Multikultura - jiný název pro sebevraždu

Z rádií, magazínů, televize, filmů, atd. se na nás valí růžově natřená ideologie; multikulturalismus v dnešním pojetí - tedy vesměs levicové myšlenky o rovnostářství, multikulturní a multirasové společnosti. Je situace ale opravdu tak růžová?

Multikultura jako soužití mnoha na jednom území je přirozená pouze ve chvíli, kdy spolu dané skupiny chtějí žít. A pokud má multikultura někde fungovat, musí se jednat o velice pomalý, jemný, dobrovolný a oboustranně aktivně podporovaný proces sbližování, za kterým nejsou skryté žádné nekalé úmysly jedné či druhé strany.

Pokud ji ale lidé nechtějí, musí být multikultura vnucená, což je přesně náš případ. Multikulturalismus se chová jako jakýkoliv jiný systém v ohrožení – začne jednat totalitně a potírat své nepřátele. To je aspekt, kterého si lze dnes všimnout taky. Nejste multikulturalista? Pak jste extrémista, xenofob, nácek, rasista, měli by vás vyhodit z práce nebo nejlépe zavřít do blázince tak, jak to občas dělali komunisté lidem, kteří chtěli utéct na západ (kdo by totiž utíkal ze socialistického ráje). Anti-multikulturalista je prostě kacíř moderní doby. A jako ke kacíři je k němu přistupováno.

Multikultura nevydrží bez zázemí. Chce-li přežít, musí si mezi obyvatelstvem vychovat nositele. O to se ta naše snaží, jenže ji to nejde, protože ji obří množství lidí odmítá jako vnucený a nepřirozený systém a hlavně – odmítají ji většinově i přistěhovalci, kteří na rozdíl od nás nejsou zmasírováni dekadentní propagandou a umějí si více vážit svých hodnot. Sice ji naoko podporují, ale jen proto, aby mohli lépe protlačit vlastní názory a získat vrch nad námi. Současná multikultura tak není zničující jen pro nás všechny, ale svojí podstatou ničí i sebe samotnou. Ke zkáze odsuzuje ale i demokracii, protože i její stav bude závislý na stále větším počtu lidí, kterým podobné hodnoty nic neříkají. Multikulturní systém tím doslova páchá sebevraždu a výsledkem zde nebude multikultura jako soubor kultur, které se vzájemně tolerují, skvěle spolu vycházejí a nemají spolu problémy. Výsledkem bude (a vlastně už je) akorát multibordel, který s trochou štěstí nepřeroste v celoevropskou občanskou válku.

Své počínání odůvodňuje současná multikultura rovností a tolerancí. Ona sama taková ale není. Je třeba si položit otázku: "Proč někdo vymýšlel ideologii multikultury tak, jak je nám dnes ze všech stran vnucována?" Odpověď zní: "Protože se snažil vytvořit systém lepší než byly ty, které znal.“ A v tom je zakopaný pes. Multikultura sama sebe považuje za NADŘAZENOU. A co se považuje za nadřazené, to samo sebe vidí jako lepší než něco jiného. A co se považuje za lepší než něco jiného, to velmi lehce podlehne dojmu, že když je to tedy lepší, bude to tak i vnímáno a každý to s radostí přijme. Nebo snad viděl někdy někdo, že by multikultura sama sebe stavěla na úroveň monokultury? NE! Multikultura rovnost šíří, ale sama taková není. Rovnost je v ní obsažena v absolutní podobě a tak si multikultura nepřipouští možnost svého neúspěchu. A v tom je její zkáza. Ona totiž naprosto bez skrupulí a v naivní víře umožní, aby proces míchání a kulturních změn proběhl tak rychle, že nikdo nestačí její myšlenky přejmout. A taky - spousta těch, kterým dá prostor, její myšlenky ani NEBUDOU CHTÍT PŘEJMOUT. Multikultura tuhle otázku neřeší, protože se považuje za nadřazenou ostatním pohledům, ale ti ostatní ji tak nevnímají. Berou ji pouze jako prostředek k prosazení nadřazenosti vlastních kultur. Multikultura tak umožní jenom jediné - smíchá vše se vším a nějaká myšlenka pak prorazí a smete ji. Jenže zatím to ani omylem nevypadá na myšlenku, která by naší civilizaci nějak prospěla. Naopak to v současnosti vypadá na islám - ideologii, která demokracii považuje za zločin proti Bohu, protože v demokracii lidé přejímají jeho funkci a to je nejhorší hřích.

Zde je třeba si uvědomit, že velkou roli hraje víra v integraci. Tedy v přizpůsobení různých etnik, přijetí hodnot multikultury, stejného smýšlení (mylně se nekalkuluje s rozdíly mezi rasami) a stejného chování. Doslova se počítá s mávnutím kouzelného proutku a následným vytažením skvěle fungující a všemi opěvované multikulturní společnosti z klobouku. Fanaticky se zde věří v jakousi automatickou proměnu všech cizinců na rodilé příslušníky. To je ale naprostý nesmysl. Ještě je možné, aby byla NĚKTERÁ etnika dobře vstřebána, pokud se budou do dané společnosti dostávat jen po opravdu malých dávkách a místo ústupků na ně bude vyvíjen tlak na přizpůsobení a nepřizpůsobiví budou okamžitě vykazováni z našeho území. Ale i tak se jedná o opravdu dlouhodobou záležitost. Ale dnešek? Otevřená stavidla s nedotknutelnými "právy" etnik na jedné straně a povinnostmi původní majority na druhé? Neúnosné!

To je samozřejmě velkému množství lidí proti srsti, protože taková společnost je naprosto nepřirozená. Lidé se ale nevzbouří, protože je nám to šikovně servírováno v malých dávkách. Kdyby nám sem najednou chtěli nastěhovat několik milionů většinově černých muslimů, postavit stovky mešit, začít výuku islámu na školách, zkrouhnout naše práva, výrazně posílit práva cizích menšin a po celé zemi rovnoměrně rozestavět tisíce nebezpečných ghett, lidé by se okamžitě vzbouřili. Ale takhle ne. Jde to po kapkách. A na každou tu kapku je člověk naštvanej, ale nejde kvůli ní demonstrovat, protože "je to jen jedna kapička". Je ale jen otázkou NĚKOLIKA DESETILETÍ než tohle bude naprosto běžné. Přitom je to hrozně krátká doba. Na západ, jih i sever od nás už to takhle mají. A u nás to bude stejné, pokud to dopustíme.

Jak je tedy vidno, chceme-li si zachovat (Ačkoliv možná bych měl spíše než slovo "zachovat" použít slovo "vytvořit", protože svoboda má v naší společnosti docela mouchy.) svobodnou společnost, musíme multikulturu přehodnotit. Když to neuděláme, multikultura to tu rozloží a než sama zanikne, stihne napáchat nenávratné škody. Proběhnou hodně velké a nemilé změny a nás jednoduše nebude dost, abychom to mohli zvrátit. To je ale jen jedna varianta. Druhá není optimističtější. Pokud bude pokračovat současné vnucování soužití lidem, kteří o to nestojí, může se stát, že poklička spadne z kotlíku dříve než multikultura završí své dílo zkázy. … ale obávám se, že na povrch pak nevybublá nic pěkného...