Umírnění muslimové: Naděje nebo fikce?

V poslední době se o něco více zajímám o téma islámu a muslimů a tak mě napadlo, že taky něco napíšu než se mi povede vše zapomenout:)
Mám přátele ve Francii, četl jsem Korán, diskutoval s muslimy i jejich příznivci a též s jejich odpůrci a svůj postoj k tomuto náboženství jsem zvažoval i z hlediska celkového svého pohledu na monoteistické systémy. Vezmu to popořadě.
Korán jsem přečetl už před léty, nicméně můj pocit z něj byl následující - Knížka, která svou nudností předčí i Mein Kampf (Adolf byl geniální řečník, o tom není žádná, ale spisovatel to byl mizernej. To důležitý z MK by se dalo napsat na 30 stránek, ale samotný MK má asi 550.). Dále je Korán knížka, jejíž asi nejdůležitější úlohou je člověka doslova vystrašit k smrti. Islám je náboženství strachu a hlavně bezrozumu. Není to žádná víra lásky, tolerance, atd., jak se nám snažej nabulíkovat multikulturalisti, levicoví pseudohumanisti a jim podobný odpad. A to, co říkám, myslím doslova, protože když mluvím o bezrozumu, mám tím na mysli Korán, jakožto knihu doslova přetékající výhrůžkami smrtí a věčným utrpením pro kohokoliv, kdo se odváží přemýšlet jiným směrem, než jaký Korán určuje. Kniha se z velké části skládá z úryvků z bible, ale nečekejte zázraky. Velmi často se vám stane, že jeden úryvek budete číst třeba 20 x, protože Korán je soubor prorokových vizí a projevů (súry) a jelikož proroka neměli v jeho dobách mnozí zrovna dvakrát v oblibě, tak musel často opakovat základy své ideologie těm pár ovečkám, které ho poslouchaly. Je to kniha, která je samozřejmě nereformovatelná. Stejně jako Bible je i ona svými ovečkami vydávána za slovo Boha a co řekl Bůh, to může být jedině dokonalé a nediskutuje se o tom. Jistě existují různé směry výkladu, ale základní průšvih je v knize a tu změnit nejde. V Koránu je pro nás ale ještě jedno důležité nebezpečí. Uvědomil jsem si ho, když jsem sledoval dokument s českými "umírněnými" muslimy. I ti tak nějak přiznávali, že demokracie je něco, co je s Koránem neslučitelné. V demokracii si totiž lidé mohou sami vybrat své zákony a ty by mohly odporovat těm muslimským. Z toho je celkem jednoduše odvoditelné, že svoboda tak, jak ji známe, je pro muslimy nepřijatelná. Já osobně jim to nevyčítám. Viděj to prostě jinak. Ale ať si to takhle viděj u sebe. Ne tady u nás.
Součástí tématu svobody jsou i již notoricky známé karikatury proroka. Bylo mi vysvětleno, že muslimové tak nějak nechápou naši západní ironii a proto berou karikatury jako útok na svoji víru.....To je sice pěkné, ale co my s tím? Pokud muslimové chtějí žít tady u nás, musejí umět uznat dominanci naší kultury a skutečně umírněný a integrovaný muslim by nikdy nešel protestovat proti karikaturám, ale když by se zvedla vlna nevole mezi jinými muslimy, naopak by se přidal k právu Evropanů proroka karikovat, protože se jedná o jejich území a svobodu projevu jakožto základ jejich civilizace. Jedině muslim chápající toto je skutečně integrovaný. Ozvali se ale nějací takoví muslimové? Ozvala se alespoň někde nějaká malá skupinka bránící naše právo na humor? Přeci oni si taky mohou po svém dělat srandu z čeho se jim zlíbí, ne? Je to jejich věc. Je chápatelné, když se společnost snaží brojit proti názorům, ze kterých cítí, že ohrožují její existenci. Ale společnost, která bojuje proti humoru, je společností nemocnou a zdegenerovanou......Jak se zachovali muslimové všude jsem již řekl. A jak se zachovali ti u nás? Těch pár stovek lidí, co zatím nedělají moc problémů? Též demonstrovali proti karikaturám. Ano, pokojně se prošli po pár ulicích a zase zalezli zpátky. A mimochodem tím také dokázali, že nejsou ani trošku integrovaní a rozdíl mezi nimi a muslimy dělající bordel všude po Evropě je, že oni ho dělat zatím nemohou, protože jich je málo. Ale za jak dlouho jich bude dost? Až nám sem ostatní státy v rámci lisabonské dohody solidárně pošlou svoje nezvladatelné imigranty? Nebo až se nám tady namnožej dostatečně ti naši? Za jak dlouho nebudeme moct vyjít do ulic vlastních měst beze strachu o sebe a své blízké a beze zbraně ve své kapse? Nebo radši bez dvou zbraní, když víme, že "opálenci všeho druhu" rádi útočí v tlupách?
