22. července 2011 spáchal Anders Behring Breivik v norském hlavním městě Oslu bombový teroristický útok, při kterém bylo mnoho desítek lidí zraněno a osm na následky exploze zemřelo. Přibližně o dvě hodiny později na ostrově Utøya, kde se zrovna konal letní ideologický tábor Svazu dělnické mládeže (mládežnická organizace vysoké imigraci a multikulturalismu přátelských norských sociálních demokratů), další desítky lidí zranil, přičemž 69 jeho útok nepřežilo.
Média spekulovala s možností nějaké muslimské radikální buňky, ale velmi brzy vyšlo najevo, že za útoky stojí blonďatý, vůči islámu naopak velmi nepřátelsky naladěný Nor.
Jeho na první pohled automatické ideologické zařazení mezi neonacisty se následně také ukázalo jako problematické. Breivik se hlásí k tolika myšlenkovým směrům (mimo jiné je i svobodný zednář, sionista a křesťan), že snahy ho pevně zaškatulkovat z jedné strany selhávají, z druhé jsou závislé na ideologické orientaci konkrétních jednotlivců a skupin. Kdo ho má rád, hlásí se k němu a srovnává ho se sebou, kdo ho rád nemá, spojuje ho se skupinou, která ho momentálně nejvíc štve. Jmenovitě lze uvést případ, kdy na white-media.info vyšel článek na Breivikovu obhajobu a tisk společně s TV vytrhali z jeho celkového kontextu několik nejpeprnějších (později pro tíhu nových důkazů o případu odvolaných) částí a šikovně o tom psali tak, aby se každému zdálo, že je to názor všech českých národovců.
Nemožnost Breivika plně zařadit však nijak nebrání snahám identifikovat s konkrétními ideovými směry alespoň části jeho názorů a na základě toho šikanovat veškeré jejich příznivce dle logiky: Breivik vyznával tuto myšlenku, ty ji vyznáváš taky, tedy jsi jako on, což lze mimochodem vyjádřit i větou: všechny kočky mají čtyři nohy, můj pes má čtyři nohy, můj pes je tedy kočka. A právě zde začíná důvod, proč jsem se i já rozhodl k jeho kauze vyjádřit. Původně jsem tuto potřebu necítil, ale je stále více zřejmé, že tak jako případ popálené Natálky Sivákové bude i Breivikův čin masivně zneužíván prorežimní i protirežimní levicovou a antifašistickou propagandou k pohodlné diskreditaci a zastrašování pronárodních, protimuslimských a antimultikulturně orientovaných oponentů.
A přesně to nesmíme dopustit.Breivik podporoval nebo se přímo hlásil k mnoha myšlenkám, které jsou tak blízké i nám, „nebezpečným pronárodním živlům všeho druhu“ (a taky k mnoha, které nejsou). A dle levičáků nás toto má činit za jeho útoky minimálně morálně spoluzodpovědnými. Antiislamismus, antimultikulturalismus, vlastenectví, nacionalismus, identitářství a podobné směry nebo i jen myšlenky budou automaticky porovnávány s Breivikovou kauzou. Jakékoliv jeho názory (tedy spíše ta jejich část, která se zrovna hodí, protože silně pochybuji o špinění například takového sionismu, svobodného zednářství či křesťanství) budou nyní označovány za šílené, nelidské, zlo plodící a z iracionální nenávisti vycházející. Sám Breivik, podobně jako tomu je u holokaustu, případu Natálky Sivákové a mnoha dalších kauz bude dáván nejenom jako příklad, kam podobné myšlenky vedou, ale i důvod, proč je třeba jejich vyznavače ještě více pronásledovat, vytěsňovat, nedat jim možnost diskuse nebo je rovnou zavírat do kriminálů. Taktéž bude případu hrubě zneužíváno ve snahách o větší kontrolu zbraní ve společnosti (asi abychom se neměli už vůbec čím bránit až nás přepadne někdo, kdo zákazy ignoruje) a již nyní můžeme být svědky řádění nekonečné lidské blbosti, když norský obchodní řetězec Coop Norway stáhl z prodeje několik počítačových her, ve kterých se střílí. To je něco jako kdyby byl Breivik kanibal a Norsko pro větší bezpečnost svých obyvatel zakázalo používat příbory.
Toto a mnoho jiného jsou důvody, proč se podobným průběhem situace nesmíme nikdo nechat odradit, zastrašit či jen zpomalit. Naopak je třeba být ještě aktivnější, a to nejenom ve jménu idejí, za které dlouho bojujeme, ale i dalších potenciálních obětí, které nějaký jiný Breivik může někde způsobit. On totiž nevěděl, koho zabije svojí bombou a ani neměl ponětí, do koho přesně později střílí. Vybral si pouze cíle, kde očekával největší koncentraci nepřátel, nikoliv však s vyloučením vedlejších ztrát. A ač jsou jeho činy stále více spojovány snad se všemi typy odpůrců multikulturalismu, situace není ani zdaleka tak jednoduchá. Jeho případ bude využíván jako záminka k omezování svobody nás všech (ať už zde se mnou souhlasíte či ne) a je tedy opět na nás všech, abychom se razantně proti tomu postavili, protože tohle ve finále neodnese jen pronárodní opozice. Největší terorista v takových situacích totiž není sám terorista, ale stát či skrz něj mluvící zájmová skupina, která teroristu využije k vyvolání ještě většího strachu a následného okleštění svobod. Samozřejmě pro naše dobro a ve jménu našeho bezpečí. K tomu se průběžně, ku pravdě přísloví poturčenec horší Turka, přidá ještě banda patolízalů snažících se absurdními činy prokázat svoji oddanost nějakým idejím. Viz zminěný řetězec obchodů a zakázané videohry.
