Už delší dobu různá zpravodajství pravidelně plní reportáže o masakru ve Winnendenu. Je to velmi smutná událost, ale zdá se, že peklo, které tam rozpoutal násilnický trotl, ještě zdaleka neskončilo a může mít spoustu dalších obětí. Těmi oběťmi můžeme být my. Zřejmě teď v hlavě máte otazníky. Vrah je přeci mrtvý, v nemocnicích už nikdo není, počet obětí je konečný. Omyl. Vrah je sice mrtvý, ale jedna oběť je ještě na operačním sále a stále se čeká, zda to přežije nebo ji půjdem všichni brzo na pohřeb. A to všichni myslím doslova, protože tou další obětí je svoboda rozumných bytostí.
Začalo to stejně jako u jakéhokoliv zvěrstva (zvláště pak, když je to mediálně sledované a tedy i peníze a slávu sypající zvěrstvo, o čemž se v případě masakru ve Winnendenu nedá pochybovat). Lidé jsou nejprve v šoku. Pak se ale začnou ptát: "Kdo? Jak? PROČ?" Poslední z trojce otázek jsem schválně napsal caps lockem. "Proč" totiž hraje nejdůležitější roli. Lidé se snaží zjistit, co vedlo k tomu, že se něco takového stalo a jak zabránit, aby se to už neopakovalo. Tato snaha je naprosto přirozená, rozumná a není na ni co vyčítat. Co už ale nemusí být rozumné, jsou často výsledky této snahy. To se bohužel týká i tohoto případu.
Již jsem zmínil, že takovýto případ je velmi dobrou možností pro mnohé supy, kteří si na mrtvolách obětí a smutku pozůstalých snaží přihřát vlastní polívčičku. Asi nejmenší podíl si vždy vybere církev, která sice uspořádá "jen" mši za pozůstalé, ale já osobně bych nechtěl, aby za mne či někoho mne blízkého (pokud bych nevěděl jistě, že by to tak ten někdo chtěl) vedli mši ti, kdo mají na rukou podstatně více krve než vrah, který by celou "akci" vyvolal. Jako je to jejich věc, ale mě osobně by to prostě vadilo a přijde mi to celý tak trošku absurdní. Za nimi následují různí "odborníci", média a politici. S těma už to bývá horší a zrovna tenhle případ je toho dokonalou ukázkou. Už jsem psal, že lidé se začnou ptát "proč". A též jsem už mnohokrát psal, že lidé velmi často přijmou jakoukoliv odpověď než aby se drželi trošku při zemi a uznali, že to třeba může být složitější. Jaká je odpověď na "proč" tohoto případu bude každému jasné z následujícího citátu z jednoho článku, co se o daném případu objevil na www.ct24.cz: "Během projevu při následném státním smutečním aktu bojoval prezident Köhler s třesoucím se hlasem a slzami poté, co znovu přečetl jména všech 15 obětí milovníka střelných zbraní a akčních počítačových her." Ano, poznali jste správně. Tentokrát za to všechno můžou počítačové hry a je jen otázkou času než nebudeme smět pro naši bezpečnost nosit ani nic na osobní ochranu. Pro mnohé fanatické pacifisty je zřejmě příjemnější fňukat nad mrtvolou bezbranného člověka nebo posadit do kriminálu člověka, co se ubránil a ublížil přitom chudáčkovi násilníkovi, který si zbraň vždy nějak opatří. Ale zpět k tématu. "Odborníci" jistě zase "potvrdí" negativní vliv her na mládež (neřešíc přitom otázku, že bez problémů tyto hry hrají po celém světě snad stovky milionů lidí), toho se následně chytnou média, politici a rodiče pozůstalých. U médií ani politiků to nijak nepřekvapí a u rodičů pozůstalých se to dá vzhledem k vypjaté situaci tolerovat.