Bylo zajímavé bavit se s muslimkou, která k islámu přešla až tady v ČR. Vyzvídal jsem, proč k němu nepřešla, když dlouhá léta žila v cizí, muslimské, zemi. Nepřešla proto, že tam to mají muslimové pevně v ruce a ono náboženství je tam šílená pakárna (jak sama řekla). Asi marně jsem ji vysvětloval, že pokud chce být se svoji vírou v pohodě i tady, tak by se naopak měla postavit proti dalšímu přílivu souvěrců, jinak z toho tady za čas udělají to samé. Naše staré známé monoteismy jsou totiž silně politická náboženství, která prorostou do politiky kdykoliv, kdy mají možnost. A islám, ten je na to z nich největší specialista. A ne neprávem! Přeci život samotného proroka byl plný politiky a naprosto neodlučně spojený s šíření islámu slovem i mečem! A kdo jiný by měl být pro muslimy vzorem chování než posel jediného Boha? Islám je zrozen být radikální!
A co na to umírnění muslimové? Asi by nesouhlasili. Nebo by nám spíše multikulturalisté řekli, že by umírnění muslimové nesouhlasili. Protože kde jsou ti umírnění muslimové? Nedávno jsem četl skvělý článek na eurabia.cz o demonstraci umírněných muslimů. O tom, jak jich tisíce vyšly do ulic a policie musela bránit lynčování radikálních imámů (muslimští kazatelé, pro toho, kdo by nevěděl), atd.....a na konci článku bylo napsáno, že jestli jsme se o tomhle v tisku nedočetli, tak je to proto, že nic takového se nestalo a neděje. Je to tak. Umírnění muslimové jsou virtuální realita. Mluvil jsem nedávno s jednou ženou a ta mi povídala, že přeci stačí, když se umírnění muslimové nechovají jako ti neumírnění. Odpověděl jsem jasně, že nestačí. Takzvaní umírnění (nebo spíše ne-tolik-radikální) tvoří podhoubí těm radikálnějším, ale sami se proti nim nepostaví. Stávají se tak dalším prvkem podporujícím tuto zhoubnou ideologii v likvidaci naší kultury a nastolení vlastního diktátu a je třeba s nimi jednat stejně jako s radikálními. Až bude existovat liga muslimů, kteří se jasně budou stavět proti těm, co tady zatím jsou a kteří jasně budou respektovat naši kulturu i mentalitu a též se jasně a tvrdě (nejenom slovy, ale i činy) budou stavět proti terroristickým útokům svých souvěrců všude možně, proti ponižujícímu postavení ženy v islámu, obřízkám žen(Ano, je to součást "víry" do islámu spíše importovaná barbarskými kulturami vyznávajícími tuto ideologii, nicméně je to věc rozšířená a s islámem přícházející i sem.) a podobným zvěrstvům a budou plně a aktivně vyznávat dominanci naší kultury na našem území (a bude to velká skupina), tak bude možné začít se o něčem dohadovat. Do té doby jsou nebezpečím všichni.