A co se týče levicově orientovaného mainstreamu - ať už se vám to líbí či ne, svoboda funguje na principu prostoru. A pokud někomu jeho prostor seberete či omezíte, zbuduje si ho jinde. Když ho zaženete do kouta, zaútočí, protože mu ani nic jiného nezbyde. Pokud režim sebere lidem možnost mluvit, která je už takto nesmírně okleštěná, můžeme si být více než jistí, že se najde mnoho jedinců, kteří přestanou mluvit, ale podobně jako Breivik budou hlavně konat. Nebo snad máte někdo pocit, že je v naší demokratuře umožněna skutečná svoboda slova? Že zde každý může beze strachu vyjádřit svůj názor aniž by mu za to hrozil kriminál? Že je nejenom svoboda projevu, ale i svoboda po projevu? Z historie lze jasně vyčíst, že čím tvrdší či zákeřnější metody používá režim vůči svým odpůrcům, tím tvrdších a zákeřenějších odpovědí se mu také podstatně častěji dostane. Je v zájmu nás všech, aby nebylo Breivika zneužito k další obřízce občanských svobod, včetně většího pronásledování a kontroly odpůrců režimu. Naopak by měla být konečně umožněna svobodná diskuse i o problémech, které jsou dnes tabu. Už jen kvůli tomu, že cvoci se najdou všude a nevím jak vy, ale já nehodlám ztratit někoho blízkého či se sám stát „letící třískou při kácení lesa“ až někdo podobný Breivikovi zaútočí třeba i tady, což bude v případě větších represí ze strany státu podstatně pravděpodobnější.
A nakonec je třeba zmínit i další důležitou věc. Již jsem psal, že skrz Breivikův čin budou veškeré nepohodlné myšlenky blízké v čemkoliv nějaké z těch jeho automaticky spojovány s nenávistí, přičemž mimo jiné i jeho čin bude používán jako důkaz tohoto tvrzení. Nesmíme proto zapomínat, že antiislamistické, antimultikulturní, národovecké, identitářské a mnohé podobné myšlenky nemusejí být automaticky zakořeněné v nenávisti. Záleží samozřejmě i na jednotlivých případech, ale obecně vzato náklonnost ke své vlasti, snaha bránit svoji svobodu a prostor pro její uskutečňování či zachování kontinuity vlastní kultury či krve nemají kořeny v nenávisti, ale spíše v jejím pravém opaku. Sebeobrana či snaha přežít taktéž není nenávist. Sprostě lže, kdo tvrdí opak a jakékoliv myšlenky okolo spojuje čistě s negativitou. Má-li někdo rád svoji vlast a svoji krev, nemusí u toho přeci jiná vlast trpět či nějaká krev být prolita! Je tisíce způsobů, jak být vlastencem, bránit svoji identitu a přitom u toho nikoho nezabít! A má-li někdo zpytovat kvůli Breivikovi svědomí, měli by to naopak být zastánci multikulturalismu, protože to byly právě často jimi a jejich ideově blízkými vládami podporované represe vůči pronárodní opozici, které vytvořily atmosféru vedoucí k teroristickému útoku následovanému hromadným zabíjením! Neměli bychom taktéž zapomínat na mnoho obětí vražd, znásilnění, loupeží a jiných kriminálních činů, kterých se v každé zemi rojí jako hub po dešti okolo všech silněji multikulturně „obohacených“ míst, jež zde vznikají díky hlouposti a krátkozrakosti propagátorů této kulturní, krevní i civilizační sebevraždy. A tito lidé nám zde teď chtějí kázat o nenávisti? Nelze ani spočítat, kolik nenávisti a utrpení oni sami způsobili! A kolik ji též způsobily státy vedené takovými „pravdou a láskou“ zaštítěnými utopiemi! Státy ohánějící se demokracií a tolerancí a přitom zavírající či jinak škodící lidem za názory, ničící vlastní historický odkaz, zadlužující a skrz různé euroregulace devastující vlastní ekonomiku a pomalu jako se feťák zabíjí drogami omezující svoji autonomii a tím likvidující možnost národa o sobě svobodně rozhodovat. Při takové situaci není čemu se divit, když stále více lidí považuje takové režimy za nelegitimní! A není se pak ani čemu divit, že se najde někdo jako Breivik, kdo vezme spravedlnost do svých rukou. Multikulturalisté, antifašisté a pseudohumanisté všeho druhu se teď budou moct přetrhnout v hraní na naše city a ukazování, jak právě oni jsou pravda, láska a ta jediná správná cesta, ale já tvrdím ne! Krev je hlavně na vašich rukách a nesmyjete ji z nich sebevíce dojemným ideologickým žvaněním o vlastní toleranci a nenávisti vašich odpůrců! Breivik si za sebe zodpovídá sám, ale za tenhle stav můžete vy!
