Pecinova "romská karta"

Že vláda v poslední době pomalu rozjíždí program na boj proti extremismu není žádným tajemstvím. Jeho součástí je i takzvaná "romská karta". Vládní experti došli k závěru, že extremistům je třeba vzít vítr z plachet tím, že vláda začne sama řešit jejich oblíbená témata. Bude však Pecinova romská karta esem v rukávu nebo jen dalším z mnoha nízkých čísel? Snaha ukončit filosofii natažené ruky, donutit Cikány, aby se o sebe začli víc starat sami, posílali děti do školy, platili nájmy, elektřinu, pracovali, atd. zní na první pohled jako skvělá věc a nijak nepochybuji, že to i spoustu lidí uspokojí.

Já osobně z toho ale zrovna moc radost nemám. Za prvé tady byly podobné kecy už snad tisíckrát, nikdy se nic fakticky nevyřešilo a pokaždý to jen stálo hrozný prachy, za další mě hned na začátku trknul do hlavy samotný důvod této vládní činnosti. Jedná se o SOUČÁST BOJE S EXTREMISMEM. Prvotním impulsem tedy nebyly problémy s Cikány a je totálně mimo, kdo by si snad myslel, že si jich vláda konečně všimla. Situace se nezměnila ani o kousek. Stejně jako předtím, ani teď o Cikány nikomu nejde a to samé platí i o nebohé části obyvatel ČR, kteří mají tu smůlu, že bydlí někde poblíž. Vládě záleží čistě na znemožnění rehabilitace národních myšlenek v obecné diskusi a odčerpání skutečných i potenciálních voličů národoveckých směrů. Nejde tedy o řešení, ale naopak o zabránění tomu, aby se někdy něco řešit začlo. Skutečná reforma by totiž musela jít až do hloubky společnosti a totálně odsoudit současný sebevražedný multikulti-politkorektní přístup k menšinám a přesně tomuhle se naopak vláda staví do cesty. Systém si všimnul, že mnozí lidé začli být naštvaní a tak se je snaží opětovně ukolébat do sladkého nicnedělání. Avšak už jen to, že důvodem k řešení romské problematiky není romská problematika, ale šlapání na systémová kuří oka, by mělo u každého člověka vyvolat alespoň kapku ostražitosti.

K tomu bych jen rád dodal, že vládní snaha převzít údajným extremistům oblíbená témata je zároveň velkou výzvou pro extremisty samotné, aby naopak vládě vzali její oblíbená témata a naučili se zapojit do široké politiky a oslovit všechny možné skupiny obyvatel. Vláda zde svojí činností paradoxně dává extremistům najevo, kudy se mají vydat, aby zlepšili své výsledky.

Dále je třeba si uvědomit, že ačkoliv plán v nás má vyvolat falešný dojem, že teďka se už konečně stát s Cikánama mazlit nebude, pouze opak může být pravdou. Jsme totiž součástí západní civilizace a jedním z trendů je bohužel totální podlézání komukoliv, kdo je označen za utlačovaného. Čím hlouběji se zapadne do takové řitě, tím delší potlesk multikulturních ideologů bude následovat. Nelze si tedy myslet, že vláda se skutečně pokusí Cikány trošku popostrčit, aby se sebou začli něco dělat, protože by to ihned bylo označeno za rasismus. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že plán bude bez úspěchů, pokud se vůbec po volbách nějak rozjede. Peněz koneckonců dnes není moc a základním cílem je vzít údajným extremistům voliče, ne řešit romskou problematiku jako takovou. A i kdyby se situaci náhodou povedlo nějak zlepšit, což by na zdejší poměry byl prakticky zázrak, tak to stejně nic nevyřeší dlouhodobě. Přijdou další problémy s dalšími menšinami a jakmile se zase někdo ozve, dostane prostě nálepku nácka a vláda pohotově vytáhne na další antiextremistickou křížovou výpravu, ověšena pozlaceným brněním již tisíckrát řečených a nikdy nesplněných slibů.

Zároveň by ale byla sranda, kdyby se něco skutečně zlepšilo. Vláda sama by tím fakticky prokázala, že onen údajný extremismus má smysl. Dokud totiž nezačly po městech běhat skupinky aktivistů a národovecká scéna nenastartovala průnik do politiky, tak na romskou problematiku všichni politici kašlali a můžeme se spolehnout, že pokud národovecké aktivity poleví, budou na ni kašlat znovu.