Islám není zhoubný ale jen z hlediska toho, jak sám jedná. Nesmíme zapomínat, že naše civilizace se do velké míry rozvinula ne kvůli náboženství, ale spíše "i přesto, že zde bylo". Myslím, že zde není člověk, který by neznal osud mnoha vědců, kterým bylo zatápěno pod nohama (průmyslová revoluce začla v Anglii, protože protestanty tam napadlo, že vynález může být darem od Boha a ne dílem Satanovým, jak to viděli katolíci) za názory neodpovídající učení církve svaté. Pánbíčkáři koneckonců brojí proti vědě i dnes. Hlavně genetika jim leží v žaludku. Dobře si pamatuji na pořad, v němž američtí pánbíčkáři brojili proti učení teorie evoluce ve školách (Pohádka o Adamovi a Evě se jim asi zdá mnohem věrohodnější.), byli ochotni šířit, že svět je starý pár tisíc let, protože to někdo vypočítal z bible a na otázky o tom, kde se v zemi vzaly miliony let staré kosti dinosaurů odpovídat, že je tam nastražil Bůh, aby ozkoušel naši víru.
Myslím, že z toho jasně plyne, že pánbíčkáře neradno pouštět k moci. Jakékoliv. Pokud by někoho napadlo, že islám zapříčinil návrat filosofie do Evropy (která ji po křesťansku tak trošku nepraktikovala a později z ní udělala akorát děvku teologie), tak je trošičku vedle. Muslimové tehdy byli vyspělejší než naši středověcí šílenci, ale islám filosofii zrovna moc neholdoval. Pouze učenci z nejvyšších vrstev se o ni zajímali a to mimo islám. Ten se ji spíš bránil jak mohl a nikdy její prvky nepřejal.
Myslím, že z řádků výše jasně plyne, že my zde nějaký starý nebo nový náboženský systém potřebujeme asi tak jako díru do hlavy. Pokud chceme skutečně překonat dědictví stále zakořeněné pánbíčkářské středověké mentality, nesmíme se stavět proti duchovnímu rozvoji jedince (který je naprosto přirozený každému lidskému tvoru), ale musíme se tvrdě stavět proti ideologizaci takovýchto pocitů. A tou ideologizací jsou například naše staré známé monoteismy.
A ještě jedna věc. Víra jako taková je přirozenou částí života každého člověka. Když si ráno čistíte zuby, děláte to, protože věříte, že to má smysl. Stejně jako když jdete do práce vydělávat peníze nebo do školy se učit, atd. Víra hraje roli při jakékoliv naší činnosti. Jejím opakem je rozum, který nikdy nevěří, ale vždy rozvažuje. Neznamená to ale, že víru máme zavrhnout. Rozum by totiž jen rozvažoval, ale víra je tím okamžikem, kdy vykonáme čin. I když si nejsme jisti tím, co děláme, pořád to děláme s určitou vírou, protože pokud bychom ji neměli, nedělali bychom to. Kdysi někoho napadlo, že víra bohužel rozum ke svému životu nepotřebuje. Člověk je ochoten v honbě za odpověďmi na své otázky uvěřit naprosto čemukoliv. A tak tento někdo, nebo spíš tito lidé, zneužili přirozeného principu a udělali z něj ideologie, kterým dnes ještě říkáme náboženství. Ideologie, které neznají kritiku a na piedestalu dějin vidí pouze sebe samotné. Ideologie, které se budou snažit ovládnout svět, dokud jim neučiní někdo přítrž.
Až si toto lidé uvědomí, podaří se nám teprve skutečně středověk překonat. Protože za tu dobu jsme udělali velký pokrok v technologiích, ale už menší pokrok v mentalitě. Stále v sobě máme ten starý křesťanský strach a ani trošku si nepomůžeme, když k němu budeme přidávat ještě ten muslimský a monoteismům v Evropě zase pomáhat otevírat vrátka....nebo spíše Pandořinu skříňku?
A jeden Voltairův citát na závěr: "Náboženství vzniklo, když se hlupák potkal s podvodníkem."