Homosexualita, úchylky a pokrytecká morálka

K napsání této úvahy mě přiměla momentálně nová a naprosto úžasná zpráva z Polska. Nějaký katolický politik tam chce v zoo zakázat homosexuálního slona. Vzpomněl jsem si přitom i na jiné perličky z této Bohem dotčené (ačkoliv možná by lepší výraz byl "Bohem pošahané") země. Namátkově například boj proti homosexualitě teletubbies či snaha asi 50 poslanců za prohlášení Ježíše polským králem. Ale co taky čekat od země, kde jsou přestárlí panicové největšími odborníky na antikoncepci.
Předně musím říct jednu důležitou věc. Takovéto zprávy mi dělají ohromnou radost a to nejenom tím, že se u nich pokaždý nádherně zasměju. Čím víc podobných zhovadilostí totiž různí náboženští fanatici vymyslej, tím míň je budou lidi brát vážně a to zvláště s ohledem na jejich vlastní sexuální aféry, vesměs homosexuálně-pedofilního charakteru. Myslím, že je jen otázkou času, než tam nějakýho podobnýho pošuka napadne nepouštět k sobě v zoo různé páry zvířat dříve, než budou oficiálně oddány knězem. Když maj sex bez svatby, tak je to přeci taky pohoršující a navíc hřích, ne?:) ... Trošku teď i vzpomínám na Pata Condella, který zmiňoval jistého tele-evangelíka, pana Robertsona, který se po útocích v New Yorku shodnul s jiným podobným šaškem v televizi, že útok byl způsoben potratáři a lesbičkami. Též mi nedá zde nezmínit Patovu otázku teologům: "Je hříšnější, když kněz znásilní dítě s kondomem nebo bez? O kolik horší je mít přitom kondom?" Zároveň zde vzpomínám na jednoho člověka, kterého jsem dříve slyšel mluvit o zážitcích ze studií na Karlově univerzitě. Říkal, že tam nějaký čas pobývali někde společně s teology, všechno budoucí kněží, atd. Prý byli takoví divní a prý hned první noc, co tam spal, musel odmítat nabídky několika mužů. K tomu asi není víc co dodat...
Tím se dostávám k další věci, kterou bych rád k tomuto tématu řekl. Podobné zážitky jen potvrzují, že k náboženstvím a též k různým militantním a sexuálně bigotním ideologiím se velmi často uchylují jedinci, kteří se snaží ovládnout vlastní bujnou sexualitu a tak není problém narazit mezi kněžími na homosexuály, případně třeba na transvestity mezi nacisty (osobně znám několik případů, byť si myslím, že to budou výjimky, ale i tak se jedná o ideologii sexuálně velmi bigotní, takže ono tam těch úchylů různého druhu bude mnohem víc). Proč ale tito lidé tak moc touží ovládnout své choutky? Ubližuje snad někomu, že se někdo rád obléká do dámského prádélka? Je to nemorální, že někdo v tom hledá své uspokojení? Mě to nemorální nepřijde. Každej jsme nějakej. A je to vidět naprosto všude. Já třeba ve škole nesnášel matiku, někdo jinej ji miloval a nesnášel třeba to, co bavilo mě. To samé platí i v sexu. Někomu stačí klasika, někdo si občas potřebuje poškádlit nějakou tu otrokyni, případně si sám zaotročit. Někdo rád fetish, jiný piss a když to baví oba partnery, jsou pak oba spokojení. Proč by taky neměli být? Hodně často například platí, že otročit potřebují lidé, kteří v práci mají hodně velkou odpovědnost a musejí mít na starosti hodně podřízených. Jak