Pro nás je tedy primárním úkolem v této záležitosti jediné - neusnout na vavřínech a nenechat si od vlády blbnout hlavu fiktivní činností. A slovíčkem "nás" nemyslím jen národoveckou scénu, ale kohokoliv, kdo čte tento článek. Myslím si totiž, že vláda zde ani tak nemá strach z národovců jako spíš z možnosti, že by se lidi postupně naučili brát věci skutečně do svých rukou. Pro jakoukoliv vládu totiž vždy bylo nejnebezpečnější, že lidé začnou myslet a jednat. Pouze masa nečinných ovcí ochotných vzdát se svých názorů a nechat za sebe přemýšlet někoho jiného je manipulovatelná a tím i ovladatelná. Žádná vláda si nikdy nebude nic přát víc než aby lidi drželi hubu a krok. Naše vláda není jiná. Pamatujte na to až vám zase začnou politici mazat med kolem huby a dělat vše pro to, aby vás ukolébali v pocitu bezpečí a toho, že "oni už se postarají, vy si zatím můžete dáchnout".

Praha: matka ghett

Na světě asi není člověk, který by si občas alespoň na chvilku nepřál vidět do budoucnosti. Někdo proto touží po stroji času, jiný čte horoskop, další si nechá věštit budoucnost z dlaně od Cikánky na pouti. Proč ale vstupovat na pole sci-fi technologií nebo okultních věd? Bohatě stačí procházka po václaváku. Česky se nedomluvíte, tma je tam i ve dne, permanentně vám někdo nabízí drogy nebo prostitutky, všude smrdí moč, na lavičkách se válej homelessáci, občas po vás někdo chce "nějakou tu pětku na rohlík" a bezpečně se tam necítíte ani se zbraní v kapse.

Centra dávných kultur byla pokaždé výkladní skříní civilizace. Jedna nádherná stavba střídala druhou. Národ prokazoval svoji moc a velikost neskutečně krásnými uměleckými díly a samo takové město bylo něčím jako obřím uměleckým dílem. Praha je svým způsobem stejná. Taky je to výkladní skříň. Bohužel výkladní skříň multikultury. Ulice jsou špinavé, pohyb v noci je nebezpečný, památky i obyčejné domy jsou posprejované a spousta věcí prostě chátrá. Celé město působí neskutečně nečistým dojmem. Samozřejmě jsou určité části lepší a určité horší, ale celkově to je fakt průšvih. Myslím, že hlavní město země by mělo podléhat trošku jiným pravidlům než ostatní města. Mělo by skutečně být tím nejlepším, co kultura nabízí. Každý občan by měl být pyšný na výkladní skříň své země. Drtivá většina lidí mě známých ale Prahu zrovna dvakrát v lásce nemá. Není se čemu divit. Komu by se také líbila výkladní skříň přetékající špínou a smradem?

Na začátku článku jsem psal cosi o budoucnosti. Ano, přesně to nám Praha ukazuje. Přelidněná multikulturní žumpa v celé své parádě. Kdo chce znát budoucnost své obce, měl by se podívat do Prahy, kde je multikulti "pokrok" nejvíce vpředu před zbytkem republiky.

Bylo by ale hrubě nefér psát jen o Praze a zbytek země nechat bez povšimnutí. Krátkodobý pobyt v Bílině mě taky hodně naučil. Praha je ale výjimečná. Zatímco Bílina (a zdaleka ne jen ona) ukazuje budoucnost míst obývaných Cikány, Praha, krom cikánských částí, ukazuje budoucnost míst přijímajících současnou politkorektní multikulti. Již zmíněný václavák je pro takové poznání ideální místo. Pokud by to někomu nestačilo, doporučuji navštívit přilehlý "sherwood" a pár ROMantických hospůdek okolo.

Naskýtá se otázka: "Co s tím?" Je dost lidí, kteří na víkend z dané lokality zmizí, další se odstěhují radši úplně pryč. Je to ale řešení? Ve skutečnosti totiž není kam utíkat. Zatím samozřejmě ano, ale do budoucna nikoliv. Vzhledem k cikánské porodnosti je třeba počítat s rapidním zhoršováním situace ve všech místech, kde se již nyní Cikáni nacházejí. To samé platí o černo-imigrantské situaci, kterou lze dnes a denně zažít na václaváku. I ten se pomyslně rozroste jak do svého okolí, tak i na mnoho dalších míst. Jak dlouho to tak ještě necháme? Chceme opravdu dojít až do situace, kdy Praha, matka měst, se stane Prahou, matkou ghett?