Mnohem horší je ale nerozum veřejnosti. Rodiče pozůstalých se kategoricky vyjádřili k zákazu hraní krvavých počítačových her a spousta veřejnosti se bohužel vemi ráda přidá. Musíme si zde uvědomit pár důležitých věcí. Především rodiče zabitých nejsou momentálně kompetentní něco požadovat. Jsou plní oprávněné nenávisti, ale potřebujou si najít obětního beránka. Budou se cítit líp, když budou stovky milionů lidí po celým světě trpět zákazama, jen aby ukojili vlastní nenávist. Chtěj si vybít vztek. Choděj kolem a říkaj si, že někdo za to může, protože to přeci není normální a někdo za to musí trpět. Považují se za ty hodné a proto nám ve jménu dobra chtějí zakázat hrát některé hry. Kdyby se jim to povedlo, budou se cítit ukojeni, budou dál chodit truchlit nad hroby svých blízkých a říkat si, že pro svět něco udělali. Vůbec jim už nedojde, že plno obětí násilníka jistě hrálo tyhle brutální hry taky. Ani je to nenapadne, protože oni si našli beránka, kterýmu chtěj teď podřezat hrdlo a to je pro ně důležitější. Přirozený pud jim velí krev vykoupit krví. My se ale nesmíme nechat zblbnout. Oni mají na svoji nenávist právo a je chápatelný, že jsou mimo. My ale nejsme. Nás se to svým způsobem netýká a proto bychom měli prokázat narozdíl od nich chladnou hlavu a jednat víc z pozice rozumu než z pozice nenávisti a strachu. Já chápu jejich nenávist, zlobu a smutek, ale je mi zle z toho, že je plno lidí v tomto šílení podporuje. Ten týpek zabíjel, protože to byl magor, ne protože hrál hry. K čemu jsou vůbec hry? Stačilo si pustit zprávy, když se chtěl posilnit. Tam je krve mnohem víc než ve hrách. Skutečný krve, ne tý virtuální, kterou holt občas nějakej dement nedokáže rozpoznat od skutečný a tak si díky němu další mraky šílenců (a lidí podělanejch strachy, že se jim to může stát taky) potom přihřejvaj polívčičky na stupidních zákazech omezujících lidskou svobodu. Ten zákaz jim může přijít jako možná prevence, ale fakticky je to jen buzerace a NIČEMU TO NEZABRÁNÍ! Když nebude mít hry, pustí si akční filmy. Když zakážeme je, pustí si již zmíněné zprávy. Když zakážeme i ty, tak zaživa vykuchá vlastního křečka nebo přitluče kočku na strom. Půjdete pak vyhlazovat zvířata, protože "blbeček se posilnil zabitím zvířete a je třeba dělat prevenci"? Je prokázáno, že mnoho masových vrahů "začínalo" mučením zvířat. Co takhle je vyhladit, no? Nebylo by bez těch nebezpečnejch "němejch tváří" na světě lépe? Je to úplně stejný jak když pozůstalí po těžkém kuřákovi žalují tabákové koncerny. Zřejmě jim nestačej obří nápisy na cigaretách, který varujou před zničením vlastního zdraví. Zřejmě jim nestačí, že každej blb ví o škodlivosti cigaret a že i tak se mnozí SVOBODNĚ ROZHODNOU pro kouření. Někteří nezemřou, jiní ano. Takhle to chodí. Ale vždy se najde dost lidí, co si potřebujou ukázat, že jsou morální a tak chtěj všem ostatním VNUTIT SVOJE DOBRO. Již se mě jeden člověk ptal, zda bych si troufl toto říct do očí i pozůstalým obětí. Má odpověď je: Ano, přesně toto bych si jim troufl říct do očí a s radostí bych to i udělal. Hlavně bych podtrhnul to, že i jejich milovaná dítka (nic ve zlém proti nim) jistě taky hrála podobné hry. Téměř každej mladej člověk projde obdobím, kdy takovéto hry hraje. Je to přirozené. Přirozený je i strach z toho, že se něco takového stane, ale tomu prostě nelze zabránit. Taky přemýšlejte nad tím, kolik lidí si vybije agresivitu u počítače a NEPROVEDOU PAK NĚCO TAKOVÉHO. To už odborníci nezmíněj, přestože je to taky ověřený fakt. Kolika takovým masakrům již zřejmě bylo zabráněno, protože si dotyčný vybil agresi ve virtuálním světě, u zpráv nebo akčního filmu? Ale o těch se nedozvíte. Jak byste taky mohli, když se to nestalo. Těžko vám ve zprávách řeknou: "Dnes, v této a této škole nedošlo k masakru, protože potenciální vrah si pravidelně vybíjí agresi u počítačových her. Přejme jeho potenciálním obětem pěkný a dlouhý život a nyní se podívejme na předpověď počasí." Zákaz je oblíbené a jednoduché řešení. Proč použít mozek, když můžeme použít sílu? To už se totiž nehodí. Dneska se hodí pranýřovat počítačový hry. Dneska se hodí buzerovat, omezovat a zakazovat.
