažilo se veškerou tuhle pestrost podřídit své moci. Stromy se kácejí, studánky se posvěcují svatými, na místech starých hájů a svatyň se staví kostely, takže lidu zvyklému na tato místa chodit byla vnucena jediná “pravda”. Nevím ani o jediném případě, že by tato původně svatá “pohanská” místa byla získána legální cestou – tedy například vykoupena. Vždyť i ten Vatikán je původně hora věštců."
Já Jar: Šla tu řeč o společných hodnotách, o nositelce morálky, pojícím prvku? Tímto vším by se měl stát růst Člověka a nikoli jeho pád. Na tom se zcela jistě shodneme. Je hlavním znakem církve posouvat nebo brzdit? Být překážkou nebo mostem? Je podstatou jakéhokoli náboženství pobízet k cílenému vyzdvihnutí Člověka nade vše? Svými schopnostmi, možnostmi, vůlí.. Stanovuje ho Soudcem všeho, který je však plně srozuněm se svou zodpovědností z toho vyplívající? Říká: buď hlavním hodnotitelem věcí, z tohoto titulu a na tom postav svá měřítka? Nebo se mu veškerou rozhodnost, záměry působení snaží zůžit, vymezit? Co je dáno a co je ještě třeba vydobít, získat? Kde a čím už tvor Člověk mohl být? Znáte něco vyššího, tvořivějšího, lepší a vznešenější důvod bytí a konání? Jsem přesvědčen, že mi nebudete poukazovat na to, jakýže je člověk také povl(na to nezapomínám a k tomu lze jen dodat: také proto), neboť to je způsob malých lidí, kteří hledají jakýkoli důvod jak se vykroutit, ospravedlnit, vyhnout. Pokud jste tací, kteří neuhýbají! K perzekuci:Až budeme natolik dobří, tak soudní a poctiví vůči všemu, pak bude na jejich pronásledování a nálepkování zcela jinak pohlíženo, změní souvislost a váhu. Pak se přikloní k nám ti, kteří jsou zapotřebí. Dnes v mnohém rozum chybí. Dále: Postřehl jsem jakési schválení individuálního náboženského cítění a jako jeho pozitivum je zdůrazněna forma "nenucení". Nemělo by být každého věcí jaké provozuje duchovno. Neboť to se drží svých rovnic a vzorců. Pokud jsou chybné a zavádějící musí být na ně poukázáno. Člověku má být ukazován směr (stejně jako malému dítěti,pokud tedy není naším zájmem jeho sublimace a zánik) někdy i nucen. Na jeho konci stojí cíl, který je nutno vysvětlit, ozřejmit a zdůvodnit. Zhodnotit co každého k tomuto jeho závěru hnulo je také na každém, který je schopen úsudku. Čím je hýbán náboženský člověk? Není to nic co bych měl vítat. Má li kdo jinou, důslednější pravdu a zdůvodnění, kterých je se třeba držet pak sem s nimi. ps. Lze si povšimnout, jak představitelé náboženských obcí poukazují na naši duchovní prázdnotu. Téměř tak jako by jsme byli něčím nedostateční. Jako by se nikdy nevědělo, že duchovno nerovná se s náboženstvím a bohem. Tvůrčí schopnosti, cítění, cíle a vznešenější tužby. Náklonost a výchova, schopnost vycítit a vkládat do věcí hodnotu a smysl. To budiš vyvrácením jejich slov a naším sebepotvrzením. Ukažme tedy jací jsme plní až překypující.
OdpovědětVymazatJá Jar:
OdpovědětVymazatTady je tolik otázek, že nevím na co první odpovědět. Taky mi přijde, že plno z nich je řečnických. Celkově to vypadá spíše jako taková řečnická poezie. Šlo by to prosím napsat lépe? Rád pak odpovím na případné přímo mířené dotazy.