Křesťanství - hippie judaismus

Poslední dobou se mezi nacionalisty a lidmi podobného smýšlení stále častěji setkávám s různými odkazy na křesťanství, nutnost reformy církve nebo založení jiné - pravé křesťanské - církve, atd.

Dnešní článek bude dalším střípkem mého boje proti tomuto nešvaru.

Prvně jsem dospěl k závěru, že kdybych byl Žid, ukřižoval bych Ježíše taky. Odpověď dostanete společně s odpovědí na otázku: "Jaktože Židé, ač rozptýlení, přežili tak dlouho?" Je to jejich náboženstvím? Ne tak docela. To je jen obyčejný monoteismus. Ale má jednu nesmírně důležitou část - sounáležitost vlastní krve a izraelské národovectví. To je věc, která drží Židy takovou dobu pohromadě, dává jim moc, sílu, historii, pomáhá chránit jejich skupinu. A teď si vemte, že se najednou zjeví hippík, který je z jedné strany taky Žid (takže ho nelze označit za obyčejného nepřátelského nežida), ale ze strany druhé veškeré důležité části judaismu zpochybňuje a chce z něj udělat multikulturní žumpu, která "poskytuje spásu všem bez ohledu na rasu, národnost a sociální postavení." Starozákonní hláška o lásce k bližnímu svému (původně vztažená čistě na Židy) má být najednou přístupna všem bez rozdílu. Tím byla unikátnost židovského národa a jeho krve ohrožena. Kdyby Židé přijali křesťanství, čekal by je zánik. Smísili by se se vším možným a dnes bychom se o nich učili jen jako o sektě, ze které to všechno vzešlo.

Židé však hrozbu rozpoznali. Postavili se proti šiřiteli multikulturní a multirasové společnosti a špiniteli vlastní krve dali jasně najevo, že tudy cesta nevede. Tím sami sebe zachránili.

A my? Podle různých katolických vlastenců má být návrat k církevním kořenům před II. vatikánský koncil naší záchranou. Dnešní církev je údajně zkažená a od onoho koncilu ovládaná židozednáři. Plně souhlasím, že zkažená je. Podporuje bratříčkování se vším možným a šíření multikultury. Je k tomu ale nutné, aby ji ovládali židozednáři? Přeci už samotný název KATOLICKÁ církev popírá myšlenky, které se katoličtí národovci snaží šířit. Národovectví či rasová čistota totiž vždy budou určitými formami partikularity. Katholikos ale znamená v řečtině UNIVERZÁLNÍ, OBECNÝ, též kath holú znamená DOHROMADY či OBECNĚ. Jednoduše řečeno je katolická církev otevřená každému, což koneckonců prokazovala celou svoji historii. V křesťanství samotném není ani známka po národoveckém či rasovém cítění. Právě naopak. Existuje sice plno křesťanských vlasteneckých spolků, nicméně to nejsou vlastenci z důvodu křesťanství, ale protože si ke svému náboženství přidali ještě národovecké či rasové myšlení. Jistě lze také v některých křesťanských myšlenkách najít inspiraci a své národovectví tím trošku namíchat, ale to je asi tak všechno. Taková myšlenka navíc musí být vytržená z celkového křesťanského kontextu, aby byla jistota, že jím nebude nakažená.

Celkově vzato - církev se dneska nechová tak zvrhle, protože by ji ovládli židozednáři, ale protože už je prostě taková. Podpora šíření multikultury, multirasovosti, multietnicity, atd. není způsobena žádným cíleným nabouráním a následným zkažením. Prohnilost v těchto věcech je součástí základu křesťanské přirozenosti. Vždyť jak začalo samotné křesťanství? Jako vymezení proti židovskému nacionalismu a lásce k unikátnosti své krve. Můžeme teď snad od křesťanství čekat, že nám pomůže zachovat naši vlastní identitu? Že nám pomůže bránit naši krev a nacionalitu, když toto jsou první myšlenky, vůči kterým se křesťanství postavilo? Zkaženost, kterou dnes vidí katoličtí nacionalisté, není způsobena ničím jiným než samotnou podstatou organizace, kterou se opětovně snaží oživovat.

Pro nás, skutečné ochránce krve a nacionality, je zde pouze jediná možná reakce na snahy o rekatolizaci - TOTÁLNÍ ODMÍTNUTÍ A NÁSLEDNÝ PROTIÚTOK.