Lidi, mějte sakra rozum. Ať už máte jakejkoliv pohled na svět. Ať už jste levičáci, pravičáci, pánbíčkáři, ateisti nebo cokoliv jiného. TOHLE JE O SVOBODĚ A TA SE TÝKÁ NÁS VŠECH. Ta událost je velkou tragédií a vždy bude šance, že se něco takového stane. Zákaz to ale nevyřeší. Magor zůstane magorem. Podobné případy budou následovat a určitě se zase najde spousta lidí, co sami sebe považují za vzor morálky a správného názoru a budou se snažit VNUTIT TO OSTATNÍM. Je jenom na nás, zda si to vnutit necháme. Pozůstalí obětí mají právo takhle šílet. Potkala je příšerná tragédie, kterou by neměl nikdo zažít. Celá situace pak působí jakoby "spojovacím dojmem". Nemylte se. Nikoho tohle nemění, nikoho to skutečně nespojuje. Na chvíli si připadáme bližší, protože "na jedný straně je vrah a na druhé jsme my". Je to ale iluze. Takovéto tragédie NESMĚJÍ být měřítkem. Jsou to choré výjimky způsobené chorými mozky. To nejhorší, co můžeme udělat, je vyvolání stejně choré reakce a vlastní strach a nenávist ventilovat v nějakém dementním zákazu.
Cituji opět z jednoho článku na www.ct24.cz (přesná adresa zde: http://www.ct24.cz/svet/49202-obcane-i-politici-ve-winnendenu-uctili-obeti-skolniho-masakru/ ): "Prezident Köhler a kancléřka Merkelová se dnes měli sejít s příbuznými obětí. Právě na ně a Oettingera se v otevřeném dopisu obrátili příbuzní pěti z winnendenských obětí (moje poznámka: pěti obětí? Zajímal by mě názor zbytku). "Chceme, aby se v této společnosti něco změnilo, a chceme přispět k tomu, aby se žádný druhý Winnenden nemohl odehrát," napsali rodiče v listu. V něm volají po zvýšení věkové hranice pro výcvik střelby z pistolí velkého kalibru z dnešních 14 let na 21 nebo úplný zákaz takových zbraní ve sportovní střelbě (opět moje poznámka: Ano, vrah spáchal sebevraždu, tak potrestáme aspoň sportovce). Násilí by mělo být podle rodin obětí omezeno i v televizi (moje pozn.: vivat cenzura), děti a mládež mají být lépe chráněny na internetu (moje pozn.: vivat další cenzura!). Kategoricky rodiny požadují zákaz takzvaných zabijáckých počítačových her (moje pozn.: vivat lidská blbost!). Německý řetězec obchodních domů Galeria Kaufhof mezitím oznámil, že s ohledem na krveprolití ve Winnendenu stáhne takové hry z nabídky (moje pozn.: lidská blbost v praxi.)." ---> K tomu snad jen dodám, že (historií mnohokrát ověřeno) mezi přeborníky na tento druh zákazového kreténismu jsou Němci na prvním místě. O to větší důvod nenechat si to od nich naočkovat a použít radši rozum.
Pamatujte na to. Magorům jako byl tenhle NIKDY NEZABRÁNÍTE ZPŮSOBIT TRAGÉDII. Zato si spolehlivě můžete zkurvit vlastní život kupou zákazů, které si necháte "vnutit pro své dobro" (Viz USA po teroristických útocích nebo podobných útocích magorů na jejich školách - zákazy pro vlastní bezpečnost, omezení svobody kde to jen šlo - když se něco takového stane, je to hrozné, ale bodnout proto vlastní svobodu do zad je dle mého větší tragédie.). Co zde vymýšlejí různí zastánci cenzur a zakázů není taky nic jiného než terorismus. Snaží se využít atmosféry strachu k prosazení útlaku svobody. Je nesmírná škoda jakékoliv podléhání podobným tendencím. Ať už se jedná o Ameriku, jejíž pověst svobodné země nesmírně trpí pod tíhou všemožných omezení vyvolaných strachem o vlastní bezpečnost nebo o jakoukoliv jinou zemi. Přemýšlejte nad tím prosím. Případ masakru ve Winnendenu se týká skutečně nás všech. Vyvolává totiž stav, kdy může být cizí blbostí ohrožena naše svoboda a když se tohle stane skutečností (viz opět citát výše), to je pak teprve skutečnej průšvih.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Je hořkou ironií demokracie, že pro svou životaschopnost musí používat nedemokratické postupy. Je ještě více k pláči, že lidská blbost, sobectví, závist a nenávist nás stojí tolik peněz!
