9. dubna 2011 proběhla v Krupce demonstrace za Patrika, dvanáctiletého chlapce, který byl před nějakou dobou poblíž místa konání celé akce šikanován, znásilněn a téměř ubit k smrti dvěma cikánskými výrostky. Ti se ho rozhodli takto multikulturně obohatit poté, co zjistili, že nemůže financovat jejich integraci do společnosti svým mobilem a penězi, jelikož u sebe nic takového neměl.
A jak už to v naší zemi chodí, nebyl jeden z útočníků kvůli svému věku potrestán vůbec, druhý se obratem dočkal snížení trestu z maximálních deseti let na pět, což je mimochodem stejná sazba, jaká hrozila lidem, kteří na internetu zveřejnili nebo přeposlali mailem Patrikovo jméno a fotky jeho brutálně zmláceného těla, sami tak suplujíce roli médií, jež se do té doby o případ téměř nezajímala. Později už sice zájem byl, ale ani ne moc kvůli Patrikovi, jako spíš kvůli možnosti označovat lidi stojící aktivně na jeho straně a snažící se mu pomoct za neonacisty. Stejně tak se jako obvykle nádherně předvedli mnozí antifašisté, když se kupříkladu na facebooku snažili hromadně bonzovat a tedy i zablokovat za "nevhodný obsah" stránky určené na finanční podporu a informování o celé kauze a vývoji chlapcova tehdy ještě velmi špatného zdravotního stavu.
Každá akce však vyvolá reakci. Zvláště po absurdním snížení trestu jednomu z útočníků bylo veřejné projevení nesouhlasu a upozornění na neustávající problémy v dané lokalitě naprosto logickým krokem.
Stejně jako nedávno v Novém Bydžově, i zde se řádně nahlášené a i z hlediska situace naprosto oprávněné akci postavili do cesty nejenom Cikáni v jedné linii s antifašisty a jinou alternativní narkomládeží, ale již podruhé jsme na scéně mohli vidět i zcela nový, nikoliv však překvapující fenomén - faráře.
A ačkoliv se to může zdát jako celkem zanedbatelná novinka, případně dokonce příjemné komické zpestření celé situace, může se z mnoha důvodů hlavně do budoucna jednat o velmi vážný milník.
Za prvé je to dvojsečná zbraň, protože multikulturalisti objevili a zpopularizovali skvělý způsob, jak kdekoliv pořádat demonstraci bez nahlášení, přičemž je v tomto případě prakticky vyloučeno, že by stát na náboženská shromáždění uvalil nějakým zákonem či vyhláškou ohlašovací povinnost. A jelikož je mezi pronárodními silami i hodně věřících, převážně starověrců (pohanů), může být jenom otázkou času než se levičákům jejich vykutálená finta vrátí i s úroky.
Za druhé lze očekávat, že náboženský fenomén jentak nevymizí. Dočasný útlum je samozřejmě možný, ale s postupující islamizací Evropy se s ním dříve či později začneme setkávat stále více a více, a samozřejmě zůstává otázkou, jak se uchytí či neuchytí příklady flanďáků z Nového Bydžova a Krupky.
Třetí otázkou pak je, jak se s tím vypořádají antifašisté. Jejich anarchistický přístup k náboženstvím je celkem všeobecně znám, na jejich stránkách i občas proklamován. Jak ale zareagují? Budou hrát mrtvého brouka, a dělat, že jim náboženství nevadí, když jeho zástupci stojí na jejich straně? Jasně se vůči tomu vymezí a budou důsledně varovat před pronikáním náboženského fenoménu na levicové akce, i do celkové společnosti, což by z anarchistických hledisek měla být jedna z jejich priorit? Zatím se pouze dvakrát ukázalo, a v Krupce nejlépe, že jak účel, tak i farář, dokáží skvěle světit prostředky.
