Rasa jako kulturní dědictví

Už dlouhá léta se setkávám s různými názory ohledně pojmu "rasa". Mé vlastní názory se za tu dobu též různě měnily a rozvíjely. Kdo ví, jak to bude dál. V reakcích na svůj blog se právě na toto téma setkávám s mnoha odezvami a i to je důvod, proč tedy nyní rozepíšu své stanovisko trošku podrobněji.
Jako první namířím svoji kritiku na současný rádoby antirasistický multikulti-systém. Slova "rádoby" si prosím povšimněte. Hraje v té větě významnou roli. Náš systém totiž ve skutečnosti rasistický je. Aby nebyl rasistický, nesměl by se chovat tak, jak se chová. Skutečně nerasistický systém by pojem rasa nesměl znát. Ale dělá to snad ten západní? Když někomu rozbijete hubu, tak je to napadení. Když rozbijete hubu tmavému, tak je to rasový zločin. A co zaběhnuté pojmy jako "pozitivní diskriminace", kterou bych měl spíše nazvat pozitivním rasismem, který se například na mnoha západních univerzitách projevuje tak, že mají nastavenou kvótu, kolik musejí přijmout afričanů či latinských američanů. To v praxi znamená, že můžete být chytří a schopní, ale vaši možnost studovat vám vezmou ve prospěch méně schopného, zato více "opáleného" a s těmi správnými "multikulturními kořeny". Pozitivní diskriminace se všemi jejími projevy není ničím jiným než útlakem z pohledu zvýhodněného. A kdo je zde ve výhodě? No nebojte, vy to nejste, protože jste bílí a jste ve vlastní zemi. Tento pojem -pozitivní diskriminace- není ničím jiným než doslova orwellovským slovíčkařením, které má znít pozitivně a uchlácholit hloupou ovci, která nad tím nebude přemýšlet a poslušně zkonzumuje nabídnutou lahůdku. Co to ale je ta pozitivní diskriminace? Není to náhodou jen narůžovo natřený pojem, který nám ve skutečnosti říká, že se musíme nechat utlačovat ve vlastní zemi lidmi, od kterých jsme navíc zvyklí na podstatně častější výskyt primitivního a kriminálního chování? Jenže pravými slovy to nazvat nelze. Lidé by mohli vidět pravdu. Opět si teď vzpomínám na slova jednoho zastánce multikulturalismu, který mi do očí tvrdil, že je třeba tutlat zločiny menšin (Ano, jsou to problémové menšiny, které jsou "pozitivně diskriminovány", protože ty neproblémové to nepotřebují.) před většinovou společností, aby se tak dosáhlo kýženého "multikulturního" efektu.
Zde opět doporučuji k četbě Orwellův román "1984" - geniální dílo, ve kterém pozorný čtenář najde mnoho (h)různých paralel s naší svobodnou (hahaha) a demokratickou (opět hahaha) společností.
Ale pokračujme dál. Jak tedy vidíme, ta nejhorší forma rasismu je zde přítomna a naprosto otevřeně aplikována na většinovou společnost. Jsi bílej a ve vlastní zemi? Máš prostě smůlu.
Osobně nejsem rasista toho typu, který by chtěl vyhladit všechny "méněcenné" rasy. Z tohoto důvodu nesouhlasím s nějakým vyhlazováním, pokud by to nebyla poslední možnost, jak zachránit vlastní civilizaci. Pozitivní diskriminace ale není ničím jiným než právě tímto druhem genocidy...tedy spíš jejím začátkem...postupný útlak pro menší rychlostí se množící původní bílé obyvatelstvo. Jak dlouho bude trvat než se velkou rychlostí množící-se tmaví po celé západní civilizaci dostanou k moci natolik, že ty nesprávně barevné zavřou do koncentráků v jejich vlastních zemích? Ale budou to snad jejich země? Mám pocit, že v té době už dávno ne. Bílá rasa bude bezdomovcem v tom nejrširším slova smyslu a to jen do doby než nakonec nebude už vůbec. Kdo po tom touží, klidně dál podporujte levicové multikulturalisty....
Je mi jasné, že za tento článek budu označen za nacistu, protože kdokoliv, kdo vyjádří v naší svobodné (hahaha) společnosti jiný názor než je názor oficiálně schválený multikulturním diktátem, bude takto označen.
Jenže já nacista nejsem. Přicházím totiž se zcela novým pojetím rasy a to rasy jako kulturního dědictví. Již dříve jsem napsal, že pokud chceme svět skutečně pestrý, je třeba jeho pestrost zachovat. To lze ale jedině tím, že necháme jednotlivé kultury, aby si samy na svém území rozhodovaly, ale zároveň se takto suveréním způsobem budeme chovat i na našem území.
Aby toto bylo možné, musíme si tedy chránit svoji kulturu. A já tvrdím, že součástí naší kultury je i naše rasa. Pokud mají pravdu ti, kteří tvrdí, že jsme všichni potomci opičáků z Afriky, pak muselo trvat šílenou dobu než se rozvinuly rasy tak, jak je známe dnes. Levicový multikulturalista je tvor, který toto vše chce zničit. Jeho nihilismus a destrukce, kterou šíří, je ale tak obrovská, že si neuvědomuje, že neničí jenom nás, ale i všechny ostatní (s tou drobností, že bílí jsou první na řadě vzhledem k procentuálnímu zastoupení v lidské populaci). Levicový multikulturalismus je zhoubou všech, kdo k němu přičichnou a nechají se omámit jeho vábením.
Rasu tedy považuji za součást dědictví, které musíme aktivně chránit. Naopak ale nesouhlasím s rasismem založeným na nadřazenosti nějaké rasy a jejímu právu na celý svět, atd. Myslím, že této koncepci bychom se měli vyhnout. Pojetím rasy jako kulturního dědictví nejehom chráníme sebe, ale stáváme se tak skutečně uvědoměle tolerantními vůči ostatním rasám a zemím, kde žijí. Uznáváme jejich právo na existenci, podporujeme jejich unikátnost tím, že do nich nemícháme tu svoji a naopak.
Ještě jednu věc je ale třeba si uvědomit. Lidé se v dnešní době za označení "rasista" stydí a bojí se ho. To je třeba změnit. Rasismus jak ho popisuji je naprosto přirozená a skutečně pozitivní věc, která ochrání všechny. V globálním smyslu nezvýhodňuje ani jednu rasu a tolerantně chápe jejich specifika a právo na existenci. Ne jako pozitivní diskriminace, která je narůžovo natřeným názvem pro pozvolnou genocidu vlastních lidí, a to včetně sebe sama. Je třeba se otevřeně přihlásit k této formě rasismu a pozvolna ukázat, že rasismus není jen negativní záležitostí, ale je i možností, jak zachovat unikátnost. Míšení ras je krok, který nelze vzít zpět. A zvláště pro bílé je to krok finálový, protože nás je na světě jen asi 8 %.