OdpovědětVymazatSnad jen k té církvi se neodpustím konkrétní komentář - mrzí mě, že bys v případě, že Ti někdo podává pomocnou ruku, dobrovolně a nezištně, začal zkoumat kdo to je a co má za sebou. Není to snaha přihřít si polívčičku, je to upřímná snaha pomoct obětem i tomu chudáčkovi tak jak umí - modlitbou. Osobně v modlitbě spotřuji ohromnou sílu, protože nikdy nejsi bezmocný, můžeš se minimálně pomodlit :) Ale to je názor věřícího.
Pavel: Jo, je to takovej dost ošemetnej paradox demokracie. Respektive je to přesně to její místo, který vyžaduje odpovědné lidské přemýšlení a zároveň je to místo jejího zániku, protože lidem to odpovědné lidské přemýšlení tak trošku chybí. Dalším faktorem je pak lidská neschopnost vážit si něčeho. Viz ta svoboda slova. Kdo za ni umíral, ten by ji nikdy nevyměnil za pomyslnou větší bezpečnost. Bohužel jsme teď v místě, kde se demokracie pomalu, ale jistě začíná rozpadat. Pro nás tím hůř, že jsme k ní přistoupili ve chvíli, kdy ten rozpad začal a tedy si ji neužijeme zdaleka tolik, co ostatní země. Možná je to i dobře, ale nikdy nevíš, co bude následovat.
OdpovědětVymazatK té církvi - Jo, vim, že se k tomu tak nějak prostě zapojujou a koneckonců jsem je zmínil jen okrajově, protože mě osobně by prostě vadilo, aby za mě vedla modlitby tato organizace. Je to jak kdyby ti nad hrobem chtěl kázat komunista usmíření se stranou. Asi takhle to já vnímám. Sílu modlitby si uvědomuju, to se neboj. Jakákoliv myšlenka má sílu a v modlitbě je o to víc zesílená, když se na ni skutečně soustředím a skutečně ji věřím. Zde to ale ještě upřesním - už jsem se párkrát setkal s tím, že mi křesťani říkali, že se za mě budou modlit, ale tím stylem, že to byla spíš výhrůžka a o takový modlitby jsem opravdu nestál. Ale na druhou stranu si pamatuju, jak jsem jednou vystoupil z busu a stála tam kousek jedna stará paní (tipoval jsem ji na 90 let minimálně) a poprosila mě, jestli bych ji nepomohl s taškou kousíček, bo to měla těžký, tak jsem ji to vzal všecko a pomalu ji to dotáhnul až domů a cestou jsem s ní povídal a tak a ukázala se jako hodně milá a inteligentní osoba a na konci se mě zeptala, jestli věřím v Boha (na krku měla křížek, tak mi bylo jasné, kterého myslí). Já jsem ji řekl, že jsem tak trošku pohan, co má svoje vlastní bohy, ale vnímá je spíš jako symboly než jako živoucí existence a vzhledem ke křesťanství jsem spíš na opačný straně a to nemyšleno jako vyznavač zla, ale že církev a organizovaný věření prostě nemám v lásce. A ona se usmála, že plně rozumí a řekla mi, že Bůh mě má rád takového jaký jsem v srdci a že se za mě večer pomodlí. Bylo vidět, že měla fakt radost, že jsem ji pomohl. A od týhle paní jsem z toho měl fakt dobrej pocit. Vůbec mi to nevadilo. Z ní jsem cítil prostě jenom dobro a upřímnost. Necítil jsem tam strach z pekla nebo skrytou nenávist s jakou mi kolikrát křesťani nadávali za nepřijetí jejich světonázoru (a u kterejch jsem měl pocit, že mi tou modlitbou spíš vyhrožujou) a věděl jsem, že v její modlitbě strach a nenávist obsažený nebudou.
Pat: Mrzí mě, že máš takovou zkušenost. "Budu se modlit za Tvé obrácení" nemá být výhružka, ale mělo by to být skutečně přání toho nejlepšího, tedy - "budu se modlit, abys dostal to, co je podle mě nejlepší". Za sebe říkám, že si nemyslím, že bys byl antikrist, jen prostě nevidíš přidanou hodnotu v církvi jako instituci a v křesťanském Bohu jak jej popisuje ona instituce.