Nejlepší divadýlko v dané věci předvedl radikální antifašista Miroslav Brož. Celé jeho komické vystoupení můžete shlédnout zde. Pokud pomineme klasické plačky o neuvěřitelné brutalitě celého zásahu, ze které na žádném z natočených videí není vidět ani Ň, je docela zajímavé se zaměřit na úplně poslední větu v celém videu. Pan Brož si v ní srdceryvně stěžuje, že tam v době zásahu pobíhaly děti. Nechám na čtenářích, aby sami posoudili, do jaké míry se mohlo jednat o klasický vedlejší produkt cikánské výchovy ve stylu "dříví volně rostoucí v lese", neuvěřitelnou blbost rodičů schopných vzít do tak nebezpečné situace dítě či naopak vypočítavou snahu použít dítě jako živý štít, aby si pak lidé jako pan Brož měli na co stěžovat.
A když už jsme u té vypočítavosti, je nesmírně zajímavé podívat se i na toto video, kde se naopak nad nespravedlností osudu vzteká již dříve zmíněný farář. Člověk se přitom až diví, s jak úžasnou precizností lze za léta kázání v kostele natrénovat schopnost přetvařovat se, dělat hloupýho a bez hnutí brvou lhát jako když tiskne. Lze přitom i říci, že stejně rozvinutá bude pravděpodobně i vyřídilka dotyčného. Jak jinak si vysvětlit chování člověka, který se neštítí vlastní náboženskou víru zneužívat pro umožnění blokace řádně nahlášeného a povoleného pochodu, a tedy i k oklešťování cizích práv vyjadřovat svůj názor a za tímto účelem se scházet. Ze začátku videa dokonce jasně vyplývá, že zmíněný "svatý muž" ve snaze uplatnit své právo blokovat cizí práva žádal několikrát o policejní ochranu. Nevidět to, jen sotva bych tomu uvěřil. Představa o demokracii v hlavě člověka žádajícího policii, aby ochránila jeho ilegální blokádu cizího shromažďovacího práva a ještě se přitom ohánějícího zásahem ze 17. listopadu, když nebyla jeho žádost vyslyšena, bude zřejmě ohromující. Na druhou stranu se nemáme co divit. Mě osobně něco podobného u křesťanského kazatele nepřekvapuje, ale stejně nad tím pokaždé musím žasnout.
Pan farář tam však rozhodně nebyl sám. Z různých videí i článků (hlavně na romea.cz) je jasně vidět, jak neskutečně pokroucená představa o svobodě a demokracii v jistých názorových kruzích vládne. Vzorce v jejich hlavách zřejmě nebudou nic složitého. "Jsem demokrat -> to co říkám, je demokracie -> demokracie je svatá, psali to v novinách -> můj názor je svatý = všichni se musíte podřídit mému názoru nebo mi nestát v cestě a nesmíte si dovolit mě za cokoliv kritizovat." Ale jak jsem již psal - u pana faráře, člověka zvyklého se celý život považovat za zástupce svaté zjevené pravdy, mě podobná mentalita nepřekvapí. U našich antifašistických věrozvěstů multikulti to taky není nic nového. Koneckonců - už Nietzsche celkem jasně v levicových hnutích identifikoval vtělení křesťanské mentality a morálky. Kdybych byl křesťan, tak bych možná i řekl, abychom nad nimi ještě nelámali teleskopický obušek. Třeba si jednou i uvědomí, že svoboda neznamená, že každý hlásá to, co si oni myslí, a že označit se za antifašistu, humanistu, lidskoprávního aktivistu, atd. člověka ještě nestaví nad zákon, aby si mohl svévolně rozhodovat, kdo kde smí chodit, a co kdo smí říkat nebo si myslet. A co se týče jisté menšiny, jež tvoří v Krupce většinu - u těch lze jen doufat, že ve svém náboženském zapálení, které se opravdu, ale opravdu jen čirou náhodou krylo místem i časem s cizím řádně nahlášeným pochodem, alespoň něco pochytili, a krom ora (latinsky "modli se") si ihned po konci akce šli na pracák zopakovat ještě et labora (a pracuj). A dal-li Bůh, možná mezi létající pyrotechnikou zaznělo i nějaké to NEPOKRADEŠ. Amen!
středa 13. dubna 2011
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)