lépe si někdo takový odpočine, než že totálně vypne a nechá se ovládat na chvíli v rámci domluvených hranic někým jiným? Samozřejmě ne každý takový je, ne každý to vyhledává, ale to z dané věci nedělá nic špatného. Na každým se něco najde. Otázkou ale je - proč to vůbec řešit? A jsem přesvědčen, že tato otázka je stěžejní, protože kdyby si ji dokázali položit všichni ti úchylové, co se snaží náboženskou bigotností nebo militarismem či fanatismem za nějakou ideologii (nemyslím tím zdaleka jen nacismus, u militantů ostatních ideologií to bývá stejné) ukázat sami sobě, že "oni jsou normální", tak by jim třeba došlo, že plno těch věcí, za které se u sebe stydí, jsou naprosto v pořádku. Možná by je pak trklo, že se stali pouze obětí jiných latentních úchylů, kteří označují za homosexuály, pedofily a úchyly hodné léčení nebo popravy každého, kdo jim nějak nesedí. Co zde též stojí za zmínku, je jistá hodně hnusná taktika skrytá v démonizování lidské sexuality. V sexualitě se totiž skrývá ohromná síla. Je to energie, která musí někam proudit. A pokud je někdo například náboženský kazatel a potřebuje si k sobě více připoutat věřící, tak není nic jednoduššího než mu začít kecat do sexu. Pokud je ten člověk dostatečně primitivní, aby to sežral, je váš. Protože na sex člověk myslí prakticky pořád, ale vy ho místo toho donutíte neustále myslet na ideologický žvásty, které mu chcete nacpat do hlavy (přečtěte si Orwella - 1984). Takový člověk se taky mnohem méně bude radovat ze života, protože jeho pudy stále zůstanou neuspokojeny, zato bude mnohem více snít o ideálním životě v ideálním státě nebo ideálním náboženství. O životě, který nebude plný utrpení a strádání. Že trpí a strádá, protože je blbej, a věří, komu nemá, už takový člověk zpravidla poznat nedokáže.
A teď k samotné homosexualitě konečně. Jsem proti svatbám homosexuálů. Manželství je jedním z pilířů společnosti a neměli bychom vážnost tohoto svazku takto rozmělňovat. Bohatě by měla homosexuálům stačit právní norma, která jim zajistí stejné možnosti ohledně sporů v majetku, jako mají sezdané páry. K tomu by měl stačit oběma podepsaný papír. Dále jsem proti adopcím dětí homosexuály, ale zde by to chtělo i průzkumy od odborníků, protože já osobně si nedovedu představit, že by moji orientaci ovlivnilo, kdyby mě vychovával homosexuální pár; a upřímně - radši bych to, než vyrůstat v děcáku mezi kofolama. Tohle je na delší diskusi, ke které chybějí odborné podklady. Nicméně již nyní mohu jistě říct, že adopce k páru muž-žena musí mít vždy přednost. Dále si ale myslím, že homosexualita je každýho věc a nechci do toho nikomu kecat. Odmítám ale její zařazení na stejnou úroveň jako je heterosexualita. S podobnými tendencemi nechť jde homosexuální lobby do řiti. Homosexualita je slepá cesta přírody, protože homosexuál se dále nerozmnožuje. Homosexualita je odchylka a musí za ni být považována, ale nevidím nejmenší důvod ji léčit či postihovat. Je to záležitost těch lidí a ne nikoho jiného. Společnost by se k tomu měla postavit jako k neškodné odchylce soukromého rázu a dál to neřešit.