OdpovědětVymazatPokud by komunista věřil, že po smrti je vhodné přijít do strany, že mi to zajistí štěstí, asi bych nemohl než mu poděkovat, jakkoliv něčemu takovému nevěřím (ale souhlasím, že se ve mně všechno točí odporem).
Pavel: Mno, správně jsi napsal, že by se v tobě vše točilo odporem u toho komunisty. A točilo by se to oprávněně. Ono totiž pokud se někdo takhle k tobě jakoby přihlásí a ty to neodmítneš, tak se svým způsobem stáváš jistým spolupachatelem té ideologie. Je ti blbý dát nesouhlas a tak to tak nějak "překousneš", ale sám z toho nemáš dobrej pocit.
OdpovědětVymazatJak jsem psal, tak u tamté paní mi to nevadilo. Ta ve mne viděla dobrého člověka a v její modlitbě nebyl strach ani nenávist. Víš co, já plno křesťanů vidím, že prostě jsou nasáklí tou svojí rétorikou lásky a pochopení, ale skrz to z nich přímo čiší nenávist ke všemu nekřesťanskému, strach z pekla a to, že nesnáší lidi jako já, ale jakýsi jejich ideopostoj jim říká o vykonání modlitby za hříšníky. Té paní bylo jedno, že jsem nekřesťan. Přála mi dobré, protože jsem ji nezištně pomohl, popovídal si s ní, atd. Nemodlila se za mé ideologické obrácení. Kdyby všichni křesťani byli jako ona, neměl bych s tím nejmenší problémy. Byla tak nějak hodně blízko tomu, co jsem tady už někde popisoval, když jsem mluvil o tom, že se máme orientovat na dobré činy jako takové, ne na jejich ideologizaci či jejich zdůvodnění v nějakém řádu...teda teď ale nevim jestli jsem to psal tady nebo jinde, ale psal jsem, že mnoho dobrého mi dal můj dřívější satanismus, ale pak jsem pochopil, že ta ideologie je problematická, přestože jsou tam krásné věci a velmi rozumné myšlenky. Nepřitahuje to jenom rebely jako jsem já, ale i skutečně zlý magory, kteří vnímaj tu symboliku jako adoraci zla. Moje myšlenky se proto nezměnily, stále jsem uvnitř satanista a vím jak jsem to vnímal a jak to vnímám i teďka, ale prostě už to nešířím jako ideologii. Jde o jednotlivý činy, jednotlivý pohnutky, atd...na to by se mělo křesťanství zaměřit. A neodůvodňovat to vše nějakými nařízeními a citáty. Myslet prostě tak trošku srdcem.
Pat: jj, psal jsi to sem. Jinak křesťani mají (a to už jsem psal taky) dvě přikázání lásky - miluj Hospodina, Boha svého.. a miluj bližního svého jako sebe sama. Pokud někdo srší nenávistí, pak to není dobrý křesťan.. Nestáváš se tím spolupachatelem ideologie, ten strach je irelevantní, pokud Ti chtějí nezištně pomoct.
OdpovědětVymazatPavel: Mno, nezištně pomoct. Budiž, ale i tak je mi to silně proti srsti. Bylo by ti taky s těma komunistama.
OdpovědětVymazatJinak nenávistí občas srší každej. Je to přirozený. Akorát nenávist mnohých se kryje láskou a dobrými úmysly. Samozřejmě tím netvrdím, že to takhle dělá každej, ale už jsem narazil na dost velkej počet takovejch lidí a řekl bych, že v populaci jich bude nezanedbatelná skupina a setkal jsem se s tím zvláště u mnoha křesťanů, kteří z jedné strany jsou masírováni láskou k bližnímu a z druhé jsou ideologicky oddáni, což pak vede k modlení se za mé chříchy podpořené vidinou toho, jak navěky hořím v pekle:)
A k těm špatným křesťanům - mno, ono je to složitější, protože světonázor se ospravedlní či naopak znemožní až uvedením do praxe, kde se ukáže, jak na to lidi reagujou. Můžeme pak třeba říct, že lidé mnou popsaní nejsou dobří křesťané, ale stejně tak nemůžeme popřít, že tenhle světonázor podobné lidi dost silně přitahuje.