Psychologická manipulace a její nástrahy

Existuje široká škála možností zneužít psychologii ve prospěch naprosto kohokoliv nebo proti naprosto komukoliv. Často mluvíme s obdivem o úspěšných lidech, kteří měli zlé mládí, ale pokud s někým nesouhlasíme, tak se hnedka hodí jako protiargument, že matka byla alkoholička nebo otec chyběl u rodiny či dítě bylo už zamlada drzé a problémové ve škole.

K tomu hodně přispívají lidé parazitující na psychologii a nevědomosti průměrného člověka o záludnosti psychologických tvrzení. Ideální příklad nedávno předvedl při soudu s neonacisty český politolog Zdeněk Zbořil, když názory neonacistů označil za vadné a odůvodnil to tím, že se jedná o kluky, co si nenašli holku. S podobnými pohledy se setkávám i na diskusích. Každou chvilku se tam ukáže nějaký zaručený odborník na psychologii, který všem vysvětlí, že někoho nějaký názor přejde až si holku najde. A stále se najde dost blbců, kteří to naprosto neproblematicky sežerou.

Pokud někdo ještě neměl holku (dámy prominou, budu používat jen mužský příklad), může ho lehce psycholog označit za sexuálně neukojeného a frustrovaného panice. Pokud měl jen několik holek, může ho psycholog označit za megalomana, který trpí nedostatkem úspěchu v přirozeném boji o samice a užírá se závistí před úspěšnějšími samci. Pokud měl někdo holek hodně, psycholog ho zase může označit za člověka, který si vyšším než průměrným počtem partnerek kompenzuje nějaký mindrák a mít spoustu holek u něj znamená pouze snahu si něco dokazovat. Podobné vzorce uvažování se dají použít prakticky všude.

Samozřejmě může být pravda, že někdo je hodně aktivní v nějaké nesexuální oblasti, protože v té sexuální či citové má nedostatky. Stává se to a není to nic neobvyklého. Ale bohajeho, přeci se to nedá používat jako argument proti konkrétnímu názorovému spektru! Neexistuje nic jako ideologie vzniklá kvůli nedostatku sexu, která zanikne až dostatek sexu bude. Pokud o někom zastáváme názor, že uznává nějakou ideu jen z nedostatku sexu, může to samozřejmě být pravda. Možnost pravdivosti je jeden ze základních stavebních kamenů tohoto tvrzení. U někoho to platit může, u někoho zase ne. Člověk pak zapochybuje a řekne si nějaké to "co kdyby". Ale ideu jako takovou to přeci nevyvrací. Celé je to hodně podobné snahám o útoky na sexuální orientaci. Dojdou argumenty, přijde obvinění z homosexuality, pedofilie, zvrhlosti, amorality, atd. Viz třeba Ahmádinežád, který nedávno prohlásil, že všichni západní politici jsou banda homosexuálů. Chytrý člověk se podobné hlouposti (ať už vzejde od kohokoliv) jen zasměje. Hlupák ale ne. Ten zajásá nad tím, jak protivník dostal na frak.

Sexuální oblast je kapitolou sama o sobě. V sexualitě člověka se totiž skrývá ohromná energie a je naprosto přirozené, že člověk má nutkání svoji sexualitu někde vybít. Ideální by pro to byl sex, ale už dávno se přišlo na to, že když se sexuální energie usměrní jinam, dá se toho využít. Do této kategorie spadá jak celibát, tak i veškerá kázání o moralitě a amoralitě různých sexuálních praktik. Ta už jsou přitom ve společnosti tak zažraná, že většině lidí ani nedojde, čím se nechali oklamat = psychologicky zmanipulovat.

Psychologická manipulace je věc mnohem závažnější než se může prvně zdát. Momentálně jsou například označováni za nepřátele lidstva a nejhorší formu kacířů odpůrci současného pojetí multikulturalismu. Psychologická manipulace zde hraje velkou roli, protože prosazovatelé multikulti se často chovají naprosto nedemokraticky. Nesmějí tak ale vypadat. Multikulturalismus je růžová ideologie lepších zítřků a máme přeci demokracii, takže musí demokraticky působit i veškerá represe vůči režimu nepohodlným prvkům. Demokratické vzezření přitom hraje doslova klíčovou roli, protože do multikulturní společnosti jsme nuceni. Problém je, že jakákoliv různost se dá udržet pohromadě jen za předpokladu, že se dané skupiny chtějí vzájemně tolerovat. Pokud nechtějí, může nucená diverzita vést i k občanské válce. Udržet spolu znepřátelené skupiny nelze jinak než vynucenou tolerancí - tedy terrorem.

Joseph Goebbels, říšský ministr propagandy, prohlásil, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. A to zde funguje taky. Stát opakuje lži o prospěšnosti multikultury, o nemožnosti se ji vyhnout, o cizích právech a našich povinnostech, historických stigmatech bílého člověka, atd. Když to lidé poslouchají celý život, tak tomu prostě většina uvěří. Mnohé nenapadne, že to může být i jinak.

Důležitou roli hraje psychologická manipulace s dětmi a zneužívání dětské důvěřivosti. Ne nadarmo se snaží systém nejsilněji působit právě na ně - tedy na tvory, kteří ještě ani zdaleka nemají vlastní rozum a schopnost předkládaná témata hlouběji analyzovat. Zato je bude většina z nich považovat za zjevenou pravdu a čím déle budou daným bludům věřit, tím menší budou jejich šance na nápravu.

V dospělosti se schopnost rozeznávání reality, analýzy situace a individuálního úsudku zvětšuje. Nikdy ale nebude stoprocentní a přesně v tom je skrytá past.

Psychologická manipulace, vymývání mozků, reklama, propaganda, zaručeně výhodné nabídky, slevy, které musíme využít, kraviny, bez kterých nebudeme IN a proto si je musíme koupit, zjevené pravdy, atd. Setkat se s tím lze všude. Základem něčeho takového je přitom jednoduché pravidlo - oblbnutý si NENÍ VĚDOM svého oblbnutí. Dal by ruku do ohně za to, že on se rozhodl podle sebe. Proto bděte, tento nepřítel číhá skutečně všude.