A k sexualitě celkově - pokud někdo někomu neubližuje (což v praxi znamená, že kategoricky odmítám znásilnění, týrání zvířat při sexu, pedofilii, nucenou prostituci a podobná zvěrstva), tak nemá nikdo právo mu ideologicky kydat do jeho sexuality, ať už je jakákoliv. Zde se taky ukazuje něco, co by se dalo nazvat tolerancí. Tolerance znamená, že něco přetrpíme. Například mi přijde směšné vidět někde průvod homosexuálů, kde tlustí a chlupatí chlapi pobíhají oblečení jako pohádkové víly, atd. A přijde mi nechutné, když v telce občas problesknou záběry na nějaký podobně přitažlivý páreček vyměňující si vášnivé polibky. Ble. Ale taky mi přijde, že to je prostě jejich věc. Ubližujou tím někomu? Ne. Ta tolerance je zde důležitá, protože každý máme plno zvyků a malicherností, které někomu třeba neseděj, ale musíme se vzájemně tak nějak tolerovat, protože jinak bychom se zde museli okamžitě povraždit. Vždyť i samotná hudba je toho dokonalým příkladem. Kdyby si příznivci jednotlivých směrů začli nárokovat svůj hudební směr jako jediný správný, tak se tady prostě vyhladíme. Jsem přesvědčen, že každý, kdo tohle čte, má nějakou svoji slabůstku. Větší nebo menší. To je jedno. Uvědomte si, že plno lidem by ta vaše drobnůstka mohla přijít nechutná či alespoň nezajímavá. A necháte si do toho od někoho kydat? Nenecháte. A mnoho lidí má tu slušnost, že toto ví a tak vám do toho nekydají. Buďme tedy k sobě navzájem takto slušní a nelezme jeden druhému do soukromí. A tím nemyslím nezájem o dění okolo (pokud někdo ví o týrání děcek odvedle třeba, tak není lezení do soukromí, když v tom podnikne nějaké kroky a též nebude nepřistojným zásahem, když dotyčný tyran schytá, co si zaslouží). Mám tím na mysli schopnost přiznat si, že se mi třeba něco líbí nebo nelíbí, ale když vidím, že tím nikdo nikomu neškodí, tak mu to prostě o hlavu moralisticky neomlátím a respektuji jeho teritorium.
A ještě pár myšlenek nakonec - Snahy o démonizaci lidské sexuality mají ještě jeden velmi negativní dopad. Opět zmiňuji, že každý nějakou tu slabůstku máme. Ale společnost, která jakékoliv odchylky od "normálu" odmítá, bude takovéhoto jedince automaticky tlačit buď k tomu, aby svoji sexualitu potlačil (a pak je otázka, kde to vybouchne ven odjinud) nebo naopak ten jedinec nedokáže tu sexualitu potlačit, a tak, aby vypadal "slušně", z jedné strany hlásá, jak je morální a z druhé v soukromí dělá pravý opak. Můžete třikrát hádat, jaký vliv má asi na jedince, když morálku nepovažuje za něco, co je zde pro ochranu společnosti, ale za policajta, který nad ním stojí, kdykoliv připraven ho přetáhnout vumlem za jeho přirozenost. A uvědomte si, že onen zmíněný "jedinec" jsme my všichni. Naše společnost je ještě celkem liberální, ale ne každej má tu kliku. Paradoxní zde je, že čím bigotnější se společnost snaží být, tím více bude podporovat skutečné negativní vlastnosti. Společnost, kde se každý musí přetvařovat, je společností lhářů, křiváků a podvodníků. Lidí, kteří se permanentně trénují v porušování pravidel, protože ta pravidla jsou špatně nastavená. Kam asi taková společnost povede? Bylo by velmi naivní si myslet, že permanentní lhaní a přetvářka v jedné oblasti nebudou mít vliv na oblasti ostatní.
A proto si myslím jediné - buďme k sobě v sexualitě upřímní a nenechme si do toho od kohokoliv mluvit, zvláště ne od přestárlých náboženských paniců či ideologicky zapálených ignorantů, co se nám snaží vnutit svoji "jedinou absolutní pravdu." K smíchu jsou takoví, ale my jsme taky k smíchu, pokud si tohle necháme líbit! To nejhorší, co můžeme pro svoji moralitu udělat, je, že si začneme zakazovat přirozené věci a kecat jeden druhému do soukromí! My musíme budovat společnost, kde vzorem je rovný, čestný, upřímný a sebekritický jedinec. Lidé hlásající bigotní sexuální morálku sami sebe považují za mesiáše morality, ale to je omyl! Oni jsou jejími největšími hrobaři! Vycházet z lidské přirozenosti a pracovat na její kultivaci, to je správná cesta ke kultuře! Nebude totiž nikdy rovná a skutečně velká žádná společnost, která sama sobě permanentně lže! A otázka lidské sexuality je v tomto největší zkouškou a proto právě u ní bychom měli začít!